Básnický almanach 1955

22.07.2018

Ladislav Stehlík
Pařezy

Když na oknech je jíní
a venku padá sníh,
vzpomínám na kuchyni
z dnů dávno minulých,
zapraská do tmy plamen,
tanče kol dokola,
a smolná vůně z kamen
mi dětství přivolá.

Sen dvířka pootevře,
jiskra z nich vyskočí
a něco srdce sevře
stesk padá do očí,
metlice plavá vlna
zas plaše volá mne,
paseka slunce plná
vydychla omamně.

Za všechny básně a básníky v této knize jsem opsala aspoň kousek z dlouhé básně od pana Stehlíka.
Verše zde jsou hodně poplatné době. Osvobození. Sovětský svaz. Rudá armáda. Ale kdo knihu pročte poctivě, tak objeví autory, kteří dokázali i tehdy psát po svém. Verše o dětství, mamince, přírodě. Byla jsem překvapena kolik básníků zde vůbec neznám. Jsou zde známá i méně známá jména. Některá však úplně neznámá, která během let upadla v zapomnění .