Česká radikální demokracie: Příspěvek k dějinám názorových sporů v české společnosti 19. století

Česká radikální demokracie: Příspěvek k dějinám názorových sporů v české společnosti 19. století
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/385889/bmid_ceska-radikalni-demokracie-prispeve-jj8-385889.jpg 3 1 1

O problémech vývoje společenského myšlení v Čechách v 19. století bylo již napsáno mnoho vědeckých článků a studií. První velkou marxistickou monografií o této otázce je tato práce. Autor se v ní zabývá ekonomickými a ideologickými kořeny evropské revoluční demokracie 19. století vůbec. Ukazuje, že jak ruská revoluční demokracie, tak i česká radikální demokracie byly jen různými formami a stupni evropské revoluční demokracie. Pokouší se sledovat logiku vývoje radikálních demokratů jako politického a myšlenkového směru. Nezajímají ho však životní osudy jedinců, ale vývoj jednotlivých skupin a směrů. Vychází z rozboru počátků kapitalismu u nás a z rozboru tvořícího se buržoasního vědomí. Vyrovnává se také s některými nesprávnými názory na Dobrovského, Jungmanna a Palackého a ukazuje, že všichni byli mluvčími buržoasie, i když každý z nich byl představitelem různých stupňů jejího vývoje. Autor se dále snaží vysvětlit, jak se vytvářela buržoasní inteligence a jak vyjadřovala nálady a požadavky doby. Nově hodnotí Máchu, Havlíčka i Tyla. Politický program radikálních demokratů srovnává s politickým programem staročechů a mladočechů a všímá si také toho, jak se rodila a měnila myšlenka panslavismu a slovanská otázka vůbec. Rozebírá též příčiny, jež vedly k porážce revoluce 1848 až 1849 a vysvětluje, že radikální demokracie se nerozpadla proto, že byla několikrát rozehnána policií a vystavena pronásledování, ani proto, že vrcholná fáze průmyslové revoluce ji zbavila její sociální základny – maloburžoasie jako hlavní masy národa. Závěrečná kapitola rozebírá filosofické názory českých radikálních demokratů. Autor hledá příčiny „bídy“ české filosofie a zabývá se filosofickými myšlenkami představitelů různých proudů české radikální demokracie, a to jak Arnoldem a Fričem, tak i Sabinou. Sleduje také vztah filosofie Augustina Smetany a radikálních demokratů. V závěru se pokouší vyložit, proč filosofie české radikální demokracie musela jako směr nutně ztroskotat a proč se u nás mohl uplatnit herbartismus.... celý text

Přidat komentář