Deň, keď sme sa stretli
Roxie Cooper
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/482939/bmid_den-ked-sme-sa-stretli-SIj-482939.png
4
157
56
Román o vášni k umeniu, láske k hudbe a osude dvoch ľudí, ktorí si k sebe hľadajú cestu Vydajte sa spolu so Stephanie a Jamiem do sveta plného umenia a krásnej hudby a nechajte sa unášať príbehom ich nezabudnuteľnej lásky. Stefanie neverí na osud, ani na rozprávkové „a žili šťastne, až kým nepomreli“. Keď však na umeleckom kurze spozná Jamieho, od prvého dňa je jasné, že sú ako stvorení jeden pre druhého. Ibaže obaja sú zadaní a svedomie im nedovolí zraniť svojich najbližších. Preto sa rozhodnú vzdorovať zamilovanosti a nepodľahnúť láske. Vrátia sa k svojim partnerom a nasledujúcich desať rokov sa stretávajú iba na jediný deň v roku. Deň plný šťastia, smiechu a radosti. Môžu však dvaja ľudia s takýmto silným putom zostať navždy len priateľmi? Príbeh o láske, ktorá núti človeka zamyslieť sa nad zmyslom tradičných hodnôt a postavením morálky v našich životoch. A tiež varuje, že tu nie sme navždy a niekedy je dobré rozhodovať sa rýchlo.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , MetaforaOriginální název:
The Day We Met , 2019
více info...
Přidat komentář
Milostný příběh, který mě fakt chytl za srdce. Ale ten konec?!!! Mám chuť říct: c o t o j a k o j e ? Uslzené, patetické, škoda, že tu slibnou knihu autorka na konci takhle zabila.
Příběh, který nám autorka vypráví, se opravdu báječně čte, to se mu nedá upřít. Ač jde v podstatě o sladkobolnou romanci, ocenila jsem, že styl vyprávění mě vůbec neurážel, měl v sobě jistou dávku opravdovosti a já těm dvěma moc zamilovaným lidem fandila. Oceňuji velmi nápad s písničkami, který je originální a opravdu Vás nutí si ty písně pustit. Musím ale zmínit, že nápad, že touto milostnou romancí si zlepším náladu v průběhu čtení Dobré matky, kterou nejsem z emocionálních důvodů schopna pořád dočíst, se nakonec moc nepovedl. No jo, i tohle je život. A proto, užívejte každého dne.
Na úvod musím říct, že jsem čekala něco trochu jiného. To ale rozhodně neznamená, že byla kniha špatná, právě naopak. Velice dobře se čte, je zajímavá a má skvěle vykreslené charaktery postav. Sledovat životní osudy obou hlavních postav je velmi zajímavé a nelze jinak, než jim oběma fandit a přát si pro ně to nejlepší. Celou dobu jede příběh na klidně jednotné vlně, ale posledních zhruba 50 stran je emočně opravdu náročných.
Myslím, že víc si knihu "užíjí" a procítí lidé, kteří si něčím, v knize popsaným, prošli. Pro ně to bude jistě ještě větší emocionální smršť.
Příběh je obyčejný, předvídatelný a místy hodně nudný. Aneb jak jsme si zkazili život, tím, že si hrajeme na vzorné a děláme co se očekává, i když to cítíme jinak.
Četla jsem teď na stejné téma Náš Coney Island - pokud nechcete takovou citovou smršť :)
Tohle byla citová jízda. Příběh dvou lidí, kteří vědí, že jsou s někým, s kým by být neměli. Nevěra se zde jeví najednou v jiném světle a vy doufáte v to nejlepší. Jenže přijde moment, kdy vás to srazí na kolena.
Brečíte na konci a přesto se usmíváte. Hloubka citů vás provází celým příběhem a já si občas musela i vícekrát přečíst určité věty. Ne že bych jim nerozuměla, ale pro tu krásu celého obsahu.
Zprvu jsem si myslela, že to bude jen běžný román, jakých u nás vychází mraky. Neschvalovala jsem chování obou postav. Jenže jak jsem se dostávala dál a dál přes stránky, najednou to začalo být jiné. Více psychologické, procítěné. Nemohla jsem se odtrhnout. A když jsem došla na konec, zlomilo mi to srdce. Naposledy jsem se takhle cítila, když jsem poprvé četla Než jsem tě poznala. A po dlouhé době je to taky kniha, u které jsem na konci brečela. Za mě jedna z výborných knih, obdivuji autorku i překladatelku za práci s textem, který umí vyvolat mnoho pocitů a emocí. Rozhodně schovám na poličku oblíbených knih a někdy přečtu znovu.
Tato romance o zapovězené lásce ve mně vzbudila rozporuplné pocity. Na jedné straně jde do hloubky a dostala mě svým poselstvím, na druhé straně na mě působí prvoplánově a účelově. Kniha má ambice vás totálně citově rozdrtit, je sladkobolná, přičemž toho bolu je v ní neskutečně víc, ale já se nějak zasekla na uvěřitelnosti a reálnosti celého příběhu, takže na mě neměla takový dopad. Každopádně, románu nelze upřít čtivost, obracíte stránku za stránkou a najednou je konec. Takže přečtěte a utvořte si svůj názor :) Za mě 3,5.
