Chanuřina Pýcha
Carolyn Janice Cherryh
Nikdo ze stanice Meetpoint dosud neviděl takové stvoření, jakým byl Cizinec. Napůl nahý, napůl oděný, divoce ozubený a s hrozivými drápy. Tully byl jediným přežívajícím členem své společnosti – komunikativní, sem do vesmírného neznáma cestující rasy – a byl nedobrovolným vězněm svých objevů. Po útěku od sadistického zrádcovského kifa se dostává na loď haniů Pýchu Chanuru. Věděl málo, když se vydal na milost Pýchy a její posádky, kterou svým příchodem přivedl spolu s celou rasou haniů do nebezpečí a ohrozil tak i mír celé Jednoty. Informace, které totiž tento uprchlík měl, mohly zničit nebo naopak proslavit každého z kterékoliv rasy na stanici Meetpoint.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1994 , NávratOriginální název:
The Pride of Chanur , 1981
více info...
Přidat komentář
Na vesmírnou loď Chanuřina pýcha se dostane zvláštní pasažér Tully, který svým tajemstvím může ohrozit celou generaci haniů a její velitelka Chanur se musí rozhodnout co s tím. Sci-fi od Carolyn Janice Cherryh se mi nečtou zrovna lehce. Přesto ve finále se mi líbí. Myšlenka ras, kdy Chanur je podobá lvovi či kifové, kteří mohou dýchat pouze metan, je zajímavá a člověku podnítí jeho fantazii. Jsou pochopitelně lepší sci-fi romány, ale tento vůbec není špatný.
Tohle je neuvěřitelně hloupé sci-fi.A ke všemu ještě kniha obsahuje velké množství překlepů.Už jen to dočíst si zasluhuje odměnu-ponejlépe kvalitnější knihu.10%.
Chanurina pýcha je názov vesmírnej lode a Chanur je meno hlavnej hrdinky náležiacej k rase podobnej levom. Autorka opäť používa svoj zvyčajný koncept, v ktorom hlavnú úlohu netvoria ľudia, ale bytosti iného typu, vzhľadu a z iného vesmíru. Jeden pozemšťan sa tu vyskytuje, ale Tullyho ľudské orgány nie sú patrične prispôsobené pre túto časť vesmíru. Preto mu väčšinu knižky nie dosť dobre rozumieť. Cherryhová sa tu teda na ľudstvo pozerá z vonka, očami mimozemskej rasy.
Ad rasy, tých je tu ako v Star Treku, od tých čo dýchajú metan, cez vzhľadom smrtiakom podobným kifov až po rôzne rasové kuriozitky. Netuším, či je to prekladom alebo autorkiným úmyslom, technológia a rôzne reálie sú pomerne unifikované, niektoré výrazy tiež. Nadávka „sviňa“ z úst takého kifa alebo hanijčanky vyznieva trochu zvláštne, keď svine vôbec nepoznajú. Vybavenia a typy vesmírnych lodí sú takmer na nerozoznanie podobné tým ľudským v iných scifi románoch a pod.. Ťažiskom románu sa tu znovu stáva lingvistika, sociálne a sociologické vzťahy jednotlivých rás.
Samozrejme, nechýbajú tu ani bojové strety a akčné scény ale len v medziach, ako je u tejto autorky zvykom. Mám dojem, že tentokrát je knižka určená skôr mladším čitateľom a u autorky sa začína prejavovať určitý umiernený feminizmus. Chanur je totiž členkou rasy, kde prvé husle hrajú predovšetkým samice. Nieže by to bolo u ľudí inak, ale v tomto prípade je to aj po fyzickej stránke. Knihu hodnotím ako veľmi dobrú, ale za kvalitou sérií Stárnoucí Slunce alebo Atevi o chlp zaostáva…
Autorovy další knížky
| 2003 |  Cizinec |
| 1993 | Kesrith |
| 1992 | Stanice Pell |
| 1995 |  Kukaččí vejce |
| 1993 | Brána Ivrelu |
Tak to byla hrůza to číst