Bořitel dějin
Malcolm Bradbury
Howard Kirk, docent sociologie na jedné anglické provinční univerzitě, zosobňuje proroka nových pořádků, proti kterému je Mojžíš rozhrnující mořské vody ubohý břídil. Radí, pátrá, intrikuje, pořádá večírky a obšťastňuje studentky tak, že laik žasne a odborník se nediví, neboť neradno věřit nikomu přes třicet. Slavný univerzitní román báječného britského satirika předčí cokoli od Davida Lodge.... celý text
Přidat komentář
Typický příklad toho typu knih, které nenudí a nenadchnou. Osobně se mi kniha relativně zamlouvá především proto, že se stotožňuji se stanovisky autora, které se dají aplikovat na současnou západní kulturu dnes stejně (i lépe) než v 70. letech. Protože, ruku na srdce, v současné společnosti (tedy alespoň v té americké, tedy nejdominantnější) svoboda slova již neexistuje. Místo toho je tu diktát ideologie, dle které jsou hodnoceny činy a díla nejen současná, ale i historická. Ovšem v Bořiteli dějin je tato problematika překvapivě odsunuta do pozadí, spíše tvoří pouhou kulisu k vyprávění o hlavním protagonistovi. Už to pro mě bylo zklamání, protože kniha byla anotována docela jinak, ale ani samotný příběh není zblášť silný - celý stojí na ironickém podtónu, se kterým autor hovoří os vých postavách, levicových intelektuálech. Samotný zápletka je také zábavná, ale ne tak, jak by mohla, a na kvalitě nepřidává ani formální stránka: promluvy postav, ač sebevíc komické, bůsobí šroubovaně, a v dialozích je nepřítomnost odstavců kompenzována únavnými "odsekl on," "spražila ho," "odvětil," "prohodila". A je s podivem, jak často se tu vyskytují slova "vyloupl se." Budovy, lidé ani celé ulice se v Británii zřejmě neobjevují, ale vylupují. Nicméně tohlo všechno může být, alespoň částečně, vina překladatele, vždyť samotný titul, Bořitel dějin, je v jistém slova smyslu pravý opak původního názvu, The History man.
70 %? Jen 70 %?! Slovy klasika: tak to kurva ani omylem. Pokud máte rádi Davida Lodge (a ruku na srdce, toho rádi mít musíte, protože evidentně umíte číst), tahle nenápadná knížka vás dostane. Vůbec nevadí, že v ní jsou odstavce klidně přes dvě stránky a přímá řeč různých mluvčích není členěná se začátkem vždy na samostatném řádku (zní to sice hrozně, ale fakt to neruší, a dialogy mají asi i díky tomu neskutečnej švih). Kdybych tu našel hodnocení 95 %, nepozastavil bych se nad tím (obal je hroznej a k obsahu se vůbec nehodí - dlouho mě od čtení odrazoval. Nesuď knihu podle obalu - to tady sedí).
Autor brilantně upozorňuje na nedostatky v charakteru radikálů, svou nezodpovědnost, mravní uvolněnost, sobeckost a touhu ovládat druhé i za cenu zničení života vysvětlují mnoha moudře znějícími slovy atd. Ale to se dalo vysvětlit v jedné kapitole, takto kniha nemá spád.
Nesouhlasim, ze kniha predci cokoliv od Davida Lodge. Me nudila a v pulce jsem ji odlozila...
Štítky knihy
satira humor anglická literatura Velká Británie univerzitní román
Autorovy další knížky
1992 | Jíst lidi je neslušné |
1997 | Od puritanismu k postmodernismu. Dějiny americké literatury |
2016 | Bořitel dějin |
2003 | Atlas literatury |
Kniha Bořitel dějin je v
Přečtených | 11x |
Čtenářské výzvě | 1x |
Doporučených | 1x |
Knihotéce | 8x |
Chystám se číst | 24x |
Chci si koupit | 4x |
Slavný satirický britský román demaskující pravou podstatu typizované postavy západního levicového intelektuála, jeho pokrytectví, jeho bohorovnost, jeho radikalismus, jeho sympatizování s marxismem a komunismem, tedy s ideologií, které padly za oběť miliony nevinných lidí zastíněných sice ze západního pohledu Železnou oponou, čímž ale sympatie ke zločinné ideologii nelze omluvit. Čtenářský problém, jak už to tak v obdobných případech bývá, tkví v tom, že Bradbury, aby mohl ironizovat a poukazovat na společenskou nebezpečnost levicových radikálů, nutně musí vystavět svou hlavní postavu coby antihrdinu - a jeho Howard Kirk si opravdu čtenářovy sympatie získat nemůže, neboť je to v podstatě bezohledný intrikující jedinec, člověk brojící proti vykořisťování jedněch druhými, přičemž sám bezohledně vykořisťuje své studentky proměněné ve služky a chůvy, rastrem dnešní doby je dokonce sexuálním predátorem - což je vtipný paradox. Obrovským kladem knihy je její nadčasovost - popis akademického prostředí v anglosaském světě 70. let minulého století i snahy měnit za každou cenu společnost a její status quo může nejen český čtenář dobře vztáhnout i na dnešní dobu - sociologii upadnuvší na své váze a důležitosti sice mezitím nahradily různé gender studies a všeliké obskurní humanitní obory, progresivistická tzv. nová levice ovšem do dnešních dnů neztratila na síle a produkuje i u nás mnoho novodobých Howardů Kirků, stačí se jen kolem sebe rozhlédnout...třeba takový Matěj Stropnický pomáhající sociálně slabým ze svého zámku, který mu koupila maminka, jako by docentu Kirkovi z oka vypadl...