Blankyt půlnoci
Václav Burian
Ve své poezii promlouvá hlasem jakoby ztišeným, ale pevným a dobře posazeným. Své básně sestavuje do cyklů a označuje tyto velice úsporné texty za „poznámky“. Šlo by je označit také za fotografie — fotografie chvil, fotografie myšlenek a fotografie citů. Také za fotografie úsměvů (jemný humor tohoto tvůrce a jeho láska k paradoxu, to by bylo samostatné téma) i úzkostí; ty se u Buriana spojují především s dějinami, básník má neustále na mysli osudy části světa, kde se měl narodit, ve dvacátém století, má je — řekněme — v krvi, ani jeho rodina nebyla ušetřena utrpení tak bohatě uštědřovaného dvěma velkými totalitními systémy našeho století. ... celý text
Autorovy další knížky
1991 | Česká a slovenská literatura v exilu a samizdatu |
2007 | Blankyt půlnoci |
1997 | Sedmkrát sedm kruhů: Jaroslav Šabata - Příběh paradoxního politika |
2017 | Budoucím čtenářům starých novin |