Tak tohle mě úplně rozložilo.... Den, kdy jsme se potkali je nádherným příběhem zakázané lásky dvou mladých lidí. Lásky, která se neměla zrodit, neměla rozvinout, protože Stephanie a Jamie jsou oba zadání. Přesto osud nebo snad náhoda rozhodli jinak.
Autorka rozehrála silný příběh, přitom tak strašně uvěřitelný v tom jednání a vývoji obou postav. A věřte, že i přes to morální dilema nevěry, které nelze přehlédnout, jim budete držet palce, fandit i brečet.
Doporučuji a vyhledejte a poslechněte si k tomu i ty jejich songy.....
Co říci? Tato kniha mě dostala, totálně dostala. Nečekala jsem to, zprvu jsem k ní přistupovala poněkud skepticky, protože i když to zabalíte do sebevíce líbivějšího hávu, stejně je to nevěra a tu já prostě nemám ráda. V průběhu knihy jsem ovšem musela změnit názor a oběma dvěma jsem strašně moc fandila. Zamilovala jsem si je. A moc jsem si přála, aby jednou mohli být spolu napořád.
Kniha je napsána strašně krásně, citlivě, v průběhu čtení jsem x-krát měla slzy v očích a místy regulérně řvala, slzy jak hrachy, a to mě jen tak něco nerozbrečí, ale tady to prostě nešlo. Připomněla mi, jak moc je důležité neodkládat věci, protože člověk míní, život mění. A život je příliš krátký a vzácný na to, abychom ho promrhali s někým, s kým být nechceme. A že život je opravdu jen a jen v našich rukou, nebojme se závažných rozhodnutí, někdy jsou zapotřebí. Vždyť není nic krásnějšího, než žít svůj život po boku milovaného člověka, který se k Vám chová krásně, váží si Vás a jste pro něj na prvním místě. Přečtěte si ji, prosím.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky
Jestli vám může nějaká kniha zlomit srdce, tak je to tahle. Nádherný příběh s velmi emotivním koncem, který zobrazuje život takový, jaký je - že to nebývá vždy úplně jednoduché, ale ten osud tam vždy nějakým způsobem zapracuje....
V knihkupectví jsem šáhla po této knize a nelituji, připomnělo mi to film Příští rok ve stejnou dobu, který by mohl být knize předlohou.
Tohle byl hodně silný příběh. Pro mě rozhodně zatím nejlepší kniha z celé edice 7lásky. Je to upřímné, i když možná chvílemi i provokativní. Je v tom toho tolik, že to vlastně ani nejde popsat. Jen ten závěr mě trošku mrzí, cítila bych se líp, kdybych autorka zakončila knihu o pár kapitol dřív.
Edici 7lásky jsem si zamilovala, třebaže některé příběhy byly slabší a ostatní mě zahřály u srdce. Nedočkavě jsem vyhlížela další příběh, kterému se povedlo mě tentokrát velmi překvapit. Musím přiznat, že z prvních kapitol jsem na knihu hleděla pouze povrchně, dalo by se i říci, že odsuzovala jejich počin, když oba byli zadaní. Jenže pak příběh odhalil své hlubiny a já mu propadla. Jemné vlnky umění prohlubovaly jejich lásku jako celý děj. Kniha má neuvěřitelně silné poslání mezi všemi ženskými romány. Den, kdy jsme se potkali je upřímný, syrový a krásný.
Dávám pět hvězdiček, protože některé myšlenky zde prostě přesahují hranici hodnocení. Tahle kniha se dá popsat prakticky jen jednou větou a to sice: "Kdo nezažije, nepochopí." Od začátku jsem fandila Stephanii. To jak přemýšleli, co říkali a především terapeutka Jane... za to všechno pět hvězdiček. Je to tak reálné. // Ted se přesunme ke knize z hlediska příběhu. Ztotožnuji se s komentáři níže. Konec to celé pohřbil. Spoiler... autorka se snažila zřejmě vyvolat efekt: nečekejte dlouho, vždyt život může skončit, nebojte se, žijete jen jednou a nevíte jak dlouho. Paradoxně na mě konec zapůsobil naopak stylem: všechno bylo k ničemu, vše krásné je pomíjivé, dobro neexistuje. Gratuluji. Zničit myšlenku celé knihy ve dvou kapitolách na konci, to se podaří málokomu. Dále setkání jednou za rok a minimum komunikace... v reálu je to něco úplně jiného, na uvěřitelnosti by tomu dodala častější komunikace přes telefon // přesto všechno, kdybych měla vyzdvihnout jedinou věc... pak je to otázka: Proč jste spokojená s tím, že jste štastná jediný den v roce?