Amelia chce zůstat nad vodou

26.08.2023

Amélia nie je tá z Montmartru, ale z Ríma, no je dostatočne popletená a má občas panické záchvaty. Ako aj teraz. Mať týždenný deadline na hipsterský článok o gumených hračkách, ktoré sa v roku 1998 počas búrky stratili z kontajnerovej lode a dodnes križujú oceány je jedna vec. Vec druhá je mať termíny aj na osobný život. To mi pripomína známu hlášku z filmu Jak básnikům chutná život -
ako hovorí Hájek: Výchozím bodem je samozřejmě svatba. No a potom už jsou jenom samá pozitiva a sociální jistoty. První dovolená v Jugoslávii, následuje první dítě, pak již výše zmíněný automobil, zde se stávám zástupcem ředitele, druhá dovolená v Jugoslávii, druhé dítě. Ona sociálne istoty nemá, okrem zaručeného bývania.
A ešte poznámka, nestratili sa žlté kačičky, ale aj červení bobri, modré korytnačky a zelené žabky - a z pôvodných cca 28 800 hračiek dodnes ešte pláva v moriach a oceánoch približne 2 000 - pomohli oceánografom s určením morských prúdov, ako aj obrátili pozornosť na znečisťovanie
Ale späť k Amelii. Budúca tridsiatnička má pocit, že musela byť vždy tou dokonalou, ale teraz sa tak necíti. Nechcem povedať, že je to kniha o hovne, ale keď je jej pivnica pod rodičovským bytom zaplavená splaškami, tak aj je. Vtedy ma autorka stratila. Nebavilo ma jej fňukanie, nerozumiem jej. Mladá, s vidinou ďalšieho krížika na krku, mierne závidí kamoškám tehotenstvo a kúpu domu. Ona má iba tri práce, písanie jej trvá veky (1. job je v časopise), oveľa radšej venčí psa (2. job) a stretáva sa s generáciou 70-tnikov, ktorí vzhľadom na svoj vek sú totálne úprimní (vedľajší efekt tej druhej roboty je bonus mať priateľov s nadhľadom a skúsenosťami). A po večeroch vypomáha v bare, kam sa chodia odviazať študenti z univerzity (3. job), ktorých nazývajú upíri (a zvyčajne zašpinia záchody, podlahy a tak podobne - vedľajší efekt tretej roboty). Frajer je nejaký divný básnik, ktorý sa nechce usadiť - nedávala som mu dlhú životnosť - viac sa mi pozdával ten kolega z baru. Mala by teda konečne nájsť niečo, čo ju dokáže udržať nad vodou, ale kačičky to nie sú. Ako to celé skončí? Však tie očakávania má iba ona, nie spoločnosť a okolie! Uvedomí si, aké má šťastie na priateľov a rodinu? A aj to zdravie, nech si berie inšpiráciu z postoja k infarktu tej staršej kamarátky z venčenia! Naozaj ide o hovno/kačičky, ak nejde o život.
Nie je to motivačná kniha, ale pôsobí tak. Niekoľkostranové detailné poďakovania v závere len znásobujú pocit, že autorka to sama nedokáže. Taktiež ľutujem kúpu eknihy, papierovú by som aspoň mohla posunúť ďalej

27.04.2022

NAPROSTO DOKONALÉ!
Dámy, pokud je vám za chvíli třicet, máte neperspektivní práci, neperspektivní vztah, bydlíte u rodičů a vaši přátelé žijí svůj život, berou se a zakládají rodiny, pak po téhle knize sáhněte. Pořádně vás nakopne. Navíc se to odehrává v Římě, takže mamma mia, pasta, pizza, presto a cao bella.
Věděli jste, že v roce 1992 ztroskotala loď, která vezla asi 28 800 plovoucích gumových zvířátek? Já teda ne. Je to pravda. A ty kachničky tam plují dodnes. Vznášejí se nad hladinou. A to je poselstvím této knihy.

Amelia je inteligentní žena, která asi jako miliony jiných dívek měla plán: vystudovat, najít si dobrou práci a založit rodinu. A když vám každý říká, jak jste úžasní a že dokážete vše, co si zamanete, tak tomu uvěříte. Je pak těžké, když se sny srazí s realitou.
7 dní má Amelia na to, aby napsala článek, našla lásku a rozhodla se, co se životem. Jenže se jí to nedaří a ona se utápí ve svém neštěstí.

Svižný text, vtipné situace a poutavý příběh mě ihned vtáhl do sebe a já měla pocit, jako bych to byla já, kdo se po kolena brodí sračk..., když prasklo potrubí, kdo leze přes plot, když utíká před kamarádkami, kdo svého přítele podvede se sexy kolegou/barmanem, kdo nemůže přijít na to, jak napsat pitomý článek o kachničkách. Chápete to? O kachničkách.

Jenže o tom to není. Nejde o kachničky, ale o to, co dokázaly.
Úplně na závěr máme možnost přečíst si Ameliin článek, který je hlubokým filosoficko-psychologickým pojednáním o tom, jak člověk nemá ztrácet naději a najít si ve svém životě cokoli, co vám pomůže udržet se nad vodou. Jako ty kachničky.

25.04.2022

Kniha se pěkně četla, na mě trochu delší pasáže přímé řeči bez označení, kdo právě mluví, takže jsem se místy ztrácela. Ale jinak příjemné, taková oddechovka.

17.04.2022

Moc mě to mrzí, ale tato knížka jde svým tématem hodně mimo mě. Rozhodně nejsem cílová skupina a podle toho jsem si knihu i užila nebo spíš neužila. Nedokázala jsem hlavní hrdinku pochopit. V této knize je hodně cítit moje momentální mezigenerační nepochopení. I když hlavní hrdinka úžasně vycházela ještě se starší generací než jsem já, a to generací mých rodičů . Tato kniha mi ukázala, proč nedokážu pochopit některé dívky/ ženy třicátnice, které se Amelii v mnoha směrech podobají. Musím bohužel přiznat, že tak jako nedokážu pochopit je, nedokázala jsem pochopit ani tuto knížku. Obojí mě moc mrzí, ale je to tak.
Knihu můžu přesně doporučit dnešním třicátnicím. Je to kniha pro ně, pochopí Amelii, zasmějí se s ní a pravděpodobně se s ní i ztotožní. Není to špatná kniha to v žádném případě naopak přesně vypovídá o aktuálním světě. Ale já jsem již poněkud jinde.

13.04.2022

Mít seznam, co a jak chci v životě stihnou je fajn. Mít u toho i deadline je ale dost skličující. Amelie je postava, která nemohla mít větší smůlu a vše jí padá na hlavu. Její vztah je v podstatě spíš monotónní záležitost, bydlí u rodičů ve sklepě a její práce je otrava.
Tahle kniha je takový krásný příběh, který vždy zlepší náladu. Je to důkaz toho, že když se obklopíme správnými lidmi, bude nám v životě líp. Má to několik hlubších témat, ale jsou moc hezky zpracované. Navíc ty vystouplé kachničky na obálce jsou nádherný :)!

30.03.2022

I já jsem příjemně překvapená. Když dosáhnete určitého věku, společnost má od vás řadu očekávání. Co když je nenaplňujete? A právě s tím bojuje i hlavní hrdinka. Občas by lidé měli přemýšlet o tom, jaké věci vypouštějí z pusy. V mnoha ohledech poučný příběh.