Síla přírody
Jane Harper
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398774/bmid_sila-prirody-kAw-398774.jpg
4
237
78
Případy agenta Aarona Falka série
< 2. díl >
Pět žen neochotně popadne krosny a vyrazí po rozbahněné cestě vpřed. Vrátí se však jen čtyři. Pro kolegyně z kanceláře to měl být výlet, který je vymaní z klimatizované komfortní zóny a povzbudí v nich houževnatost a týmového ducha. Jedna z nich se ale z pochodu australskou buší nevrátí a každá ze zbylých žen popisuje proběhlé události trochu jinak. Agent federální policie Aaron Falk se snaží zjistit, co se s Alicí Russellovou stalo. Pohřešovaná totiž o svém zaměstnavateli i spolupracovnících ví mnohé. Její kolegyně Falkovi vyprávějí o dnech prožitých na cestě — o strachu, násilí a ztracené důvěře. Vyšetřování zavede agenta hluboko do odlehlého lesa. V horách na něj čeká odhalení tajemství, spletitá síť osobních i pracovních vztahů a také zrada. Došlo však k vraždě? Jak dobře vlastně známe lidi, se kterými trávíme v práci tolik času?... celý text
Literatura světová Dobrodružné
Vydáno: 2019 , HostOriginální název:
Force of Nature , 2017
více info...
Přidat komentář
Začátek byl velmi nezáživný, od poloviny knihy se mi četlo už svižně a konec jsem trochu očekávala díky narážkám na zadní straně knihy.
Zaujal mě námět knihy a dostala jsem přesně to, co jsem očekávala. Nikdo není bez poskvrnky a nikdo nejspíš nevíme, jak se v náročné situaci, kdy máme obrovský strach a jsme již několik dní beznadějně ztracení v divočině, zachováme. Autorka neobhajuje činy postav, pouze je pomalu poodhaluje a ukazuje, co se za nimi může skrývat. A motiv? Někdy něco, co nám bylo až doposud skryto.
Kniha mě velmi bavila od začátku do konce. Nečekejte zde krvák, ale psycho jízdu v krásné přírodě. Musím říct, že jedna z mála knih, kdy jsem se brzdila, abych ji brzy nedočetla. Snad má autorka něco dalšího v záloze!
Druhá knížka od autorky a ode mě opět pochvala. Harperová opravdu umí! Nejen příběhově, na což většina knížek spoléhá, ale i formálně. Děj je přiměřeně dávkovaný, prolínání minulosti s přítomností v tomto žánru asi klasika, čím déle však člověk čte, tím začíná příběh nabírat na tempu – kapitoly se zkracují, pro navození napětí končí přesně na těch správných místech, dobrá je i psychologie jednotlivých postav. V textu je skutečně cítit dynamika a pohyb, žádné statické popisy a nudné promluvy, což oceňuji.
Australská divočina opět v trochu jiném, ale stejně nebezpečném a vražedném podání. Pointa v předchozím Suchu byla možná o trošičku výraznější, nicméně já jsem spokojená a určitě doporučuji.
Ano. Lehké pohodové čtení. Ač se na to nezaměřuji, v poslední době se v knihách i detektivních seriálech setkávám s teambuildingem nějak častěji a docházím k názoru, že je to vážně "riskantní" záležitost.
Kniha se mi docela líbila, taková letní oddechovka. Normálně moc nemusím střídání dvou dějových linií, ale tady mi to zase tolik nevadilo.. Člověk od začátku tuší, že to nebude úplně tak, jak se na první pohled zdá a to tajemno mám ráda.. :-) nebyla moc akční, hezky se četla a rychle utekla :-)
Konecne jsem plne pochopila pojem ,,oddychova kniha”... protoze se mi opravdu libila a skutecne jsem si u ni odpocinula - zajimave prostredi, nekomplikovane postavy, prijemne plynouci dej a napeti tak akorat, abych mela neustale chut se s knihou rochnit v odpocinku :) vrele doporucuji, vubec to nebylo spatne... :)
Firemní teambuilding, 5 žen a jejich napjaté vztahy, k tomu těžký terén, nepříznivé počasí a to je asi tak všechno. Bylo to pomalé, nezáživné, bez emocí, jediný polibek to nezachránil.
Zajímavá detektivka s pomalejším rozjezdem, vyšetřování není příliš záživné, ale konec všechno nahradí...
Že by se teambuilding, který má tmelit kolektiv, takhle mohl vymknout kontrole, by mě ve snu nenapadlo. Navíc překvapení, že v Australii mají i zimu.
Ale jo, příjemné počteníčko tak na jedno odpoledne. Žádná divočina, nenáročný, zhruba v polovině začnete tušit, jak to asi mohlo být, ale stejně se zájmem čtete dál.
S potěšením jsem přečetl další knihu Jane Harperové odehrávající se ve vzdálené Austrálii. Docela mě překvapila popisovaná zimní deštivá příroda, majestátní a nelítostná. Jako člověk zhýčkaný nedostižným značením Klubu českých turistů a s představou buše z filmů o Krokodýlu Dundeem jsem byl hodně překvapen zcela jinými kulisami příběhu. Aaron Falk opět pokročil na dlouhé cestě duševního vyrovnání se se svojí minulostí a konec je otevřený pro další pokračování jeho příběhu. Knížka se mi docela líbila, dávám 3,5, takže zaokrouhluji na 4 hvězdy.
