Buď - alebo
Søren Kierkegaard
Reprezentatívne vydanie prináša jednu z ústredných prác kultového dánskeho filozofa 19. storočia Sørena Kierkegaarda. Je súčasťou filozofickej trilógie, ktorá v podstatnej miere ovplyvnila vývin moderného myslenia a otvorila témy – neskôr na ne nadviazal existencializmus. Spis Buď – alebo vyvolal veľký ohlas už v čase svojho vzniku a ani po viac ako poldruha storočí nestratil na čitateľskej príťažlivosti. Znepokojujúca a nejednoznačná konfrontácia estetického a etického životného postoja prináša množstvo rôznorodých podnetov aj pre súčasníkov. Kierkegaardove úvahy o ľudskej existencii a etike neostávajú v akademickej, všeobecnej rovine. Stávajú sa pálčivo subjektívnymi a nechýba im silný osobný a osobnostný rozmer.... celý text
Literatura světová
Vydáno: 2007 , Kalligram (SK)Originální název:
Enten ‒ Eller , 1843
více info...
Přidat komentář
Rafinovaná kniha. Formálně pestrá sbírka aforismů, úvah a novely. Osciluje mezi nevázanou rozpustilostí a smrtelnou vážností. Vydána byla pod pseudonymem jako soubor náhodně nalezených textů dalších osob, z nichž některé se tváří, jako by vydávaly pod pseudonymem díla dalších osob. Zkrátka Kierkegaard je všechno, jen ne jednoduchý.
Hlavním tématem knihy je rozpor mezi estetickým a etickým přístupem k životu. Estetická část je pestrá, živá, lehkomyslně duchaplná, schází ji vážnost a čte se snadno. Když pak přijde ke slovu zástupce etického přístupu k životu, je to zprvu menší šok. Styl je najednou rozvláčný, suchý a dokonce nudný. Formálně to je správné - etika není žádná sranda. Pokud má estetickou platnost, pak - jak se ostatně dočteme - spočívá v tom, že ji žijeme, ne že o ní mluvíme. Čtivost tím trpí, ale absenci estetického požitku bohatě vyváží šokující myšlenková hloubka. Popisy duševních stavů jako zoufalství, omrzelost životem, rezignace, lítost a vina, i prozoufání se k sobě samému patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četl. Rozvíjejí se tu základní témata, kterými se zabývají další autorovy práce, a připadá mi, že oproti nim jsou zde snadněji pochopitelná.
I když, po pravdě řečeno, Kierkegaardovy spisy na mě někdy působí velice rozporuplně. Často se pohybují v kontextu dnes již zapomenuté dobové rozpravy provinciálního Dánska, což z nich činí něco nahodilého, čemu je těžko porozumět a co by nás vůbec nemuselo zajímat. Na druhou stranu je to hluboký výraz jednotlivce, s krvavou krutostí zpytujícího svou duši a bojujícího o opravdovost, a jako takový mě Kierkegaard nejen zajímá, ale přímo fascinuje.
Autorovy další knížky
| 1993 |  Bázeň a chvění / Nemoc k smrti |
| 1969 | Současnost |
| 1920 |  Svůdcův deník |
| 1989 | Čistota srdce aneb chtít jen jedno |
| 2007 | Buď - alebo |
Prečo v dnešnej dobe čítať 800 strán 200 rokov starého filozofa, kde sa pre celkový zážitok predpokladá znalosť Mozartových opier, divadla, gréckej kultúry a biblie? Hlavným dôvodom môže byť, že Kierkegaard svoje alter egá necháva psychologicky mikroskopicky rozoberať a rozpitvať až všetky referencie robia len kulisu človeka. Človeka estetického
(kde najviac excelujú uvodné krátke výroky) završeného Zvodcovým denníkom a človeka etického v druhej časti. Práve druhá časť začína nastoľovať filozofické otázky a smerovania neskoršieho "vybúreného" života a upúšťa od rýchlej románovej prvej časti. Ku koncu sa dotkne trefne emancipácie žien či priateľstva.
Kierkegaard si uvedomoval zbytočnosť organizovanosti náboženstva a cirkvi a aj jeho etické alter ego ho svojsky vníma, avšak nedokáže upustiť od "pravdy" v svätom písme, v ktorom je konečná neoddiskutovateľná pravda. Ak by dokázal preklenúť tento "knižný múr" (viď Nietzsche) a porozhliadať za za ním, etická časť spisu by bola určite najlepším či najcitovanejším čo napísal (takto to je Zvodcov denník).
Čitateľ v °Buď - Alebo° stráca a nachádza samého seba, konfrontuje a stotožňuje svoje postoje, ale hlavne vžíva sa do postáv.