Nájezdník z Pustiny
Tomáš Sekerka
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/450034/bmid_najezdnik-z-pustiny-2xy-450034.jpg
4
115
51
„Zaútočili rychle, sehraně, tvrdě. Jako praví profesionálové. Tak, jak se to dělá. Tak, jak to máme rádi.“ Vítejte v postkapitalismu. Letopočet se nyní počítá od Doby temna, po níž nepřišlo světlo zářných zítřků, nýbrž Clona. A její světlo z vás udělá magora. Nebo génia. Je v tom rozdíl? Přežít v Pustině, za hranicemi měst a megaměst, je těžké, ale komu vadí nepřetržité války barbarských kmenů, nedostatek potravin i vody, může se zkusit probít a prostřílet. Členové Klanu o tom vědí svoje. Mají navíc víru v Rubínového Boha, díky které mohou bojovat, i když jejich tělo mělo už dávno zemřít. Je v tom vážně jenom víra, nebo něco víc? Ani v megaměstech však není život růžový jako světlo Clony. Synonymum nekontrolovatelné zkázy zní KiSMET. Záhadný virus, napadající přímo lidský organismus skrze informační technologie, se sice nešíří exponenciálně jako klasický počítačový virus, ale o to víc je pro lidskou společnost smrtící. Říká se, že při pohledu do Clony zešílíte. Možná vás ale čekají jenom příliš kruté pravdy. Tomáš Sekerka je novou tváří na poli české science fiction a hned od začátku netroškaří. Nakladatelství Fantom Print přichází s prvním románem z dvoudílné série Clona. Nájezdník z Pustiny, dystopické dobrodružství plné boje o přežití, futuristických scén, kvantových počítačových technologií a vojenské akce vás vezme útokem a nenechá na pochybách, že mladá krev české fantastiky má co nabídnout.... celý text
Přidat komentář
Seznámila jsem se s Erikem a Nikky žijícími pod Clonou. Prvotina pana Sekerky, Nájezdník z Pustiny, mne uvedla do postapokalyptického světa a neudělala to špatně. Dobře vymyšlený příběh, doufám, že se mohutně rozvine, je celkem napínavý, má spád. Jazykově na úrovni, dokonce autor umí pracovat se slovy soustředit se a soustřeďovat se. I jsem se přiučila něco argotu.-)))
Co mi tam chybí, je trochu víc břitké ironie a odlehčujícího sarkasmu.
Celkem fajn čtení a těším se na další setkání.
Tolik otázek a tak málo odpovědí. Pevně doufám, že autor tohle nevzdá a bude se sérií pokračovat, protože v rámci ukojení hladu po nějaké hnusné, špinavé post-apo jsem porušila svou zásadu kupovat série až dokončené (vím, pro nakladatelství je to blbá zpráva, být nás víc, žádná série nevyjde.) Každopádně nejsem vůbec zklamaná. Obě příběhové linky mě držely u knihy, nenudila jsem se, naopak, zvráceně se bavila. Snad jen, že se akce v kombinaci s popisy, občas změnila v tak trochu nepřehlednou změť. Ale tak v zásadě, když dojde na masakr, řád a pořádek tam nemá místo. Takže za mě opravdu spokojenost, hlad ukojen a ani jsem kvůli tomu nemusela rozbíjet nádoby s kadávery :D Jednu hvězdu ubírám, aby byl prostor ke zlepšení a netrpělivě vyhlížím, co bude dál! Slyšíš autore? :D Piš!
Potenciál téhle knihy je úžasný, předpokládám, že autor má v mysli celou řadu dějových linií, které budou na tento rozjezd navazovat. Už teď se na ne těším.
Děj je přehledný a srozumitelný. Dystopie je vykreslená uvěřitelně. Různá prostředí, nevědomí o stavu světa a lidstva, skupiny bojující o moc. Různé stupně vývoje jednotlivých skupin, nová "náboženství"... Prozatím jen naznačena příčina tohoto stavu... Paráda. Jen se mi, jako ženě, nelíbí degradace žen, jejich neschopnost cokoli změnit, jejich selhávání. Ale snad je to záměr a základní ženské vlastnosti, racionálnost a schopnost bojovat za své děti = budoucnost, teprve vynikne v dalším pokračování.... Díky za příjemné čtení
Původně jsem myslel, že knihu dočtu daleko dříve, neboť jsem se do ní poměrně rychle zakousnul...ale ty zatrolené Vánoce mi nedali chvíli času, tak jsem byl rád za každou kapitolu...
