Česká cesta z covidu
Robin Čumpelík
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/512141/bmid_ceska-cesta-z-covidu-8ev-512141.jpg
4
6
2
Reflexe uplynulých dvou let zástupci vědy, zdravotnictví a práva. V předchozích letech jsme zažívali přelomové okamžiky v novodobé historii naší země. Pandemie covidu-19 se dotkla života každého z nás. Všechny události od jara 2020 až do současnosti nám nabídly možnost provést určitou společenskou inventuru – mnozí z nás měli šanci zpomalit, rozhlédnout se a zrevidovat, v jak kvalitních vztazích žijeme, jak fungují média, jak zralé je naše akademické prostředí, jak stabilní je náš průmysl, jaká je míra digitální připravenosti státu, jak fungují veřejné instituce, jak probíhá diskuze ve vědeckém prostředí, jak vyspělý je náš systém zdravotnictví a školství a mnoho dalšího. Zřejmě není v naší zemi nikdo, koho by se pandemie nedotkla. Pravděpodobně každý z nás reviduje zkušenost, kterou si prošel, a to svým vlastním způsobem. Autor a inovátor Robin Čumpelík oslovil zástupce z oblasti vědy, zdravotnictví a práva, aby jim poskytl prostor k vyjádření a k reflexi uplynulých let. Ohlíží se za pandemickým obdobím, ale zároveň hledá vzájemný průnik, poučení, vyhodnocuje různé situace osobní i celospolečenské. Předkládá nám několik střípků do mozaiky, která není černobílá, a každá část v ní má své neodmyslitelné místo. Je možné se z covidových let poučit a vzít si z nich to dobré, abychom nemuseli opakovat historii? Hana Zelená / Jaroslav Janošek / Jaroslav Simon / Jiří Beran / Jiří Šinkora / Kristina Höschlová / Leoš Valášek / Martin Balík / Tomáš Fürst / Vladana Vališová / Zuzana Krátká / Ivan Novotný / Jan Vevera / Jan Brodníček / Jana Gandalovičová / Karel Drbal / Vojtěch Thon... celý text
Přidat komentář
Tuto knihu považuji za velmi cennou, protože je jedna z prvních svého druhu a snad ne zdaleka poslední. Sama se snažím psát články o tomto tématu, které nesmí být zapomenuto.
Zvlášť oceňuji, že je covid nahlížen z různých úhlů pohledu podle odborné způsobilosti - z hlediska imunologie, virologie, biochemie, psychologie apod. Jediný příspěvek, který mi do „celkové mozaiky nepasuje“ a vůči kterému se jakožto mladá žena musím ohradit, je ten od profesora Jana Vevery a doktorského studenta Vojtěcha Pišla, u nichž jsem si nejednou říkala, na čí straně vlastně jsou. Ve svém příspěvku autoři sledují vztah covidu a konspiračních teorií, přičemž jako konspiraci označují, když někdo považuje covid za „rýmičku“ nebo že „mocní zveličují covid“, což dle jejich průzkumu na jedné lékařské fakultě vedlo k neochotě některých studentů nechat se očkovat. To ale přece nejsou konspirace, nýbrž fakta. Naprostá většina dětí a mladých lidí měla lehký průběh covidu, který by se dal označit jako zmíněná „rýmička“ (sama jsem jej prodělala dvakrát, poprvé s týdenní ztrátou čichu a chuti, podruhé s rýmou), tím pádem „mocní“ dost zveličují vážnost covidu. Já a mnoho dalších mladých lidí jsme se nešli očkovat proto, že to zkrátka nepotřebujeme, což je i názor některých odborníků. Naopak jsou někteří mladí lidé, kteří mají po očkování problémy. Nepopírám však, že některým lidem - zvláště starším - mohlo očkování pomoct, ale měli by být samozřejmě zpraveni i o možných vedlejších účincích vakcín, které v příspěvku nejsou zmíněny ani jednou. Celý jejich příspěvek vyznívá tak, že je špatně, že se hodně lidí nenechalo očkovat a že musí reklama na vakcínu více cílit na určité skupiny. Ale proč, proboha, proč??