An(n)a.
Sára Báchorová
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/417779/bmid_an-n-a-S2A-417779.jpg
4
174
174
Anna má skvělé rodiče, koníčky, spoustu přátel, první lásku. Jenže její idylku naruší Ana. Není to nová kamarádka, ale anorexie, která ji postupně proměňuje v hromádku neštěstí. Její život ovládne jídlo a počítání kalorií. Ana s sebou navíc přináší bulimii, deprese, lži a izolaci od okolí. Kniha čerpá ze skutečných událostí a nabízí autentický pohled na poruchy příjmu potravy.... celý text
Přidat komentář
Tato kniha se ke mně dostala jako překvapení od Ježíška. Začala jsem číst hned po Štědrém dnu a už to neodložila, dokud jsem se nedostala na konec. Vím, není to vůbec vánoční čtení. Ale na tom nezáleží. Jsem ráda, že se mi kniha dostala do rukou.
Jedná se o velmi silný a bolavý příběh zaměřující se na obtížné a dost citlivé téma poruch příjmu potravy a s tím spojených depresí. Kniha sama o sobě byla velmi čtivá, do příběhu jsem se ponořila hned. Autorčin styl psaní mi byl sympatický. Kniha je psaná velmi citlivě (což je vzhledem k tématu víc než adekvátní), na čtenáře se velmi silně přenášejí emoce vyvěrající z knihy - bolest, strach, bezmoc, frustrace. Lítost nad tím, jak se hlavní hrdinka ztrácí před očima, bojuje se svými démony, volá o pomoc a nikdo jako by ji snad neslyšel. A nebo možná slyšel, ale nevnímal a nebyl ochoten podat pomocnou ruku.
Kniha je sice počtem stran velmi útlá, ale přináší v sobě velmi silný a bolestivý příběh, který rozhodně stojí za pozornost. Za sebe rozhodně mohu doporučit, pokud vás zajímá téma PPP a jak je toto téma zpracováváno v beletrii. Nemohu hodnotit jinak než 5 hvězdami, tato kniha se mne velmi dotkla.
Tuhle knížku jsem přečetla jedním dechem, i kdyz sem si dělala mezi kapitolama menší přestávky. Je tu velmi smutny příběh a věřím tomu ze timhle si prochází ne jedna dívka. Trošku me mrzí jak to dopadlo. Podle me by si tuhle knizku měla přečíst každá holka a zamyslet se jestli vsechno tohle stojí za to trápení. Opravdu obdivuji autorku že o tom dokazala napsat.
Tohle bylo tak depresivní.
Je to motání se v kruhu. Hlavní hrdinka si přeje, aby si jí ostatní všimali, bojí se být sama, má ale pocit, že není dokonalá, a proto věří, že s ní nikdo nechce být. Tím se nevědomě izoluje od ostatních.
Je to jedna z knih, kterou si přečtete jenom jednou a budete si ji pamatovat napořád.
Hodne silna kniha. Silna, ale dobre napsana. Kniha krasne ukazuje, co se v dnesni spolecnosti deje a jak smutne to je. Nikdo by se nemel tolik stresovat ohledne sve postavy, zalezi na tom, co je uvnitr cloveka. Zni to, jako klise, ale je to pravda.
Jelikož jsem si prošla některými věcmi popsanými v knížce, myslím, že můžu říct, že jde o vcelku naivní dílko. Ale autorce držím palce, ať se jí daří do budoucna. Myslím, že na některé věci člověk prostě musí dozrát. Jak na psychickou nemoc, tak i na psaní.
tw: PPP, deprese, znásilnění, sebevražda
Osobně oceňuju každou knihu, která mladým čtenářům přiblíží vážná témata, An/n/a - ano, stále mi nefunguje tlačítko na závorky - představuje první knihu, která se primárně věnuje anorexii, po které jsem sáhla a musím říct, že to ve mě zanechalo poměrně silný dojem.
Škoda jedna grafického zpracování. Ačkoli obálka mi přijde boží v tom, jak předává téma knihy, střídání stylů písma, velikostí atd. mi úplně nesedlo.
Zároveň si myslím, že knize by velmi pomohl nějaký silnější redakční zásah, trochu to učesat, aby byla přístupnější. Na druhou stranu její zmatenost svým způsobem podtrhovala psychický "úpadek" hlavní hrdinky.
Rozhodně zajímavý počin, jsem zvědavá, s čím autorka přijde dál.
O knize jsem se dozvěděl z videorozhovoru s autorkou, a jsem za to rád. Kniha je vystavěna na rozhovoru s imaginární postavou, nemocí, která determinuje život hlavní protagonistce. Autorce se podařilo až naturalisticky a přesvědčivě vylíčit pocity a nutkání nemocné Anny. Myslím, že by kniha měla být doporučena žákům na ZŠ, nutně by však předcházela přednáška o poruchách příjmu potravy. Rozsah knihy není nijak velký, za to obsahem si tuto nedokonalost kompenzuje. Doporučuji.
Byl to opravdu hodně silný příběh. Kniha je napsána čtivě, ale pro lidi, kteří se zvladnou vcítit muze byt opravdu složitá na přečtení. Já osobně jsem jí četla asi čtrnáct dní, protože najednou by to na mě bylo moc. Takových knih by dle mého názoru mělo být vic. Autorka nás nechává nahlednout do své mysli a tím nám pomáhá se seznamit s tím, co se může dit v hlavě člověka s poruchou příjmu potravy a depresí. Mně osobně kniha moc pomohla nahlednout do této problematiky a rozhodne doporučuji přečíst.
Knihu jsem precetla za jedno odpoledne.
Ohromne ctive, zaroven desive. Pokud bude pokracovani, rada si prectu i to.
