Dědek
Pavel Novotný
Dědek Pavla Novotného přichází v těsném závěsu za jeho Zápisky z garsonky a stejně jako ony vybočuje z dosavadního autorova díla přiznanou autobiografičností, aniž by tím utrpěl Novotného nezaměnitelný styl, založený na rytmizované řeči a specifické směsi grotesky a děsu. Sled pečlivě vybraných, často bizarních vzpomínek z dětství a dospívání postupně modeluje titulní postavu dědka, ale i vyprávějící autorovo alter-ego a další jeho protihráče velmi plasticky a nesentimentálně. V Dědkovi i v Zápiscích z garsonky se objevuje podobný okruh postav, ale nasvícen je jinak – sledujeme dva naprosto odlišné příběhy: zatímco Zápisky z garsonky jsou křehkým svědectvím o symbióze a jejím postupném rozpouštění, Dědek je příběhem kamene a vody, tvrdé síly, která v konečném součtu nemá šanci proti tekuté, uhýbavé, vytrvalé měkkosti; nade vší pochybnost jí však dává tvar...... celý text
Přidat komentář
Skvělá autobiografická (nakolik vlastně?) sbírka, jež časově i stylově navazuje na Zápisky z garsonky - a to je dobře. Obdivuju Novotného dovednou civilnost výrazu a schopnost evokace prostředí, atmosféry či vyjadřovacího stylu, aniž by při tom svědectví ztrácelo na autenticitě a báseň na poetické ryzosti. To vše rámováno, ba spíše sevřeno osobností "dědka", jenž leckdy z reálného demiurga osudu tápajícího mladíka přerůstá do roviny abstraktního principu vnitřní limity. A především se knížka skvěle čte alias není mnoho básnických knih, které lze jako celek přelouskat v tramvaji bez pocitu, že by nám něco uniklo a že bychom četbou nebyli naplněni.
Navazuje na Zápisky z garsonky. Stejný styl poezie v próze. Autorovy vzpomínky z dětství a dospívání, kdy ho měl v parádě děda. Bez špetky pochopení pro chlapcovu osobnost.... Čtenářský zážitek.
Upřímné a úzkost vzbuzující vzpomínky z dospívání. Autor dobře dokáže navodit atmosféru příběhu a přiblížit realitu tehdejšího světa, jeho světa.
Ovšem uchvácení ze Zápisků z garsonky u mě nedosahuje a bez nich nevím, jestli by mě Dědek samotný zaujal.
(Hlasitý přednes autorovým textům padne víc, než samotné čtení.)
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zápisky z garsonky |
| 2013 | A to si pak můžeš řikat, co chceš |
| 2010 |  Mraky |
| 2016 | Tramvestie |
| 2013 | Havarijní řád |
Velmi poetické a lehké formou, a přitom tak těžké obsahem. Vzpomínky na dospívání cizlivého mladého muže.