Ahoj, tu je Sam
Dustin Thao
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531830/bmid_ahoj-tu-je-sam-65c696b66c2c9.jpg
4
171
41
Sedemnásťročná Julie Clarková si svoju budúcnosť naplánovala do najmenších detailov. S priateľom Samom odídu z malého mesta, spoločne pôjdu na vysokú školu a nasledujúce leto strávia v Japonsku. Lenže Sam zomrie. A všetko sa razom zmení. Zdrvená Julie sa neukáže na pohrebe, zbaví sa všetkých Samových vecí a pokúša sa naňho zabudnúť. Lenže odkaz, ktorý jej zanechal v ročenke, ju opäť prenesie do minulosti. Julie zúfalo túži naposledy počuť jeho hlas, a tak vytočí Samovo číslo, aby si vypočula nahrávku v jeho hlasovej schránke. A Sam... jej telefón zodvihne. Toto spojenie však nemá trvať večne. Keď však opäť počuje Samov hlas, Julie sa doňho zasa zamiluje a s každým ďalším telefonátom je pre ňu čoraz ťažšie nechať ho odísť.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2024 , CosmopolisOriginální název:
You've Reached Sam , 2021
více info...
Přidat komentář
Táto kniha ma zlákala svojou obálkou a námetom. Jedná sa o YA heavy contemporary s nádychom magického realizmu. Samotná zápletka je jednoduchá, priamočiara, napísaná jednoduchým a dobre čitateľným jazykom. Knihou sa nesie sentimentálna atmosféra, ktorá postupne prechádza do jemnej nostalgie. Jediná vec, ktorá mi na knihe prekáža, je hlavná hrdinka. Má totiž veľmi zvláštnu psychiku. Julie je impulzívna, ambivalentná a veľmi sebecká a egocentrická. Je to trochu škoda, pretože hoci prejde vývojom, tak to nie je až taká výrazná zmena, akú by som očakával a aká by sa do príbehu hodila. Moje nesympatie k nej sa najviac prejavili v závere knihy, ktorý je veľmi pekný a mal by pôsobiť dojímavo a ja som s ňou nedokázal súcitiť. Som zástanca názoru, že Sam bol pre ňu až príliš dobrý a myslím si, že je to predsa trochu iná take home message , než autor plánoval. To však nemení nič na tom, že Ahoj, tu je Sam je príjemné, oddychové čítanie na víkend. V rámci žánru a svojej kategórie, určite patrí k tomu lepšiemu na trhu.
Nehltala jsem každé slovo, nenutila mě číst bez přestávky dál a dál, přesto se mi líbila a po večerech jsem byla připravená nasednout na tuhle vlnu tichého smutku a ve znamení sebetrýzně si ji užít.
Velmi elegantně vykreslené bylo prolínání vzpomínek. Atmosféra, chování i reakce postav - uvěřitelné.
Pokud bych si měla najít něco, co bych měla vytknout, tak linka s Taylor a Liamem byla za mě navíc. Příběh tenhle typ "akce" vlastně vůbec nepotřeboval.
Ale jinak to bylo dobrý prostě. :)
PS: Julie má můj obdiv, já bych to beztak zase zvedla. :)
Jakože bylo to smutný, ale že bych z toho byla nějak na větvi, to se říct nedá. Pořád jsem čekala, kdy konečně udeří to něco, díky čemu je knížka tak populární v zahraničí a nějak nic. Nevím čím to je, protože třeba u Tisíc polibků jsem řvala jak želva...a tady nic. Asi mi ten styl psaní nějak nesedl. Nevím.
Opět takový hype v zahraničí, ale u nás takovému nadšení bohužel nedostála. A já si vždycky říkám čím to? Ztratí se kouzlo v překladu, nebo jen neumíme vnímat daná témata stejně jako v zahraničí?
Kniha je bezesporu hodně smutná. Čtete, čtete, vnímáte co se děje, ale ani to s váma nehne. Je vám jedno proč Sam umřel, jediné co, tak chcete vedět jak je možné, že se mu po smrti hlavní hrdinka dovolala a opakovaně s ním mluví. Jsou desítky zajímavých možností jak to mohlo dopadnout, ale tento konec? Jsem zklamaná. Kniha mi prakticky nic nepředala, konec byl nijaký a jediné plus vnímám to jak svižně se četla. Bohužel, tohle mi opravdu nesedlo
Na knížku jsem se nechala nalákat na základy YT recenzí a zaujala mě taky nádherná a voňavá ořízka. Ale opět jsem se utvrdila v tom, že YA literatura už není pro mě. Příběh byl dojemný, ale neměl pro mě žádnou přidanou hodnotu, postavy mi připadaly takové plytké. Dospívajícím čtenářům ale dle mého názoru knížka má co říct.
Tohle byla neskutečná emocionální jízda, kterou jsem dlouho u knihy nezažila. Hned u první kapitoly jsem brečela. Je to přesně ta kniha, co vám zlomí srdce.
