Angelika - Cesta do Quebecu

Milujem Angeliku, neznášam ľudí, ktorí nevedia, že romány o Angelike nie sú červená knižnica, ale diela plné historických faktov a morálnych ponaučení, a odsudzujú toto dielo.
Všetky knihy o Angelike sú krásne a budem ich čítať celý život.

Tohle byl zajímavý díl z hlediska seznámení s prostředím rané kanadské společnosti. Quebec bylo v té době velmi mladé město (založeno jen cca 50-60 let před návštěvou Angeliky) a tamní společnost se tam vyvíjela v duchu šlechtických poměrů z dvora krále Ludvíka XIV. Zároveň se do života prvních generací osídlenců promítala divoká příroda, kruté zimy i Indiáni, kteří v okolí žili už po staletí.
Bylo zajímavé sledovat, jak se zpočátku nepříznivé očekávání Quebečanů vůči Angelice postupně měnilo díky síle její osobnosti. A díky síle osobnosti jejího manžela hraběte de Peyrac. Na můj vkus je však v románu příliš mnoho postav - časem jsem se začal ztrácet ve všech těch důležitých i nedůležitých obyvatelích malého městečka ... skoro by se hodil nějaký jmenný rejstřík, včetně toho, která postava byla skutečně historicky doložená a která smyšlená.
Ale jinak jsem měl z četby dobrý pocit ... Angelika v Quebeku našla zmenšenou obdobu francouzského dvora, včetně intrik a společenských skandálů - jen ten král chyběl. :-) 70%

Tento díl není tolik zajímavý na děj, ale na atmosféru a pomalé směřování k tomu co se bude dít v dalším díle. Pomalu se vynořují různí osoby z minulosti. Samozřejmě Polačka je jedním z milých příkladů. Myslím, že díky tomuhle dílu jsme se zamilovala do města Quebec :)

Pro mě tedy žádná sláva. Jediný co se mi líbilo. Bylo setkání s Polačkou.

Můžou se vyskytovat spoilery.
Ucházející díl, který je trošku slabší na děj. Nejsou zde výrazné zvraty a velmi dobře nás připravuje na velmi záživný druhý díl. Příjezd do Quebecu byl pro Angeliku bouřlivý, ale dokázala se vyrovnat se vším. Velmi oceňuji zábavnou postavu Villedavray. Je mi sympatický a jeho upravená sedačka mě pobavila. Výskyt staré známé Poláčky byl nečekaný, ale rozhodně vítány. Líbí se mi jak spolu vzpomínají. Postava Sabriny dává knize směr a lze předvídat její roli. Angelika má celý houf nápadníků a de Peyrac má kolem sebe zase hejno slepicek. Z knihy mám pocit, že manželé se odcizují a věnují se spíše ostatním osobám opačného pohlaví. Z celé knihy na mě mnohem více dýchá stín Francie a krále. Mám pocit, že kniha se dá porovnat s kvalitou prvních knih, které jsou bezesporu nejlepší a usizuji, že je to díky více Francie a osob s ní spojenou. Pan královský admirál je důkazem, že v knize jeho postava úžasně spojuje děj knihy s Francií. Negativně hodnotím, že v knize se málo vyskytují pasáže s Florimondem a Cantorem.