Camille Claudelová

Camille Claudelová https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/126257/bmid_camille-claudelova-lSH-126257.jpg 4 16 4

Literární zpracování tragického osudu zapomenuté francouzské sochařky, sestry spisovatele Paula Claudea a žačky i životní lásky Augusta Rodina. Camille - krásná a geniálně nadaná dívka se v sedmnácti letech stává žačkou, později milenkou, jednoho z největších sochařů naší doby. Její láska je tragická. Je jí třicet let, když ji rodina, po smrti otce, který v ní jediný věří, dá zavřít do ústavu pro choromyslné. Zde žije, všemi zapomenutá, 30 let...... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Melantrich
Originální název:

Une femme , 1982


více info...

Přidat komentář

85098211
03.02.2023 5 z 5

Kniha se mi dostala do rukou už před časem, ale ještě hodně dobře si vzpomínám, že se mi tento smutný příběh líbil. Osud Camille Claudelové mi nebyl neznámý, kdysi před lety jsem totiž viděla také film o ní. Proto se nebudu rozepisovat o tom, co se jí v životě přihodilo, od toho je tady právě kniha (případně i film). Ale ten její tragický a krutý osud jí opravdu nezávidím, z toho mi bylo opravdu dlouho smutno...

m_martina
10.12.2022 4 z 5

Občas si přečtu i nějakou tu životopisnou knihu. Tahle patří k těm zdařilejším, Camille Claudelová byla zajímavá žena.


andrii24
19.06.2019

Roztržená múza v nekontrolovatelné nadvládě sžíravě vzdychající naléhavosti. Lidská touha, sny, pohrdání i rivalita na schodišti ornamentů umělecké mentality. Skulptury jako apoteóza vášní, jako spáleniště citů. Citů ubodaných pod spodničkou prostorové imaginace. Viněta duše umělkyně v šantánu běsů, rozpuštěna v mystickém prachu odosobnění, tulácké píli a odříkání. Těla svázaná vlastní tyranií, blízká metabolismu žalu. Jen protest a ponížení rvoucí tvář talentu. Opájení, bída, rozčarování, hořkost, labilita, tiché výkřiky vytesané do soch nehybných, mlčících, vše pozorujících, živoucích mement vlastního zhroucení. Kompliment vnitřního úspěchu, tam ve světě nechtěný. Libreto vlastního pozvání ctižádosti, mrzutost z nedokončeného očekávání a neopětovaného uznání. Umění, které povznáší, umění, které je prosté opěvovaní, tryská osamělou bolestí, nejistou přítomností. Nekonečná genialita umu lapená v mýtu etue, který v(y)klouzl do/z paměti. Umělecké dílo, které hledí, prochází, rozprašuje a zachycuje náladu hybnosti "zastavených" nářků.

MichelleS
30.09.2014 5 z 5

Krásná kniha, po jejím přečtení mám dojem, že Camille dokonale znám, její myšlenky, touhy přání, smutky, naději...