Čekání na sníh v Havaně
Carlos Eire
https://www.databazeknih.cz/img/books/67_/6731/cekani-na-snih-v-hav-6731.jpg
5
22
6
V roce 1962 se jedenáctiletý Carlos Eire stal jedním ze čtrnácti tisíc dětí, které byly v rámci operace Pedro Pan převezeny letadlem do Spojených států. Rodiče zůstali na Kubě. Jeho dětství je námětem této knihy – hořkých, srdcervoucích a opojně krásných vzpomínek na roky života strávené v privilegované kubánské domácnosti – a na kubánskou revoluci, jež ho učinila vyhnancem z vlastního dětství. To dětství bylo až do chvíle, kdy se jeho svět změnil, stejně bezstarostné a stejně plné obav jako dětství kohokoli jiného – jen s malými exotickými rozdíly. Jeho otec, soudce a posedlý sběratel umění a starožitností, je přesvědčený o tom, že byl v minulém životě Ludvíkem XVI. a že jeho žena byla Marií Antoinettou. Jeho matka však hledí do budoucnosti a touží po tom, aby její děti byly moderní – tedy aby obdivovaly všechno, co přichází z Ameriky. Starší bratr popravuje ještěrky elektrickým proudem. Carlos, obklopený výstředními osobnostmi a žijící v domě přeplněném portréty Ježíše, který se mu zjevuje ve snech, hledá tajné důkazy Boží existence. V roce 1959 však prezident Batista náhle mizí a na jeho místo nastupuje partyzán jménem Castro, který kouří doutníky a ruší Vánoce. Přestřelky vojenských jednotek jsou slyšet odevšad. A autorovi spolužáci začínají jeden po druhém mizet – jsou tajně odváženi do Spojených států. I Carlos tam nakonec skončí a svého otce už nikdy nespatří. ... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2005 , BB artOriginální název:
Waiting for Snow in Havana
více info...
Přidat komentář
Objevují se náhle a jakoby odnikud, když to nejméně čekám. Připlují na dohled a tam zůstanou déle než všechny ostatní, aniž by změnily tvar, nebo se mění tak pomalu, že jim vždycky málem naletím a uvěřím tomu, že se nemohou změnit. Zabírají velký díl oblohy a vždycky dbají na to, aby mezi nimi a ostatními byl dostatek modři. Na všech stranách. A nikdy nejsou vzhůru nohama. Někdy trochu šikmo. Ale vzhůru nohama, to nikdy. Mívají různé velikosti. Perspektiva je jejich oblíbený jazyk, v něm nejraději žertují. Některé jsou trochu zkrácené. Některé zase prodloužené. Některé kompaktní. Některé jsou téměř abstraktní. A některé kubistické. Ty kubistické jsou mé oblíbené, protože vědí, že jsou slovní hříčkou. Co si mám myslet o těch mracích, které vídám tak často? O mracích ve tvaru Kuby? (Carlos Eire: Čekání na sníh v Havaně, strana 163)
Dětství na Kubě se všemi strachy, radostmi, klukovinami, dobrodružstvím, bizarními příbuznými... A pak přišel Fidel a kde je tropický ráj a jistota privilegovaného postavení. Autor dokáže zprostředkovat neuvěřitelné množství zážitků i emocí, prozradil na sebe opravdu hodně.
jedna z mých úplně nejoblíbenějších, naprosto geniální knížka.
Hledání důkazů Boží existence na Kubě v dobách, kdy je všechno relativně v pořádku i v dobách, kdy už není.
Dějem je kniha velmi zajímavá, ale nějak se mi nepodařilo se do ní začíst. Rozečetla jsem ji dvakrát a nikdy nedočetla..
Krásna kniha plná vzrušujúceho detstva, ktorú treba pomaly čítať a vychutnávať. Autor nám ukazuje ako to vlastne s Fidelom a Che Gevarou bolo. Spojenie komunistu s diktátorom je odstrašujúce. To u nás bol komunizmus oproti Kube len medom na chlebe. Čím skor Fidelov režim padne, tým lepšie. Sklamali amíci na celej čiare vo vojenskom prevrate v Zátoke svíň. Keby sa to podarilo, Kuba by bola dávno za vodou.
Štítky knihy
životopisy, biografie Kuba paměti, memoáry sirotci kubánská literatura Fidel Castro, 1926-2016 historické romány podle skutečných událostí
Čekání na sníh v Havaně
Nádherná kniha, která barvitě a bez servítek zprostředkovává spoustu informací o životě na Kubě před a v průběhu revoluce. Autor zde uvádí mnoho svých dětských zážitků, které jsou až neuvěřitelné. Stejně tak vás zahltí spoustou svých myšlenek a také bádáním po důkazech Boží existence. Téma křesťanství se v knize objevuje na můj vkus až moc často, religionista se v autorovi nezapře. Kniha není úplně jednoduchá, obsahuje hluboké myšlenky, některé pasáže jsem musela přečíst alespoň 2x, abych pochopila, co chtěl autor říci. A právě takové knihy miluji, ty, nad kterými musím přemýšlet.