Co se týče recenze, souhlasím s jiri3453 a kure91. Kniha má spád, spoustu zajímavých myšlenek i obrovský potenciál do dalších dílů...a taky doufám, že vyjdou co nejdříve, protože ten konec byl jako když jste s holkou v tom nejlepším a...pak zvedne mobil a mluví se svou matkou. Jen z toho míň pak bolej koule...
Co se mi dále líbí je slovníček na konci, i když bych tam pár hesel možná připsal, nicméně zas tak akutní to není. Zároveň se mi líbila atmosféra klanu, ke kterému jsem celkem rychle přilnul.
Za mě tedy skvělý počin který si své čtenáře jistě nejde!
Přiznávám, že se snažím udržovat odstup od mladší autorské vlny. Vesměs zvládají remeslo, ale je příliš vidět, že nemají načteno, hodně času strávili u obrazovky. Jejich příběhy síce obvykle spasují celý svět, ale v podstatě jsou banální, postavám chybí individualita a pohřbívají češtinu. Nájezdník z počátku do tohoto schematu zapadl, příběh byl mírně nesourodý, kaučukové postavy postrádali motivy a samostatnost jednání a pak přišla Vana, která všechno zvrtla a příběh nabral šílené obrátky posedlého derviše. Jako začátek série je hodně slibný, hodně otázek zůstalo bez odpovědi. Kam se to všechno vyvine? Osobně jenom doufám, že dílů bude maximálně tři.
Dlouho... jsem váhala nad tím, co napíšu o knize plné potenciálu, ale naprosto postrádající humanitu - ale jaképak lidství v takovém světě? Nápadů je zde nasekáno hafo (úplně nejvíc mě dostaly čočky do očí, které nositele propojují se systémem - božsky orwellovské), nápady se panu Sekerkovi upřít rozhodně nedají. Upřít se mu ale dá absence humoru. Téměř úplná. Maličko jsem se usmála snad dvakrát. Nejspíš jsem rozmazlená jinými českými autory "postapo"... Naopak jsem se ale poměrně často otřásala hnusem nad některými scénami a čistě subjektivně vnímám, že masakroidního násilí bylo na mně už moc. Vlastně by to mohlo vypadat, že se mi kniha nelíbila, ale tak to není. Byla Dobrá, což je za tři (*). Jednu přidávám za tu naději, že se mi vše propojí a vysvětlí v pokračování. Je to taková hvězda na seker(k)u :-)
Knihu jsem koupil a chvíli trvalo než jsem se do ní pustil. Dokonce mi psal sám autor abych ji zkusil, že by se mi mohla líbit neb jsem psal pochvalně o Kotletově prvním SPADu. A taky, že jo. Ani bych neřekl, že Nájezdník je autorova prvotina. Čekal jsem trochu jiný konec, ale jestli je toto opravdu rozjezd pro celou sérii, tak se těším na další díl... Asi budu za magora, ale Nájezdník se mi líbil více než poslední SPAD. Už se mi totiž přisprostlý Kotletův styl dost zajídá.
Poprvé jsem knížku zaznamenal při recenzi v Pevnosti a říkal si, že tohle musím přečíst. Když jsem pak tady ve zprávách dostal od autora žádost o přečtení a recenzi, tak nebylo na co čekat. Předně musím říct, že mi přišlo, že samotný obsah knihy se částečně lišil od anotace, což však bylo jenom k dobrému, protože příběh je mnohem rozvrstvenější a propracovanější než se mohlo na první pohled zdát. Odehrává se ve dvou linkách, jedna v Pustině a s tematikou Klanu, druhá v megaměstě Next Yorku. Obě linie děje spějí k závěrečnému protnutí, ale než se tak stane, dojde ke konci první části. A to je největší mínus, chci víc, chci vědět jak to bude pokračovat...
Celkově shrnuto, velmi dobře napsaný příběh, suprově odsýpající děj a zajímavě napsané postavy. Celé v prostředí inspirovaném trochu Mad Maxem, trochu Undergroundem, trochu Kulhánkem, ale to není výtka, to je pochvala. Na závěr jen drobná poznámka, některé kapitoly mohly být rozseknuté na kratší, když byla jedna v noci a já chtěl jít spát, ale musel dočíst kapitolu, tak to nebylo optimální :)
Na začátku nutno říct, že kniha je jen část příběhu s to be continued :-)
Zatím 4*, ale je to jen půlka příběhu... no spíš tak třetina, takže možná pak uberu nebo přidám. Na to že je to první knížka autora dost dobrý.
