A všichni mlčeli
Lydia Gouardo , Jean-Michel Caradec'h
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537802/bmid_a-vsichni-mlceli-66366aea2f16b.jpg
4
31
31
Jmenuji se Lydia Gouardo a chci, aby se celý svět dozvěděl, jaká zrůda byl můj nevlastní otec. Od devíti let mě znásilňoval, mučil, surově trestal a oplodňoval. Naše děti pak svěřoval své stejně kruté ženě. Všichni dělali, že nic nevidí a neslyší, jako bych ani neexistovala, policii i sociálce jsem byla ukradená. Až po letech jsem sebrala odvahu konečně promluvit.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno:
2024
,
Alpress
Originální název:
Le silence des autres , 2008
více info...
Přidat komentář
Určitě spoustu z nás zná případ J. Fritzla, který dlouhá léta věznil a zneužíval ve sklepě (podzemním bunkru pod domem) svou dceru.
A není to rozhodně jediný případ. Tato útlá knížečka nabitá emocemi nám přináší zpověď další takové ženy .
Lydia Gouardo… byla téměř 30 let vězněna, znásilňována a mučena svým nevlastním otcem (jde tak vůbec ten “člověk nazývat?). Při znásilňování bylo počato několik dětí, které poté předával své neméně kruté ženě.
Všichni dělali, že nic nevidí, neslyší, a že se nic neděje. Policie ani sociálka nijak nezasáhli. Jako kdyby Lydia neexistovala. A ta nyní, po letech, dostala odvahu o svém příběhu promluvit a sepsat ho.
Myslím, že nemusím zmiňovat, že si prošla peklem. Tím nejhorším. Už jako malé děvčátko a trvalo to tak dlouho. A bylo to přehlíženo. Něco nepředstavitelného, odporného a především neodpustitelného.
Při čtení ve vás budou emoce přímo vřít, smutek a nenávist ve vás bude gradovat a budete přímo zuřit, že se něco takového vůbec může dít.
Určitě to není čtení pro každého. Jestli to jde v tomto případě vůbec říct, knížka je to napsaná skvěle, ale to, o čem se v ní mluví… brrrr .
Zaryla se mi pod kůži a jen tak se nepustí, myslím, že na ni budu ještě dlouho myslet, bohužel . Tohle by se totiž nemělo stávat a nikdy se stávat nemělo.
(SPOILER) Šokující příběh o opravdu krutém týrání, sexuálním zneužívaní a psychickém teroru. Nejhorší je, že je to skutečný příběh odehrávající se před pár lety ve vyspělé Francii a přestože, bylo tolik šancí, jak Lydii pomoci, úřady se na ni vykašlali a dělali, že to nevidí.
Smutné hrozné odporné,ty lidi by si zasloužili popravu jak ten chlap tak i ta ženská měla jsem co dělat to přečíst.Vydržím hodně ale tyhle knihy už vážně ne dávám.
Člověk vůbec netuší co se stále v dnešní době může stát. A jak je možné, že to všechno procházelo tolik let . V Evropě! Ve Francii! Opravdu šokující příběh, moc smutný od samého začátku všechny děti trpěly naprosto neskutečně, nepředstavitelně, a hlavní hrdinka nejvíc.
Všem na očích a nikdo nic nedokázal udělat. Rozum mi nad tím zůstával stát, co dokáže jeden tyran, kterého se všichni bojí, a jak je vidět v této knize jak se dá se obelstít i zákon.
Není to jednoduché čtení, ale pokud chcete vědět , co se může dít i v civilizované zemi přečtete si to. Něco tak drastického jsem nikdy nečetla, asi to opravdu nezvládne každý.
Strašně moc smutné čtení. Jak se to mohlo stát. To nemohl být normální člověk ( ten starý ). A vlastně i stará. Čeho se dopustili, to je neodpustitelné.
Na toto nejde napsat komentář, který by dostatečně vystihnul moje pocity….Zlo se zkrátka někdy dokáže převtělit do člověka.
Opět další velmi smutná a šokující kniha. Nepochopím, jak se někdo může takhle chovat k dětem a už vůbec ne, jak okolí nad tím zavírá oči a nikdo nic neřeší. Je mi z toho smutno
„Křičím jen v duchu, abych mu nedopřála to potěšení vidět mě zhroucenou, ale nedokážu zadržet slzy, které mi tryskají z očí proti mé vůli."
Jak hodnotit něčí život? Něčí totálně zmrvený život ? :-(
Lydia měla pouhých devět let, když ji její "matka" strčila až po pás do vřelé vody ve vaně a násilím ji tam držela ! Měla pouhých devět let, kdy ji její "otec" nedbaje na zjizvené nohy a všechna ostatní zranění, poprvé znásilnil !
Upřímně? Tohle bylo peklo, peklo to jen číst, peklo nad tím přemýšlet....jaké peklo to muselo být to prožívat??? Nevím, neumím si to představit a ani nechci, tohle by prostě žádná lidská bytost neměla nikdy zkusit, natož malé, bezbranné dítě :-(
V jednu chvíli jsem si říkala, jak o tom může Lydia mluvit tak odosobněně, jak o tom může Jean-Michel stejným způsobem psát? A pak mi najednou došlo, že se tím chránili, oba. Jelikož vnést do tohoto příběhu trošku víc citu a emocí, stala by se kniha nečitelná.
Ta neuvěřitelná bolest, kterou si Lydia vytrpěla, nejen fyzicky, ale i psychicky, kdy ji „starej", jak ho celou dobu nazývala, opakovaně cíleně oplodňoval, donutil ji porodit, ale ani jednoho ze svých synů si nemohla pochovat, nemohla se jich dotknout, nemohla je kojit, nemohla nic :-(
„Byla jsem sexuální předmět a pak prostředek k reprodukci, a dokonce i zdroj výnosných příjmů. A všichni viděli, co se děje, i když se dnes většina těch lidí snaží ospravedlnit stále stejnou lží: „To jsem nevěděl!""
Nejhorší na tom všem bylo opravdu asi to, že okolí to vidělo, okolí to vědělo, policie to věděla, ale jelikož měl ten hajzl kontakty všude, všichni se tvářili, že se nic neděje :-(
Lydia měla ještě starší sestru a bratra, oběma se podařilo utéct, jen ona v tom pekle zůstala. A i když se snažila utéct, vždy si ji našel a náležitě potrestal :-(
Knížka je opravdu velmi silná. Místy mi připomínala knihu „Jestli to řekneš“.
Když ten bastard nakonec zemřel, vůbec nevěděla, co dělat. Ale nakonec našla v životě i lásku a štěstí a dočkala se odsouzení aspoň "matky", která samozřejmě tvrdila, že o ničem nevěděla.
„Byla jsem opuštěná, sirotek i vdova, připravená o svůj jediný orientační bod. Jako by mi někdo sekyrou amputoval část těla."
Pokud tento žánr knih zvládáte, určitě doporučuji, si knihu přečíst. Ale není to čtení pro slabé povahy.