Dany a Fany
Petra Bidermanová
Zprvu se zdá, jako by se nic nedělo. Tedy – nic neobvyklého. Nic, co by se u nás, u našich sousedů, po celém městě neodehrávalo dnes a denně. Malý Dany Bergman žije s maminkou a jejím přítelem, k otci (a jeho přítelkyni) jezdí pravidelně na návštěvy. Situace tak banálně všední jako každonedělní sešněrované obědy u babičky bezmála fyzicky bolí a stejně bolavě kontrastují s Danyho snovým světem „za zdí“, kde žije všemocný rytíř Danberg...... celý text
Přidat komentář
Text je řemeslně zvládnut dobře. Řádím si ji ale do "běžného literárního provozu" a to především skrz náhled na postavy zvenčí. Jedná se o zápis dění kolem ní, ne situační prózu, vše zapsáno bez humoru, chladně.
Jestliže autorka sama sebe (v záložce) považuje za schizofrenní, pak to ihned dokládá slovy - že by chtěla zmizet ze všech knihoven, záložek knih apod. Proč tedy píše? A jak je možné, že u toho vydrží, když hlavními znaky schizofrenie jsou právě nečinnost a nevytrvalost, a pouhé blábolení?
Je to sice dneska běžné, označovat sám sebe za schizofrenní, nebo jiné, ale s podstatou této diagnózy to má jen pramálo společného.
Knihu jsem si koupil a přečetl jenom proto, že jsem byl s autorkou krátce ve styku, takže mě zajímalo o čem vlastně píše, co je jejím literárním světem.