- Erikova/Klanová linka je super! Členové klanu co se pohybují na hranici náboženskejch fanatiků a krutopřísnejch válečníků. Jsou to takový bedujíni mixlý s válečnejma vikingama v postapo světě.
- Nikol a její část mi nepřišla moc ...zajímavá. S trochou nadsázky tam vlasntě sama nic neudělala/nedokázala jen tam "byla". V podstatě tam mohla bejt jakákoliv postava z knihy a necítil bych tam rozdíl. Ale možná to všechno dostane smysl v dalším/ch dílech :-)
- Hlavní témata "Clona a KISMET" v tomhle díle nevyřešeny
co se mi líbilo
+ originální mučení ve vaně :-)
+ postava schyzouše
co se mi moc nepáčilo
- občas sem měl pocit "sakra sem asi přeskočil nějakou stránku ne?"
- mohlo bejt v českejch/evropskejch reáliích
- konec knihy je ve stylu pokračování příště :-D
Knížka mi občas vypravěčským stylem přijde jako něco se stane a v průběhu příběhu to pochopíš :-), jenže bez druhýho dílu a celkovýho obrázku se právě příběh těžko hodnotí.
Do druhého dílu ale určitě půjdu!
P.S. hezká obálka
Na prvotinu nečekaně dobré. Jako první díl série dost slibné. Autor věnuje přesně ten správný prostor popisu post apokalyptického světa, jaký mám rád. Postavy hlavních hrdinů, tvořících dvě dějové linie, jsou příjemně kontrastní a dobře se doplňují. Příběh samotný je drsný krvák, který má ale myšlenku. Jediná moje výtka je fakt, že český autor zasadil děj své knihy do prostředí severní Ameriky a ne do Evropy.
Ke knize jsem se dostala náhodou, nic nečekala, a to více jsem nadšená. Vůbec se mi nechce věřit, že se jedná o autorovu prvotinu a pokud si psal nějaký čas do šuplíku, moc ráda bych si to přečetla...
Autor perfektně zvládl popis prostředí a postapo světa, který by mohl být dost dobře reálný a ve kterém bych nechtěla strávit ani minutu života. Za popis Vany a soubojů by se nemusel stydět ani Tarantino. Byly tak detailní a parádní, až mi přišlo, jako bych sledovala film. Místy toho na mě ale bylo moc, a tak jsem kvitovala linku s Nikkol, která pro mě byla příjemným osvěžením.
Nesmírně mě zajímá, jak to bylo dál. Nemůžu se dočkat!
„Neměj očekávání.“ To je heslo, kterým se snažím držet vždy, kdy vezmu do ruky novou knihu. Uznávám, že tady jsem se svým vlastním pravidlem tak trochu zapomněl řídit. Měl jsem očekávání. Au! A tady je ten kámen úrazu. Nerad komentuji díla českých autorů, protože se jich to samozřejmě dotýká více, než by bylo zdrávo (zdravé by bylo takové komentáře vůbec nečíst, nebo ano?). Takže jestli vás nezajímají žvásty samozvaného kritika sci-fi literatury, tak se tady zastavte (ještě ne, až bude za větou tečka), a směle s vrhněte do postapo debutu mladého, talentovaného autora (až teď).