Kniha se už od začátku četla velmi dobře, kapitoly ubíhaly a najednou jsem měla přečteno a volala jsem s brekem příteli, že mě nikdy nesmí takto opustit.
Postavy byly úžasné, naprosto jsem se dokázala do Julie vcítit a i když jsem s jejím chováním vždycky úplně nesouhlasila, tak se na ni nemůžu zlobit, protože jsem cítila její bolest. Sam byl zlatíčko a opravdu mi jeho ztráta byla neskutečně líto. Tohle si tihle dva nezasloužili.
Je to taková oddechovka. Hezký námět, docela originální bych řekla. V předchozích komentářích jsem četla, že někteří u příběhu uronili nejednu slzu. No bohužel u mě tomu tak nebylo. V polovině knihy jsem se začala nudit, ale zajímalo mě, jak to nakonec dopadne, takže jsem ji dočetla. Co ale musím zmínit jsou dobře vymyšlené způsoby, jak se postavy vypořádávaly se smrtí, každá po svém. Celkově kniha není špatná, ale mám pocit, že nebyl úplně využitý její potenciál.
Věřím, že kniha si své čtenáře najde a našla. Možná někoho, kdo se potřebuje také vyrovnat se ztrátou, jako Julie.
Nejsem ale cílovka. Kniha se četla hezky, ale od poloviny to bylo pořád dokola zaseknuté na jednom, že to skončí a brzo. Ale pořád se to oddalovalo a natahovalo.
Proč si přečíst tuto knihu? Jak řekl Tristan: „Člověk chce něco cítit. Něco smysluplného a intenzivního. Chce to cítit v srdci i v žaludku. Chce být dojatý. Aby mu na něčem opravdu záleželo nebo aby se doopravdy zamiloval. A chce, aby to bylo skutečné. Jiné. Vzrušující... Díky tomu si připadáš ... živá."
Tak tady bylo vidět, že nejsem cílovka, tohle mě hodně nebavilo. Anotace slibovala, smršť emocí, které se teda u mě vůbec nedostavili. Je fakt, že každý se se ztrátou blízkého vyrovnává o svém... ale tohle mě bohužel neoslovilo. Přečteno, ale s velkou dávkou přemáhání.
YA příběh o vyrovnávání se se smrtí blízkého člověka. Vše plyne pomalu a něžně. Čte se velmi příjemně a myslím, že každý z nás má někoho, za jehož telefonát by dal půl království. Ovšem bohužel jsem čekala jiný konec - čekala jsem velké finále, které zodpoví všechny moje otázky.
Julie se prostě jen vyrovnává se ztrátou po svém. A jo, možná i to je hezké pointa - ukázat, že truchlit se dá různě.
Kniha mě zaujala námětem a koupila jsem si ji už když vyšla v Aj, ale nějak jsem se nedostala ke čtení. Jakmile vyšla v Čj, tak jsem si ji hned koupila a záhy přečetla. Musím říct, že jsem asi čekala něco trošku jiného. Pročítala jsem si jiné komentáře a recenze a neřekla bych, že knížka je špatná nebo je tam toho málo. Plyne tak nějak poklidně a pomalu a věnuje se podle mě hlavně tématu truchlení, vyrovnání se se ztrátou a životu po smrti blízkého. Nemá to být epický příběh, který by nás rozložil. Myslím, že má spíše mladým lidem, kteří s tímto nemají zkušenost ukázat aspoň trošku realitu toho, když zemře někdo blízký a ke všemu ještě mladý. A to tam bylo.
Chápu, proč má obálka na sobě tolik květů sakur, tento strom měl co dočinění s dějem, ale čekala jsem mnohem více japonské kultury. Pohybovali jsme se sice v Americe, ale Sam pocházel z Japonska a jeho okolí z dalších asijských států.
Oceňuji tento námět, je naprosto boží, ale od knihy jsem očekávala více. Autor si s tímto mohl pohrát víc. Příběh se celkem vlekl, hlavně do půlky knihy. V druhé půlce už bylo napětí a těšila jsem se na čtení.
Myslím, že knihu ocení čtenáři kolem 20 let, ty si ji mohou užit plně.
Od knihy jsem čekala mnohem mnohem víc. Vlastně mě ani moc nebavila. Čekala jsem srdcervoucí příběh, a ono nic.
Ahoj, tady Sam patří mezi ty knihy, které jsou vyhajpované booktokem a instagramem, ale ve finále stojí za prd. Škoda.
Obálku má ale kniha nadhernou.
Ta obálka! A ta ořízka! To prostě musím mít! Především tohle byly dvě věci, které jsem o knize věděla. Po pár recenzích jsem si udělala obrázek o tom, že kniha se točí mezi láskou Sam a Julie, Sam je ale mrtvý, může však s Julií komunikovat pomocí mobilu.
Tohle byla hlavní lákadla. Pak jsem knihu otevřela, začetla se a čekala. A musím se přiznat, že dle mého se nic moc extra nedělo a byla jsem zklamaná! Měla jsem chuť dát knížce velmi nízké hodnocení - ale naštěstí se to ještě změnilo!
