Vetřelci vs. Predátor 2

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Caryn Delacroixová, žijící v oblačníku vznášejícím se vysoko nad vetřelci zamořenou Zemí, nemůže usnout. Do jejího privilegovaného bezpečného světa, do jejích mírumilovných snů se vkrádají děsivé vize o pronásledování, znetvoření a krvavé smrti. Jsou to však jenom noční můry… nebo ne? Nádherná trofejní manželka korporátního magnáta Luciena Delacroixe brzy zjistí, že se noční můry mohou naplnit a že existuje osud horší než smrt – když se na scéně objeví predátor. Ve druhé knize omnibusu najdete mimořádně úspěšný epický příběh Nejnebezpečnější ze všech druhů z pera komiksové superstar Chrise Claremonta a další napínavé příběhy vytvořené řadou špičkových komiksových tvůrců. Vítejte ve válečné zóně. Na jedné straně mimozemská morová nákaza zvaná Vetřelci, na druhé straně krutí vesmírní lovci jménem Predátoři. Vaše šance na přežití: nulová. Dříve než přišla filmová série, dříve než se objevily počítačové hry, před tím vším tu byla komiksová řada. Ta proti sobě jako první postavila dvě nejslavnější filmová monstra a rozjela epickou ságu, táhnoucí se přes celou galaxii. V rukou držíte už druhou knihu z řady Vetřelci vs. Predátor. A v ní vás čeká jeden opravdu monumentální příběh z pera Chrise Claremonta, tvůrce moderních X-Menů. V událostech, které volně navazují na první vetřelčí omnibus, byla Země zbavena mimozemské nákazy, ale přesto je stále ještě nebezpečná a výstrahy před kontaminací visí na každém rohu. Proto většina bohatších lidí žije na luxusním oblačníku, vznášejícím se vysoko nad krajinou. Jsou tu v bezpečí… alespoň dokud sem nedorazí predátor. Ale nejde lovit. Někoho tu hledá. Za příběhem Nejnebezpečnější ze všech druhů už následují kratší epizody z novějšího období. Tyto příběhy se dívají na souboje Vetřelců a Predátorů ze všech možných stran… a dokážou nám, že i vetřelci jsou schopni vývoje. Což ale není moc dobrá zpráva....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/43814/big_vetrelci-vs-predator-2-CSp-43814.jpg 3.637
Série:

Dark Horse Omnibus


Žánr:
Horory, Komiksy, Sci-fi

Vydáno: , BB art, Crew
Originální název:

Aliens vs Predator 2, 2008


více info...
Nahrávám...

Komentáře (10)

Kniha Vetřelci vs. Predátor 2

johnyvo
11. dubna

Nejnebezpečnější ze všech druhů - je hlavním dvanáctisešitovým příběhem tohoto Omnibusu. Scénář psal Chris Claremont, první tři sešity kreslil Jackson Guice a #4-12 Eduardo Barreto, kresebně typické early 90's. Námět tohohle příběhu není vůbec zlý, ale jeho provedení v podobě Claremonta pokulhává, příběh je zmatený a dost překombinovaný, je zde několik příběhových rovin (realita, virtuální realita, vzpomínky, sny) a tyto roviny nejsou nijak ohraničené, takže se v tom hlavně v závěru čtenář ztrácí. Základní premisou příběhu je souboj člověka a umělé inteligence, ve které je existenciální přesah (stejně jako ve filmech Prometheus a Alien: Covenant) o tom, zda je správné, aby A. I. měla pouze sloužit člověku nebo být sama svým pánem. Vetřelci s Predátory tu hrají vcelku druhé housle a spíš slouží jako nástroje. Je zde tedy i motiv křížení druhů, ale nebudu víc spoilovat. Problém Claremontova příběhu je rozuzlení, které je mindfuckem a sice částečně smysl dává, ale vyvolává zároveň mnoho otázek, na jejichž vysvětlení se Claremont vykašlal a v CZ kotlině na ně nikde odpověď nenajdete, takže diskuzi nad příběhem musíte hledat někde na Redditu, což byl i můj případ. Mě osobně závěr zklamal a myslím si, že je to škoda, protože mohlo jít o výborný příběh. Na přebalu knihy sice distributor zmiňuje, že jde o epický příběh, což byla pravda někdy v mid 90's, ale to bylo dáno hlavně dobovým hypem, že to píše Claremont, jinak na příběhu nic moc epického není a v rámci AvP univerza najdete určitě výrazně lepší kousky (Aliens: Outbreak, Aliens: Nightmare Asylum, Aliens: Female War, Predator: Concrete Jungle, AvP: Eternal). Velké zklamání. 2*
Kořist - je one shot z pera Barbary Kesel nakreslený Ronem Randallem (Predator: Concrete Jungle, Predator: Cold War, Predator: Dark River) pojednávající o tom, že se nevyplácí na palubě vesmírné lodi převážet královnu Xenomorfů, když vás kdykoliv mohou napadnout Predátoři. Not great, not terrible. 3*
Neústupní - je další kraťas o jednom zapomenutém dolu v okrajovém světě, zamořeném vetřelci. Scénář i kresbu obstaral David Ross. Generický meh příběh s vetřelci. 2*
Štvanice - je opět one-shot a druhý příběh v tomto Omnibusu zabývající se myšlenkou křížení druhů a vznikem hybrida. Scénář napsal zkušený scénárista AvP světa Ian Edginton (Predator: Rite of Passage, Aliens: Rogue nebo AvP: Eternal a příběh nakreslil Mel Rubi. 2*
Levákova pomsta - stejně jako přechozí kraťasy, je i tento z Aliens vs. Predator: Annual #1, scénář napsal Brian McDonald (Predator: Strange Roux) a kreslířem byl Pop Mhan a bohužel i tento je podprůměr. Čtenáři líčí určité "spojenectví" mezi Predátorem a nějakou holkou, které není hlouběji vysvětleno. Opět meh. 2*
Připoután k životu a smrti - poslední kraťas čtenáři lehce odhalí kodex rasy Yauntja a jejich posedlost lovem vetřelců. Napsal ho Mark Schultz (Predator: Hell & Hot Water a nakreslil Tom Biondolillo. Poslední povídka je nejlepší ze všech příběhů v této knize. 3*
Celkově nejslabší Omnibus z AvP světa. 2*