Bylo to... dobré. A pokud přihlédneme k tomu, že se jedná o první vydaný román, tak bych řekl, že opravdu dobré. Tomášovi Sekerkovi se podařila jedna věc, která mi v mnoha knihách chybí. Vybudoval atmosféru, dokonale popsal svět, který prostředím tak trochu vykrádá některé oblíbené postapokalyptické young adult bestsellery (Labyrint, Hunger Games). Ale vlastně mi to ani nepřišlo. Ten příběh civilizačních protipólů, kdy na jedné straně je bída, špína a násilí, a na druhé prosperita, relativní bezpečí a technologická vyspělost tu vůbec nepůsobí jako klišé. Z knihy ta sterilita velkoměsta a pouštní žár slunce za Clonou (nebo chcete-li za Oponou) přímo sálá. Bohužel detailním popisem světa trpí především postavy, ke kterým jsem si nedokázal vytvořit vztah, ať už jakýkoliv. A tak se někdy stane (miniSPOILER ALERT), že občas někdo umře a vám (nebo spíš mě) je to vlastně jedno, i když cítím, že by to tak být nemělo. Chybí mi tam akce, ale hlavně, a to především: NAPĚTÍ. Příběh se trochu vleče, zabíhá do slepých uliček a pak se z nich těžkopádně motá zpátky. Jako bych prolistoval pouze čtyřsetstránkový úvod do nějakého příběhu, který si ale nemůžu (zatím) přečíst. Obecně mám rád tu Mad Maxovskou surovost prostředí, tady jsem si kupodivu nejvíc oblíbil dějovou linku s Nikkol, která mi aspoň trochu přirostla ke čtenářskému srdci. Sorry Eriku, snad příště.
Takhle teda ne! Co ten konec? Jak jako V... šel rovnou do S...? Co teď se mnou bude? Kdy bude 2.dil? Jak se mám teď jako vrátit do normálního života? Monstrózní jatkoidní svět a chladná sněhurkovská technologie.... Čtivé!
takto rozporuplnou knížku jsem dlouho nečetl. Na jednu stranu spoustu zajímavých nápadů. Na druhou stranu dvě na začátku zajímavé dějové linie, které od druhé poloviny úplně ztratí směr.
Mám pocit, že autor je sice vypsaný, ale psal jen samé krátké povídky a teď při snaze o celý román se mu to spojení povídek na konci úplně rozsypalo pod rukama. Konec jsem se nutil dočíst a četl ho už skoro ob řádek jen abych rychle zjistil jestli to má nějakou pointu nebo něco kvůli čemu bych si koupil další díly. Bohužel nemá. Škoda, fakt to mělo na začátku potenciál.
Pokiaľ je to naozaj románová prvotina, tak "smekám klobouk". Výborný príbeh, postavy, zápletka, akcia, vďakabohu za otvorený koniec - potenciál obrovský. Románu aj autora. Len tak ďalej pán Sekerka!
V první řadě musím pochválit pěknou obálku!
Děj tohoto prvního dílu sledujeme optikou dvou postav, které společně vyrůstali a od jisté události v jejich ranném dětství se dlouhou dobu nepotkali. Obě dějové linky vcelku pěkně ubíhají a co se ze začátku může zdát jako trochu divné post-apo, se hodně brzo změní v hodně zajímavé post-apo se spoustou otázek bez odpovědí.
V jedné dějové lince je nám představena celá post-moderní společnost, kde by spousta lidí dala cokoli za to, aby pro ně fungovala obligátní věta "Kredity ti budou stačit.". Pro mě osobně z téhle dějové linky navíc čiší taková vyprázdněnost lidí, co mají všechno. Má prosperující firmu, kde zvládne vše řídit AI, má dostatečný příjem na to, aby mohla dělat výzkum co jí zajímá, ale co s tím, když už se na velké otázky odpovědělo a odpověď na ty zbývající je v nedohlednu? Veškeré informace jsou na síti, stejně tak zábava a umění, tak proč se zajímat o to, že veškeré technologie poskytuje jedna korporace. Proč se zajímat o to, že ve své podstavě všechno a všechny vlastní jediná korporace? :-)
Druhá dějová linka je mnohem víc akční a sleduje život klanového bojovníka v post-apo pustině, kde každý krok je bojem o holý život. Celá tato linka je navíc opředena mysticismem a náboženstvím, což všechno dohromady tvoří super doplněk k druhé technicistní dějové lince. Popisy bojových scén a zbrání jsou naprosto precizně napsané a já jsem měl občas při čtení pocit, že místo čtení sleduju film!
Musím uznat, že ze začátku mě kniha tolik nezaujala a některé popisy lokací/budov/postav/strojů byly až moc zdlouhavé, ale já to tak mám skoro vždycky :-) Ke konci už jsem knihu doslova hltal a "Konec první části" mě překvapil natolik, že jsem zalistoval několikrát tam a zpět ve čtečce abych se ujistil, že je to opravdu konec první části :-)
Je vidět, že si dal autor záležet a většina věcí, které se v knize objevují jsou fakt pěkně vymyšlené a popsané. Příběh graduje, a na závěr jsem se od toho nemohl odlepit. Na druhou stranu jsem se ze začátku ne a ne do knihy pořádně začíst a Duchovi pouště tak přijít na chuť. Ale jak už jsem psal, závěr s potoky krve a popisem jak se domlácení bratři cítí, opravdu stojí za to. Co se týče dějové linky s Nikkol, tak to bude autorova příprava na druhý díl a zde je jakousi vatou.