Zajimava kniha, zajimavy pribeh o zenach z jedne firmy. Tema prirody se mi libi, proto jsem si knihu koupila. Na detektivky moc nejsem, ale precetla jsem jednim dechem.
Ano, Sucho bylo rozhodně lepší, s těmi propracovanými dějovými linkami i stupňovaným napětím. Tady mi to připadalo jako na divadle, střídaly se scény, lidé mluvili, přijížděli, odjížděli - napětí postupně vyprchávalo, vše se protahovalo, škoda. Ale protože tento žánr zase tak často nečtu, dám hodnocení vyšší, za Aarona Falka a za tu zhruba první polovinu knihy.
Teambuilding. Pochod lesem. Nepříznivé počasí. Napjaté vztahy. Ne všichni se vrátí zpět.... Tato detektivka pro mě nevyužila svůj potenciál a je to škoda. Nadhazovanou vějičku, co se týká osoby případného vraha, jsem bohužel prokoukla a v podstatě jsem se bez větších emocí pročítala k závěru, jak se všechno vyvrbí. Na konec autorka ještě zařadila adrenalinovou akcičku, která se mnou ale nezamávala. Knížka mě neurazila ani nenadchla, hodnotím jako průměr.
Druhý díl, tentokrát místo sluneční výhně pořád prší. Nevím, jestli mě někdy v souvislosti s počasím napadlo, že v Austrálii by taky mohla být zima. Takže i díky knize dál poznávám scenérie tohoto kontinentu. Síla přírody je tak přiléhavým názvem. Zejména pokud se do přírody vydají městem odkojené ženy, které kvůli svým neshodám nejsou schopny (ochotny) spolupracovat na své záchraně.
Aaron oproti minulému dílu není ani tak hybatelem, jako spíše pozorovatelem okolního dění. Pouze v závěru se opět projeví jako hrdina. Jen nevím, jestli se mi tohle opětovné hrdinství líbí. V prvním dílu neměl jinou možnost, tentokrát být hrdinou nemusel. A možná by se mi tak zdála jeho postava daleko uvěřitelnější.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Sucho |
| 2019 |  Síla přírody |
| 2022 | Ztracený v pustině |
| 2023 | Přeživší |
| 2024 |  Vyhnanci |
Kniha Síla přírody je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 273x |
| Čtenářské výzvě | 28x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 122x |
| Chystám se číst | 175x |
| Chci si koupit | 39x |
| dalších seznamech | 2x |
Bacha na to, knížka má tendenci vás odradit mimořádně, ale mimořádně, blbým začátkem. Řeknu vám proč. (komentář obsahuje mírné spoilery!)
1)Autorka během pár prvních stránek míchá přítomnost s minulostí. Je to takový oblíbený trend současnosti, ovšem musí se s ním umět pracovat. Což v úvodu téhle knížky neplatí. Musela jsem jí číst třikrát, abych se dobrala k výsledku, který den, že je čtvrtý, který, označený číslicí 1, proč hlavní vyšetřovatelka tvrdí, že jedna z postav je nezvěstná od minulého večera, když o pár odstavců předtím se píše, že pátrání se rozběhlo před pár hodinami. Je to zmatené a hloupé. Navážno jsem uvažovla, že na takový guláš nemám po večerech náladu a s knížkou končím.
2) Jména hlavních postav začínají na stejné písmeno abecedy. Nechápu. Autor má na výběr z víc než třiceti dalších možností, ale pojmenuje dvě z pěti žen na B (Bree a Beth-noaco, že jsou to dvojčata, bože!) a další postavy na A (Aaron a Alice). Fakt bych ocenila, kdyby se každý jmenoval jinak!
3)kniha je navazující sérií na přechozí díl. Nesnáším to! Vážně to nesnáším! Proč autorka odkazuje na něco, co se stalo v jiné knížce, když děj je úplně o něčem jiném? Navíc se jako čtenář bojím, že s autorka neudrží a plácne něco podstatného, co mi úplně zkazí dojem z té předchozí knížky, kdybych se jí rozhodla číst. Uvažovala jsem proto, že Sílu přírody odložím a půjdu první na Sucho, ale mrzelo mě, že už mám jednu knížku rozečtenou. Na autorku jsem díky tomu měla vážně vztek.
4)docela slibný, zcela obyčejný a přitom mrazivý příběh se autorka snaží okořenit sériovým vrahem. Proč? Bože, proč? Proč ta laciná cukrátka? Ten příběh se úplně obešel bez nějakého Martina Kovace, bez jeho syna vycucaného z prstu, bez přiblblých hrobů u chaty. Místo pocitu děsu jsem jen protáčela oči znechucením. Proč? Vždyt stačila ta beznaděj, že jsou ztracené uprostřed lesa. S nějakýma pochybnýma vrahounama ať se jdou autoři už konečně vycpat!
Ale to by ke kritice stačilo. Po tady tom všem se děj najednou rozjel, střídání minulosti s přítomností se začlo vážně dařit. Konec trochu překombinovaný, ale budiž. Ve výsledku slušné tři hvězdy.