Ale co kdyby
Ester Fischerová
Knižní debut současné české básnířky je především výpovědí o onom stadiu dospívání, v němž se mění názory na svět i na nejbližší okolí a zároveň s nimi přicházejí i první závažné pochybnosti. Těžištěm sbírky je zprostředkování pocitů, které se náhle dostávají do příkrého rozporu. Co se zdálo být jistotou, se změní na předtuchu, že něco není v pořádku. Svět se stává neúprosným kolbištěm, na němž se dramaticky zvyšuje protichůdnost vztahů mezi lidmi a i tím vniká do vědomí těžká deka pochybností, rezignací i pochmurných představ, že neexistuje nic, "co by dokázalo udělat člověka šťastným". Dětská a poněkud naivní vize o dokonalosti toho, co nás obklopuje a co nám předává vzorové náměty na uspořádání našich životů je nahrazena neúprosným vystřízlivěním, z něhož zaznívá všetečná otázka, vycházející z prvních těžších autentických zkušeností a prožitků: "ale co kdyby" bylo všechno jinak, co když nás čeká cosi nového a namísto budoucnosti, jež nám byla předestřena, se rozplyneme v neurčitosti a v tápání, jež budou neustále poznamenávat naši budoucí existenci.... celý text
Přidat komentář
Neoslovilo mě to. Jedna hvězda za poslední báseň, tomu jsem trochu porozuměla a vzpomněla si na mládí.
Tak toto je za poslední dobu fakt pro mě odpad.. Knihu jsem si vybrala jen proto, že se mi hodila do výzvy. Tohle nemá s poezií nic společného. Věty, které ani nedávají smysl, myšlenky, které může napsat každý a toto se považuje za poezii?? Hrozné!!!
Trapná exhibice přespříliš sebevědomé dvacítky, pardon. ...a ta anotace je také slušný blábol.
(SPOILER) takže poezii můžu, ale jsem asi starosvětská - tomu novému moc nerozumím, začínat baseň "mám-li v posteli stopy spermatu od více mužů" mi přijde tristní, nějak jsem se v tom fakt nenašla....možná v jedné sloce jedné básně, ale i když jsem vzpomínala jak vzpomínala, šlo toto dílo hodně daleko ode mě.