Celkově jde o dobrý postapo příběh s pěknou obálkou.
U většiny sci-fi či fantasy knih obálku ani příliš nevnímám. Nesoustředím se na detaily, ale výjimka potvrzuje pravidlo. Zuzi Maat vytvořila obálku, která kombinací barev, temným laděním a především propracovaným válečníkem zaujme na první pohled. Vlastně jsem strávil docela dost času zkoumáním každéhi jednoho detailu. To se mi nestává opravdu často, ale teď k samotné knize.
Děj knihy začíná v 39. roce po D.T. - Době temna. Oblohou neplují mraky roztodivných tvarů a velikostí, Slunce již není klenotem, miliardy hvězd neprotínají noční tmu ve společnosti měsíce. Svět zahalila fialová nepropustná Clona, jež změnila život všech lidí. Společnost se dělí na obyvatele pustiny a měšťáky. A stejně jako se dělí společnost, dělí se i kniha samotná, která je vyprávěna z pohledu Erika, člena Klanu Pustiny a Nikkol žijící v bezpečí a blahobytu megaměsta. Na jedné straně víra v Rubínového boha, Omni Pugnae, dodávající sílů dobyvačným barbarům pustiny, na druhé straně nebezpečný virus KiSMET, který napadá lidský organismus skrz vysoce pokročilou technologii zvanou I.T.E. Rozdělení na dvě linie je rovnoměrné a rozhodně nemohu říci, že by mne spíše technologická část věnovaná Nikkol nudila oproti brutální, akcí napěchované části věnované Erikovi.
Děj samotný byl plynulý, sem tam se ovšem objevila část, která by si zasloužila více pozornosti. Vzhledem k celku ale mohu těch pár slabších momentů odpustit. Naopak části vyprávějící příběh Bezejmenného či souboj s kyborgem byly natolik skvělé, že na ně budu ještě dlouho vzpomínat. Jediné co mne vysloveně naštvalo byl konec. Pamatujete si, jak je nepříjemné, když sledujete svůj oblíbený seriál, a na jeho konci je věta „Pokračování příště…“? Naštěstí je pokračování a tedy i závěrečný díl s názvem Otrok megaměsta uveden v edičním plánu roku 2020. A já se jej nemohu dočkat!
Pokud jste fanoušci sci-fi, post-apo knih či českých autorů, rozhodně neváhejte ani minutu. Odměnou vám bude příběh plný akce, napětí a násilí.
Hodnocení: 95%
Mala som problém so začiatkom ktorý mi prišiel trošku zmätený ale potom už to stálo za to. Napriek tomu že to je sci-fi to na mňa pôsobilo zvláštne realisticky. Tiež si myslím že línia Nikkol bola zbytočná, akoby chýbali súvislosti a niektoré udalosti nedávali úplne zmysel, ale keď zoberiem hlavnú líniu tak parádny príbeh. Záver knihy za mňa epický presne v duchu celej knihy. Plné hodnotenie dávam s ohľadom na to že to je prvotina.
Štítky knihy
české sci-fi postapokalyptické romány
Nájezdník z Pustiny
Kniha Nájezdník z Pustiny je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 125x |
| Čtenářské výzvě | 7x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 102x |
| Chystám se číst | 86x |
| Chci si koupit | 36x |
| dalších seznamech | 4x |
Drsné postapo vyprávěné pohledem dvou klíčových osob, které žijí v naprosto rozdílných spoolečenstvých. Skvěle se to četlo, nenudilo a dokázalo mě udržovat v napětí. Ke konci jsem si kladl otázku, jak Erikova anabáze a jeho klanu skončí, když se tak rychle blíží závěr. A konec prvního dílu rozhodně překvapil :o Poskytnuté informace dávají málo odpovědí což je jistě záměr k pokračování. Super, takže kde je druhý díl?
Osobně byla pro mě zajímavější a poutavější, než knihy českých "mistrů" fantasy, který staví děj jen na brutalitě a vulgaritě. Je dobré se trochu lišit.