Amazonka
Robin Furneaux
Kniha je historií velké řeky od dob, kdy na jihoamerické pevnině přistáli španělští a portugalští dobyvatelé, historií jejich obyvatetů, kteří vydávali do pralesa v jejím povodí .
Přidat komentář
Robin Furneaux Amazonku navštívil, ale tato kniha tuto výpravu obšírně nerozebírá, obsahem je historie tohoto regionu. Ve třinácti kapitolách nás autor, který čerpal z rozsáhlého pramenného materiálu, z deníků, dokumentů a vyprávění očitých svědků informuje o objevitelích, dobyvatelích, kolonistech, jezuitech, přírodovědcích, zvířeně, kaučuku, stavbě železnice, nesmírné krutosti vůči indiánskému obyvatelstvu a výpravách Theodora Roosevelta a plukovníka Percy Harrisona Fawcetta. Nejvíce mě zaujala kapitola o zvířeně a z té zejména mravenci Atta a dále kapitola o plukovníku Fawcettovi, jehož záhadné zmizení vyvolává dodnes spekulace. Fawcett byl mystik, spiritista a romantik a tak nepřekvapuje jeho teorie, že by snad bylo možné vypátrat potomky atlantské civilizace na místě označeném "Z" v neprobádaných končinách Mato Grossa.
Citace: Jak jsme uvedli, jsou amazonské opice poměrně malé. De Castlenau, puntičkářský francouzský vědec, se však domníval, že našel výjimku, která potvrzuje pravidlo: "Když jsem se plavil po proudu Amazonky, uviděl jsem blízko Fonteboy černého chápana obrovských rozměrů. Patřil indiánské ženě, jíž jsem za ten zvláštní exemplář nabídl velkou sumu, ona mi však odpověděla hlasitým smíchem. 'Zbytečně se namáháte,' řekl mi Indián, který byl v chatě,' to je její muž'."
Dobrá kniha tajemného britského aristokrata (psal pod pseudonymem), který až příliš brzy opustil toto slzavé údolí. Velkého dobrodružství na řece Amazonce nikdy nelitoval a napsal o veletoku jednu z mála realistických knih, přičemž se pečlivě vyhýbal obecně rozšířeným fantasmagoriím. Vřele doporučuji!
I skoro po 40 letech od prvního českého vydání je kniha stále velmi čtivá. Autor barvitě popisuje, jaké nástrahy museli první cestovatelé a vědci na Amazonce překonávat. Velmi smutné jsou zejména osudy indiánských kmenů, které byly zčásti vyhubeny po příchodu Evropanů. Zdařilé jsou i popisy nádherné amazonské přírody, která je v současnosti značně narušena činností člověka. Knihu jednoznačně doporučuji a výletu k Amazonce na stránkách této knihy nelituji.
Furneaux popisuje ve své knize příběhy objevování tohoto jihoamerického veletoku. Částečně se také věnuje místní fauně a flóře. Vcelku zajímavá kniha, která podává svědectví o brutalitě a nelítostnosti tehdejších objevitelů, ale také o jejich neobyčejné odvaze a neskutečné výdrži v podmínkách, které byly pro Evropany často vražedné.
Amazonka
Na začátek to chce trochu nostalgie. Nevím jestli je to první cestopis co jsem kdy četla, ale rozhodně první co se mne do žánru nadchnul. Přesně si pamatuju, kde jsem před dvaceti lety seděla, když jsem ho četla. Amazonka to je samozřejmě cestopisně atraktivní téma samo o sobě, ale autor naprosto přesně vystihnul co má dobrý cestopis obsahovat: znalost historie místa, kde cestuje a napínavý příběh, který místo kde autor cestuje dobře popíše. Kniha není úplně čistým cestopisem, protože její hlavní část se zabývá dějinami celé amazonské nížiny a všemi významnými událostmi a lidmi, kteří regionem prošli až do roku cca. 1968. Dozvíme se o prvním výpravách španělských a portugalských dobyvatelů , včetně slavné Orellanovy výpravy, která je v knize tak poutavě popsaná, že dodnes si pamatuji líčení o tom, jak museli dobyvatelé z nouze jíst podrážky svých kožených bot. Mne samotnou pak zaujaly zejména kapitoly o kaučukové horečce, o které jsem potom hledala další informace a zjistila, že autor byl vlastně jeden z prvních kdo téma alespoň trochu historicky věrohodně téma popsal. Kniha obsahuje i postřehy z cesty autora, ale nejsou úplně její podstatou. Pokud vás Amazonie zajímá, tak toto je jednoznačně dobrý úvod do toho o čem tento region je.