Jako chápu záměr téhle knihy, ale pro mě číst bylo trochu utrpení. Možná pro mladší ročníky.
Přečtena během dne. Během četby se ve mne vystřídal koktejl pocitů, myšlenek. Kniha nutí číst dál a dál o nelehkém a těžkém tématu, který je kolem nás. Ač už jako diktát módy, zmíněk doktorů či našich blízkých a přátel. To dokáže udělat v hlavách paseku.... ale stojí to za to se huntovat a být hubená jen, aby nás měl někdo raději? Otázky, samé otázky. Slova se do nás zařezávají...
Pro mě děsivé svědectví o nemoci, kterou většina lidí (i já) jen těžce chápe. Zachycení vnitřních hlasů považuji za stěžejní, je to právě to, co nejvíce vysvětluje podstatu nemoci. Na takhle mladou holku výborná kniha.
Na to, že je autorce 18 let, je to napsané náhodou dobře. Bavilo mě to. Ale stejne tuhle knížku nejvíc ocení ten, kdo má podobné problémy nebo ho téma ppp zajímá. Alespoň přijde na to,
že v tom není sám a může zde najít inspiraci. Nejvíc se mi líbily rozhovory Anny s Anou.
Jestli autorka napíše něco dalšího, určitě si to přečtu.
Knížku jsem ještě nečetl, chystám se. I ve svých 40 letech ačkoliv nemám anorektickou postavu, tak jsem se v tom žel uviděl. Konkrétně při rozhovoru v DV-TV. Takže knížku se chystám přečíst, na sobě pozoruji, že ty myšlenkové pochody před každým jídlem jsou vězení. To, co autorka řekla v tom rozhovoru je stěžejní - podívejte se na své přátele. Zkuste si popsat své přátele, zkuste si popsat sebe a stejně jak vy je, tak oni vás nebudou mít radši, když budete hubenější.
Popravdě zvědavost mě svedla dohromady s touto knihou. Po přečtení mám hodně smíšené pocity a autorka má můj obdiv, nevím zda potřebuji další díl, ale zase otevřený konec tomu vyzívá ......tak uvidím
Kniha se napsána podle skutečného příběhu autorky, o to víc je působivější a důležitější.
Nechápu ty špatné hodnocní:(
Za mě moc krásná knížka , která naprosto vystihuje život dívek s těmito poruchami.
Autorce je 18 let a je to jeji prvni knizka a vzhledem k tomu mi to přijde jako naprostá bomba!!
Doporucuji vsem precist, velmi chytlavý text, dobře se čte.
Už se moccccccc těším na další knihu a hned si ji skocim koupit
Může obsahovat SPOILER.
Uf, no... zdejší komentáře mě v mém názoru moc nepodporují. Řekla bych o sobě, že jsem tak trochu odbornice na knihy o PPP. Četla jsem jich hromadu - dobrých i špatných. A tak trochu jsem vždycky toužila najít nějakou TU KNIHU - hodně blízko byla Na dně, ale jinak byly knihy prostě fajn, ale žádná nebyla TA. KDyž jsem viděla obálku knihy a jasnou narážku na "pro-ana" komunitu v názvu, tak jsem byla natěšená, i když už dávno nejsem lovkyně v tomto tématu, tak jsem si knihu pořídila.
První stránka, první myšlenka: Bože, to zní jako něco staženého z "pro-ana" blogu z roku 2009. No, a mé pocity se dále nezlepšovaly. Směs Lanczové (ty scény s Adamem???) a pro-ana blogů z dob před deseti lety (všechny ty "rozhovory" s poruchami jsou jasná inspirace všemi těmi stokrát opakovanými ana quotes). Tohle prostě není moc zajímavé.
Patos negativity a deprese a jedno klišé za druhým. To je ten problém - každý píše o své zkušenosti s PPP až je po ní, tudíž už má pohled obohacený o ten konec. Já chci přečíst knihu o skutečném průběhu této nemoci - od počáteční něhy, o tom prvním pocitu síly a naplnění, o euforii a síle, přes to jak se to tragicky zvrhne do tragického boje o vlastní život. Protože jen tak to lidi doopravdy pochopí, že to od počátku není sebepoškozování, ale jako droga.
Nuda, nuda... nechápu proč by měl být další díl? To si radši přečtěte tu knihu od Lanczové, myslím Střípky mých lásek - ta je lepší.
An(n)a.
Tak tohle bylo jednoduše skvělé. Knížka byla nesmírně čtivá, ten příběh mě pohltil a já nechtěla přestat číst. A haló na to, že je autorce osmnáct let? Na to je ta knížka úplně luxusní a já tohle napsat, tak si pískám. Příběh nás seznamuje s vážnými tématy/onemocněními jako anorexie, bulimie, deprese, o kterých je podle mě důležité číst, a proto to oceňuju. Navíc tu máme v jistém smyslu i originální prvek v podobě toho, že vidíme, co vlastně hlavní hrdince její vnitřní hlas našeptává. Díky tomuto prvku je to naprosto autentické čtení, kterému budete věřit a je bez jakýchkoli příkras. Vyvolalo to ve mně taky silné pocity, po celou dobu to pro mě bylo hrozně smutné a šílené, otřásalo to mnou a mrazilo mě z toho, protože tohle se vážně děje a já radši nechci vědět, kolik lidí by se v tomhle příběhu našlo. Konec mě dostal jakože úplně. Za mě je tohle vážně pecka nejen pro ty, kteří se o tyto onemocnění zajímají, dle mého názoru by si tuto knížku měl přečíst každý nejen jako výstrahu, ale zkrátka v sobě ukrývá neskutečně silný a věrohodný příběh, z kterého vám budou vstávat vlasy na hlavě.