Chodský písně

07.04.2019

Babička

Šecko tvý je, divče, jak to tary stojí,
až má duše vzlítne z nebohýho těla,
do rakve jen dyj mi starou vobleč moji,
v který chodila sem dycky do kostela.

Sukni modráčkovou, pjeknyj fěrtuch na ní,
voblečku mou pjeknou s tima rukávcema,
lajbík, hebábnyj muj šátek k převázání,
jakyj hu nás na vsi hned tak něhdo nemá.

Do červených punčoch voblec nohy moje,
ty sou pjekně teplý, hdyž je vítr dravyj,
ha na věčnost vodsaď, pane, daleko je;
na babku mi šátek huvaž kolem hlavy.

Hdo by tuto nosil? Huž je vám to k smíchu!
Leda tutim něhdy z mňesta bavit pány.
Mušela bych v hrobě vobrátit se k říchu,
hdyby míl hdo s tustim dělat tatrmany.

Ičko jiný módě vorevřeny dveře,
každá chcete panckou parádu jen jemnou.
Ha tak pověsít to, skovát do halmeře?
Ne, ajť rač má vobleč teký humře se mnou!

Hale asli s tustim do nebe se vetru,
husmije se každyj, hdo mě z našich potká,
andělům tám řekne i svatýmu Petru:
"Kouknite se na ní, té, hleč, vod nás Chodka!"

28.10.2018

Sen

Viděl jsem tě v noci dnes,
hubjičko má rozmilá:
ve snach se mnou dovíkam
nad zemí si letíla.

Já se držíl ruky tvý
ha tak sem se v mráky nes,
myslil sem si: anděl sám
vodvádí mi do nebes.

Hale hdyž sem zbudil se,
to sem tě bul, dívče, rád,
dyjť my teký na zemi
můžem ráj si hudělat!

Lidová slovesnost, krása veršů / nápěv neznám / a krása ilustrací. Pro mne zážitek.