České pohanství, díl 1. Nejstarší prameny

České pohanství, díl 1. Nejstarší prameny https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/257183/bmid_ceske-pohanstvi-dil-1-nejstarsi-pra-UwF-257183.jpg 4 9 9

Kalandra v knize České pohanství zpochybnil existenci svatého Václava jakožto skutečné historické postavy. Namísto toho jej označil za součást pohanského panteonu Čechů teprve dodatečně využitého křesťanstvím. Tento názor nebyl historiky přijat. V téže práci odmítl datování Kristiánovy legendy do 10. století a připojil se ke kritikům pokládajícím ji za pozdní kompilaci ze 14. století.... celý text

Přidat komentář

Nanaho
23.01.2022 3 z 5

Kniha se věnuje zejména rozboru pravosti a historické věrohodnosti Kosmovy kroniky a legendy o sv. Kristiánovi (pojednává o příběhu sv. Václava a sv. Ludmily) . Porovnává je s dalšími prameny z okolních zemí a řeší, který z těchto podkladů je starší, zda jeden čerpá z druhého apod. Jedná se o podrobnou a odbornou publikaci.

jaro999
18.12.2020 2 z 5

No, já tak nějak nevím. Knihy o historii čtu ráda, i ty výlučně faktograficky zaměřené, ale s Českým pohanstvím, zejm. s 2. dílem, jsem si nevěděla rady a nakonec jej nedočetla. První díl, zabývající se otázkou stáří legendy tzv. Kristiána, jsem ještě zvládla, i když řada Kalandrových argumentů mně připadala překonaná (což je však s ohledem na datum vzniku knihy pochopitelné) a v řadě případů jsem měla dojem, že v podstatě nic nedokazují a že zde stojí tvrzení proti tvrzení. Nicméně, i když nejsem historik, vím, že "spor o Kristiána" je velmi těžké vyřešit a je otázkou, zda se to vůbec někdy podaří. Ve 2. dílu se autor snaží vyložit staré české pověsti v širším kontextu slovanských i evropských mýtů. Jeho teorie mě však bohužel vůbec nepřesvědčily a připadaly mi hodně "přitažené za vlasy", takže jsem nejdřív začala přeskakovat a nakonec knihu úplně odložila, což se mi moc často nestává. Sílu na to, abych četla domněnky o reálné neexistenci sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily jsem již prostě neměla. Zde mohu pouze obdivovat Kalandrovu fantazii, ale pokud jde o fakta, řekla bych, že "semlel páté přes deváté". Je mi líto.


Moiseiwitsch
05.09.2020 4 z 5

Dost obsáhlá kniha. První díl popisuje zejména prameny a tak je spíše vhodná pro medievistu. Druhý svazek je o dost čitelnější a rozhodně zajímavější. Kalandra se pokusil o materialistický výklad našich raných dějin. V popředí stojí nejspíše bájné postavy - Krok, jeho dcery, Přemysl-Nezamysl, další bájná knížata a nakonec Ludmila, Drahomíra a Václav. Všechny v podstatě Kalandra ztotožňuje s bohy s odkazem na mytologii a návaznost křesťanů na pohanskou minulost. Autor je dost kritický k prvorepublikové oficiální akademické historiografii - často oprávněně. Na svou dobu přelomová kniha, řekl bych, že zájemci o středověk má co říci i dnes. Doplnil bych určitě četbou Grause, Třeštíka, Wihody.

blackholesun32
26.11.2018 5 z 5

Musím říci, že mě kniha dost překvapila. Vlastně poprvé jsem se setkal s psaným slovem od Záviše Kalandry a teda tak poutavě psané a čtivé dílo jsem rozhodně nečekal. Byť první díl týkající se kritiky Kristiánovi legendy, mě tolik nebavil, druhá část bez výhrad ano. Minimálně ironické šlehy mířící směrem k našim historikům, etymologům etc., uplynulého 20. století, si zasloužili téměř vždy můj pobavený výraz; Kalandra se s tím moc nesral.
Co dále však - byť se kniha může zdát poněkud kontroverzní, pro mě přinesla mnoho nového a podnětného. Souhlasím rozhodně s tím, že křesťanství, které se v Čechách prosadilo v desátém stoleté, je přesto naroubované na pohanském základu, který přetrval v lidových pověrách a zvycích až do první poloviny 20. století. Je prostě nedílnou součástí našeho křesťanství, jeho základem (jak praví páně Cílek) a dodává mu jakýsi mysticko-prastarý rozměr, který mě nikdy nepřestane překvapovat, udivovat; to jak nezapomínáme, i když jsme dávno zapomněli. Prostě a jednoduše fascinující a byť jde jistě v mnohém v případě Kalandrově knize polemizovat, tak tento neochvějný pocit, jistého přesahu, myslím-li na svatého Jiří, na svatou Ludmilu, svatého Václava, etc., pevně, zakořeněné v mně zůstává.