Čtrnácté patro, čtrnáctý rok
Vladimír Svoboda
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/256800/mid_ctrnacte-patro-ctrnacty-rok-256800.jpg
3
10
4
Dívčí román vypráví o čtrnáctileté hrdince, jejíž rodina se přestěhovala z tichého maloměstského prostředí do velkoměsta. S jemnou psychologií a humorem jsou zachyceny i trampoty celé rodiny v moderním věžovém domě.
Přidat komentář
Ta rodina se nepřestěhovala z maloměstského prostředí, ale z hausbótu jménem Birger Jarl II do běžného bytu v paneláku. Hlavní hrdinka Stáňa se seznamuje s novým prostředím, nachází nového kamaráda Luďka a zároveň se snaží udržet kamarádství s partou z minulého bydliště. Knihu jsem si kdysi půjčila v knihovně, četla jen jednou, nepamatuji se, jak to dopadlo, ale vím, že se mi líbila. Nejvíce mi utkvěly vzpomínky na ten hausbót a okolí - Erik a Stáňa spali v kójích nad sebou a ve vedlejším hausbótu jménem Santal bydlela baba Kolíčková :) Jestli se mi to někdy dostane do ruky, určitě přečtu znova a zavzpomínám. Petra
Někdy kolem třinácti let se mi to hodně líbilo. Je to neotřelý dívčí román o tom, jak se hrdinka, která žila s rodiči a bratrem na obytné lodi, přestěhuje do věžáku na sídlišti.
Štítky knihy
první láska pro dívky stěhování nový začátek
Autorovy další knížky
| 1967 |  Tunel do pozítří |
| 1985 |  Čtrnácté patro, čtrnáctý rok |
| 1998 | Minimum o rodokmenu |
| 1960 | Ať přestane svítit |
| 1965 |  Páni inženýři! |
Čtrnáctiletá Stáňa Vernerova vyrůstá v netradičním prostředí - na hausbotu Birger Jarl II. Najednou je nucena milovanou loď opustit, zvykat si na bydlení ve čtrnáctém patře městského věžáku i na novou školu a spolužáky. Příběh Stani a její rodiny je nosný, bohužel autor podle mého názoru nevyužil jeho potenciál - kniha se neuvěřitelně táhne a místy jde o nezazivnou nudu. Škoda, třikrát škoda.