Červený adresář
Sofia Lundberg
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386217/bmid_cerveny-adresar-HC0-386217.jpg
4
479
170
Švédská románová senzace prodaná do třiceti zemí. Knížka, která se dotkne vašeho srdce. Doris je 96 let a má od roku 1928 tentýž adresář. Žije sama v bytě v centru Stockholmu. Většina jmen v adresáři je přeškrtnutá, jejich nositelé zemřeli. Dorisinu samotu přerušují jenom návštěvy pečovatelky a rozhovory s milovanou praneteří Jenny, která však žije daleko. Jednoho dne začne Doris vzpomínky na své přátele z adresáře zapisovat, aby neodešly spolu s ní a mohla je předat Jenny. Nechte se vtáhnout do poutavého vyprávění o přátelství a nebezpečí, o štěstí i smutku a o velké lásce, na kterou se nezapomíná. Přeneste se do dávných časů v Paříži, New Yorku a ve Stockholmu a nahlédněte do ošoupaných plechových krabic plných starých dopisů a fotografií.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
Den röda adressboken , 2017
více info...
Přidat komentář
Příjemné hřejivé čtení s lehce tklivým nádechem. Ač jsem četla nedávno, děj se mi trochu vytratil z hlavy, ale milý pocit z knížky ne...Krásná obálka tomuto příběhu sluší a chápu nadšené reakce ostatních čtenářů.
Krásné čtení.Vzpomínky Doris, která je zapisovala pro svou milovanou Jenny do červeného deníku jsou jedinou cestou pro pochopení jejího života.
Vzpomínky jsou naší pamětí, kdy jsme prožili určitý, plnohodnotný život, bez ohledu na jeho podobu. Jsou to paměti, kdy ve stáří vzpomínáme na svá první dětská přátelství, první lásky, a na ty, jež nás nějakým způsobem zasáhly. Stejně tak i Doris vzpomíná na svá prožitá léta, kde její červený adresář obsahoval jména lidí, které za svůj výjimečný život poznala. Spolu s jejími vzpomínkami se vracíme zpět v čase do doby, kdy byla ještě dívkou s nadějemi a sny. Postupně tak poznala nejen krásu, ale i úskalí lidského života, během kterého zažila pravou lásku muže, i pocítila strach z nacistické doby ve Francii. Nyní jsou v adresáři jména odškrtávaná coby již zesnulí. Její příběh je prodchnutý emocemi natolik, že její osud prožívate spolu s ní. Mnohdy si neuvědomujeme, že starší lidé už mají jen ty prožité vzpomínky, se kterými by se chtěli podělit spolu s mladší generací. Kdy naposledy jste tu byli pro své prarodiče a strávili s nimi čas či poslechli jejich životní příběhy, a vrátili se do jejich doby?
Knihy které přečtu jedním dechem hodnotím plným počtem. Tato kniha je přesně ten případ. Nádhera.
Nádherně napsaný román, který mě dostal emotivně.Doris je 96 let a své praneteři Jenny vypráví svůj život a velkou lásku.Nakonci je to dojemné a mě tekly slzy... .
Kniha se mi líbila,i když Dopisy...na ty asi nemá,ale určitě jsem moc ráda že jsem si jí přečetla...a stojí za to.
Hezké, ale protože kniha je velmi podobná titulu Dopisy, které nikdo nečetl, jsem si na zadek už nesedla a dávám jen čtyři hvězdičky, neb Dopisy si se mi líbily víc.
Za přečtení obě knížky určitě stojí.
Krásný a zároveň tak smutný příběh, fakt jsem přes slzy neviděla. Fakt mě dlouho knížka tak nedostala jako zrovna červený adresář.
Krásná kniha.
Smutná, ale i velice poutavá.
Nedokázala jsem se od ní odtrhnout a přečetla ji během jednoho dne.
To jsem si áchla. Velmi milé, příjemné čtení. A i když je víceméně od začátku jasné jak kniha skončí, stejně jsem se neubránila slzičkám na konci.
Doris, jako malá desetiletá holčička, dostala od svého tatínka červený adresář. Dnes je Doris 96 let a téměř všechna jména jsou již přeškrtnuta. Až na jedno.
Sledujeme životní příběh Doris, která svůj pestrý život sepisuje pro svou neteř Jenny, aby vzpomínky neodešly spolu s ní. Seznamujeme se s lidmi, kteří nějakým způsobem ovlivnili její život. Knihu doporučuji, opravdu laskavé čtení.
Milý, prostý příběh o stáří, vzpomínkách, věčnosti lásky a rodinném poutu dvou žen, tety a neteře, které si v životě byly oporou a které si vzájemně dokázaly dát více než matka s dcerou právě kvůli nepříznivým okolnostem života.
Čtivý, odpočinkový román, který vás pohltí a nepustí až dokonce. Já jej přečetla během víkendu ☺
Poutavý příběh autorka odvíjí tak, že se od něj nedokážete odtrhnout. Relativně stručným stylem, který není nijak vyumělkovaný, ale současně zvládne pár slovy vyjádřit velmi mnoho, servíruje řadu opravdu zajímavých myšlenek, u nichž stojí za to se na chvilku zastavit. Je to román o životě. O všech jeho aspektech. Realitě válečné doby. O životě plném radosti a lásky, ale taky utrpení, bolesti, nepohody, nebezpečí. O tom, že ne každý vztah dopadne dobře a ne každá láska může být opětovaná. Román, který současně velmi dobře pracuje s tématem stáří, bezmoci, života odkázaného na pomoc druhých a smíření se se životem a smrtí. Velmi doporučuji.
Zpočátku jsem se do knihy nemohla začíst, pak ale přišel zlom a naopak jsem se od knihy nemohla odtrhnout a dokonce mi na konci i ukápla slza, což už se mi u žádného knižního příběhu dlouho nestalo. Tato kniha mi připomněla, proč jsem tak ráda chodila dobrovolničit do domova pro seniory, to kvůli těm příběhům, které se tam skrývaly. Vřele doporučuji!
Nádherná kniha na kterou budu vzpomínat ještě hodně dlouho. Nešlo to bez toho aby na konci neukápla malá slzička.
Román o jednom životě, dvou ženách a osudové lásce. O životě jež je krutý, o ženách, které jsou silné a o lásce, která ač nepřekoná hranice místa ani času, zůstává věčná ... bohudíky, že mnozí z nás dopadli o poznání lépe ... ano ano po přečtení románu pocítíte opradovou emoci ... není to láska .... je to vděčnost ...
Smutný příběh nejen o válce, lásce, přátelích, lidských chybách, ironii osudu, ale také o pomíjivosti krásy a nevyhnutelnosti konce. Dost bolestivé čtení.
Štítky knihy
přátelství pro ženy stáří 20. století švédská literatura vzpomínky senioři osudy žen Stockholm prolínání minulosti a současnosti
Červený adresář
Moc krásné počteníčko.