Charakter (taky ještě mädchen, ničema a oskar)
Jiří Šimáček
V nájemním domě v centru Brna se vzájemně míjejí majitel domu — nerudný stařík se psem — a nejmladší nájemnice — školačka v lehce gotické náladě. Klid jejich izolovaných vesmírů oběma naruší třetiřadý podvodník, který se stane jejich společným nepřítelem. Tento neohrabaný gauner pak katalyzuje rychlý sled událostí, v němž se ukazuje, že výstřední stařík a samorostlá školačka jsou si v lecčem podobní. Jejich osudy se protnou v příběhu, který je ironickou, ale nikoli nevážnou úvahou o vině, vykoupení a druhé šanci.... celý text
Přidat komentář
Jakooo, napsáno velmi vtipnou formou, akorát mě kniha na začátku zaujala,pak mě nebavila, Ničema mě doslova s-al, a u konce mě zase bavila. Každopádně dobrá oddychovka :-)
Tohle byla teda jízda, a pak ze nuda v Brne :-) ani omylem - absurdni, vtipne a s prekvapivym koncem
První knížka od autora byla Malá noční žranice, u které jsem si nejdřív říkala, co že to vlastně jako má být..? :-) Ale pak jsem se začetla a super, takže po Charakteru jsem sáhla s doslova radostným očekáváním. A bavila jsem se do posledních kapitol, které mě teda zaskočily, takový konec jsem nečekala :-( Knížka určitě stojí za přečtení, pobavila jsem se, zasmála nahlas.
Knizka mi doma lezela asi rok a pul. Jednou jsem se ji pokusila cist, ale prvni dve kapitoly me nechytly a naskytla se lakavejsi kniha, tak jsem to odlozila. Pred par tydny jsem se k ni vratila a musim rict, ze je paradni. Je vtipna a autor proste musi mit roztrojenou osobnost, jinak to nemohl napsat jeden clovek :D zaver je...sokujici
Četla jsem na několikeré doporučení, odkládala - a jsem příjemně překvapená takovým neobvykle poskládaným příběhem. Hlavní hrdinové, to je tedy pěkná směsice. Holku jsem četla nejraději, staříka jsem si vychutnávala, ale přiznám se, že Ničemu jsem zpočátku nedokázala číst souvisle - ten jeho slovník byl na mě sprostý až moc (což neznamená, že nevěřím, že tak někdo mluví, bohužel). Dobré, fakt dobré čtení, humor i život se všemi jeho temnými i světlými odstíny. (Jen mi chybí, za co vlastně byl stařík v mládí ve vězení - uniklo mi to?)
Skvěle vystižený charakter jednotlivých postav, o psu nemluvě. Baví mě tragikomičnost Šimáčkových knih.
Knižní skvost, o který jsem přitom "zavadila" čistě náhodou. Co se týče námětu a formy, nemám s čím srovnat. Kdybych knihu hodnotila z hlediska originality, pak přirovnávám ke Stančíkovu Mlýnu na mumie. Kniha mě bavila celou dobu a konečná zápletka přišla opravdu jako blesk z čistého nebe. A jako bonus je kniha zasazena do brněnského prostředí, kdy si mohu konečně živě představit, kudy postavy prochází a kde bydlí. Zařazuji do svého top žebříčku. Nevěřila bych, že i nerudná postava pana domácího, může být tak sympatická. Docela jsem mu jako urýpanému a věčně nespokojenému vzdělanci fandila.
Velmi zvláštně napsaná kniha. Pohled na tutéž věc očima tří různých postav věkově i společensky odlišnými. S autorem jsem si procházela všechny známé místa Brna. Při čtení jsem se hodně nasmála...ale ten konec mě dostal, dost nečekaný zvrat. Určitě doporučuji.
Pět dokonalých hvězdiček pro dokonalou knihu.
Namlsaná z loňské Noci literatury, kdy jsem úryvek slyšela při autorském čtení za výlohou knihovny a natěšená po přečtení Snaživek, jsem se na Charakter moc těšila; zklamaná jsem rozhodně nebyla. Myslím (doufám), že ovlivněna nerudností pana Brixe budu shovívavější ke starým nerudným mužům v mém okolí. Jeho náhled na budoucí zákaz kuřáckých restaurací mi mluví z duše, ač jsem nekuřačka. (Odkud vyženou kuřáky, tam vtrhnou matky s nevychovanými uřvanci...) Moc se mi líbí Šimáčkův cit pro rozdílnost postav. Nenachytáte ho, že by se jeho postavy nechovaly přesně v souladu se svým charakterem. Prudký konec mi málem vytrhl knihu z ruky. Přišel v okamžiku, kdy jsem se už delší dobu nechávala kolébat rytmem příběhu, který mi - opravdu - připomínal rytmus mého města... (ano, "su z Brna").
Těším se, až se potkám s další knihou pana Šimáčka.
Dávám 5 hvězdiček, protože jsem se při čtení (po dlouhé době) fakt několikrát (docela víckrát) chechtal nahlas. Opravdu vtipně napsané, s citem pro postavy. Jen mě mrzel ten konec - na mě působil, že byl napsaný rychle a trošku mě tím pokazil i celkový dojem z knihy - škoda (moje škoda :D ). Nicméně, rozhodně doporučuju k přečtení a určitě budu pana Šimáčka číst i nadále.
Knížka je velice vtipná a zejména články a komentáře psané očima mladé slečny - mädchen - mě hodně bavily.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Malá noční žranice |
| 2012 | Charakter (taky ještě mädchen, ničema a oskar) |
| 2020 | Článek II. |
| 2009 |  Snaživky |
| 2019 | Prvotřídní hajzl |
Čtivá, místy velice zábavná kniha. Líbilo se mi, jakým způsobem je napsaná. Střídají se vypravěči jednotlivých kapitol a střídá se jazykový styl. Vůbec mi nevadily vulgarismy používané v řeči ničemy, taková mluva prostě k ničemovi patří. Celkově výborné čtivo, poohlédnu se po dalších dílech tohoto autora.