Nejsou už cílovou skupinou, ale přesto mi kniha předala pár věcí:
- pokud někdo zemře, není dobré se na něj snažit zapomenout, vymazat ho ze svého života, vyhodit jeho věci a dělat, že nikdy neexistoval. Pokud to byla osoba, se kterou jsme prožili kus života, vždy kolem nás bude - při každé zmínce něčeho, co jsme zažili spolu, při každé návštěvě společného místa
- většinou o danou osobu nepřijdeme sami, ale je nás víc - není dobré ani v takové chvíli myslet jen na sebe a uzavřít se, možná je kolem nás někdo, kdo prožívá situaci stejně a potřebuje naši podporu a čas
- nikdy se na zemřelou osobu nevažme, nesnažme se žít dál s ní, jako by zde stále byla a bylo reálné, že za chvíli projde dveřmi - naučme se žít s ní ve svém srdci, naučme se jít dát prostor v sobě, protože s námi bude navždy, ale nechme ji odejít - přeci jen nemůžeme vědět, kde se daná osoba nachází a zda nepotřebuje slyšet naše "sbohem"
Četli jste? Líbila se vám? :)
Zase jsem se asi nechala strhnout booktokem... On námět a anotace mi přišly skvělé, tak jsem si knihu koupila. Taky přiznávám, že svůj podíl na tom má i obálka. Na knihu se všude pěla chvála, dokonce má na přebalu onu nálepku "senzace tiktoku". Ale...
Knihu jsem nedočetla. Dostala jsem se asi do poloviny, pak ji na měsíc odložila a pak se ji pokusila dočíst, ale vzdala jsem to. Ano, chápu o čem kniha je a jaké nese "poselství" a že to musí být o Juliiných myšlenkách a smutku. Ale v té knize se prostě nic neděje. A když myslím nic, tak opravdu NIC. Ano spojí se Samem a telefonují ale on jí nikdy ani nic neřekne... Za mě velké zklamání. Na nespočtech místech jsem četla, jak kniha rozbrečí a bez kapesníku nečíst... No já se ani nedokázala napojit na žádnou z postav a vlastně mi to celé přišlo jako kniha, která je z Wattpadu.
Kniha, která mě nalákala svou krásnou obálkou a ještě hezčí ořízkou. Ale obsah? Zklamání.
Recenze psaly: "Připravte si kapesníčky!" A důvod? Asi na to, jak jsem málem plakala zklamáním. Čekala jsem totální doják a smršť emocí, ale takové pocity se u mě teda vůbec nedostavily. A to jsem v 8. měsíci těhotenství! Brečím kvůli každé blbosti!
Příběh mi odsýpal, ale připadalo mi, že se stále točí to stejné dokola, pořád jsem si říkala, tak! Teď příjde ten průlom a bude to lepší! Prd. Najednou jsem byla na konci knihy. Velký špatný.
Plus dávám zmínkám o Japonsku, přírodě a konečnému procitnutí hlavní hrdinky Julie.
Postavy jsem ani nijak moc nevnímala, asi z čekání na tu smršť emocí.
Úplně špatná kniha to nebyla, ale moje očekávání vůbec nenaplnila. Čekala jsem prostě něco víc. Škoda. Možná jsem moc kritická, ale prostě to tak cítím.
Štítky knihy
magie smrt romantika magický realismus tragédie pro dospívající mládež (young adult) ztráta blízkých
Kniha Ahoj, tu je Sam je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 208x |
| Čtenářské výzvě | 38x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 161x |
| Chystám se číst | 162x |
| Chci si koupit | 62x |
| dalších seznamech | 8x |
Uf, tak tohle byla pro mě emocionální horská dráha. Možná to tak nebude cítit každý, ale já jsem byla cílovka. Věřím, že pro člověka, který se také stále vyrovnává se ztrátou blízkého, bude čtení velmi dojemné.
Jedná se o krásný příběh pojednávající o ztrátě blízké osoby s kapkou magie. Knížka byla čtivě a procítěně napsaná, snadno jsem se vžila do pocitů postav. Autor od samého začátku cílí na naše emoce. Ať už to byly nostalgické a dojemné vzpomínky na minulost hlavních hrdinů, nebo srdcervoucí přítomnost plná bolesti, brečela jsem u toho jako želva. Jednou ve vlaku jsem musela knihu odložit, pláč na veřejnosti jsem nemohla dopustit. :D
V některých recenzích jsem četla negativní hodnocení na chování hlavní postavy Julie, ale já musím nesouhlasit. Každý se se ztrátou vyrovnává jinak, měla jsem pro ni pochopení. Sam se zdál být opravdu skvělý člověk a bylo mi líto, že se jejich vysněná budoucnost rozplynula.
Mně se knížka moc líbila. Zaujala mě nádhernou obálkou i námětem. Jen mě mrzí, že mi po přečtení zůstalo pár nezodpovězených otázek, proto ta jedna hvězdička dolů.