Luigi1
07.05.2020

Celkově slabé počtení.Škoda


ShamanElder
11.04.2020

Sice už to nebylo tak žhavé, jako předcházející svazek, ale i tak, jako obdivovatel této série a vlstně celého kultu Vetřelci vs. Predátoři jsem nadšen. Mě se to líbilo, možná až na jednu dvě povídky, které neměly to grády. Moc mi nesedla Levákova pomsta a Štvanice. Ale s trochou nadhledu i tak jsou to povedené příběhy.

vencamf
19.03.2020

Nevím, na čem jeli autoři první, páteřní povídky... Něco tak chaotického jsem snad ještě nečetl. Nejvíc se mi líbil finální příběh, ale ten už výsledný dojem nemohl zachránit.

trudoš
06.02.2017

Vetřelce i predátory můžu v jakékoliv podobě, ovšem tentokrát jsem si vážně naběhl. Druhý omnibus crossoverů těchto dvou mimozemských ras byl totiž docela boj dočíst, a to říkám jako člověk, kterému se líbil i filmový snímek Vetřelci vs. Predátor 2. Což mě v podstatě staví do pozice lovného cíle všech ostřílených fandů. Především třísetstránkový příběh Nejnebezpečnější ze všech druhů, který zabírá takřka osmdesát procent celé publikace, byl poměrně tvrdou zkouškou mé trpělivosti. Neskutečně nudný, neskutečně ukecaný, neskutečně chaotický, neskutečně natvrdlý, neskutečně překombinovaný, neskutečně únavný. Prostě klasický Chris Claremont, a bohužel to nezachránila ani stylová devadesátková kresba.
Zbylých pět komiksů, které se nacházejí na posledních šedesáti stránkách, naštěstí celkový dojem výrazně zlepšilo - sice nejsou nijak zázračné, ale občas mají nápad, nebo jsou alespoň zajímavě výtvarně pojaté. Bez těchto kraťasů by však kniha skončila se 40 %, a to ještě s odřenýma ušima.

LordSnape
11.09.2016

První povídka od Claremonta je ústřední tahoun celé knihy. Ostatní jsou pak jen laciné vycpávky. Bohužel jsem se v tom ději dosti ztrácel a ke konci už mě to ani moc nebavilo. Líbil se mi nápad s oblačníkem a motiv lidí v něm, ale postupně se z toho stává takový ubíjející chaos, kde vlastně i samotný spor predátorů s vetřelcema jde do pozadí. Výjimkou je samozřejmě mocný predalien. :-)

martinstefko
31.03.2016

Tenhle omnibus musím celkově hodnotit jako nadprůměrný, protože nejvíce prostoru zabírá jeden příběh, který zároveň hodnotím jako jeden z těch lepších. Jenže to ostatní je bohužel slabá vata, která těch posledních 60 stran degraduje. No, jsem docela rád, že už to mám za sebou.

yaoiyuri
26.12.2016

Bohužel, citelně slabší než první AVP omnibus. Ústřední příběh je místy až nesnesitelně rozvleklý a zmatený, i kresba je občas nepřehledná. Špatně se rozlišuje, co je sen, co je realita a co „virtuální realita“ stvořená počítačem. Zápletka je divně překombinovaná, doteď mi z ní spousta věcí nedává smysl. Střet vetřelců s predátory je tu odsunut na okraj. Velká škoda je i nevyužitý potenciál predátorky, u které ani nešlo poznat, čím se liší od svých mužských protějšků. K hlavní hrdince si kvůli její „schizofrenní“ povaze nejde moc utvořit vztah, protože máte rádi jen určitou část z ní. Na Machiko Noguchi nemá ani zdaleka.

Kratší příběhy se mi líbily, je vidět, že k vyjádření nějaké hlubší pointy není potřeba pochybně rozpliznout děj na 300 stran – méně je někdy více.

1