A uzřela oslice anděla

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Řada hudebníků v rozhovorech mluvívá o tom, že by jednou chtěli napsat román, že je to ohromně láká – nakonec se však k tomu nikdy nedostanou. Anebo si opravdu čas najdou a dají do psaní veškerou píli a trpělivost, pak se ovšem ukáže, že se krapet přecenili a že snad měli raději zůstat u písní… To ale není případ Nicka Cavea. Ve svém románovém debutu A uzřela oslice anděla z roku 1989 skvěle mísí vlastní osobitou poetiku, plnou romantických obrazů, biblických narážek, morbidních představ i černočerného humoru, s velkým čtenářským rozhledem (inspirací mu byla především americká jižanská literatura, Williamem Faulknerem či Flannery O’Connorovou počínaje a Cormacem McCarthym konče). Jeho barokně košatému, grotesknímu příběhu, zasazenému na americký Jih 40. a 50. let dvacátého století, dominuje násilí, alkohol, zvrácenost a zvířecí instinkty; nechybí ani Boží trest a ďábelský smích. V románu A uzřela oslice anděla, kongeniálně přeloženém Tomášem Hráchem, se zkrátka nic neodpouští a za vše se tvrdě platí. Román sklidil nadšený ohlas světové kritiky pro svůj jazyk plný biblických metafor a sevřený příběh vyprávěný na pomezí snu a šílenství....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386269/a-uzrela-oslice-andela-F20-386269.jpg 4.3536
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Argo
Orig. název

And the Ass Saw the Angel, 1989

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (97)

Kniha A uzřela oslice anděla

Přidat komentář
laurs
01. března

V životě jsem nepoznala špinavější místo, než je údolí Ukulore. Nemyslím, že je to čtení na třetí hodinu odpolední, když svítí slunce a vy máte zrovna trochu času. Spíš je potřeba se před tím trochu opít, zapřemýšlet nad něčím, co vás právě tíží a co vás dělá nešťastným. Pak se teprve pusťte do čtení. Budete chtít brečet, budete znechucení, možná to s váma sekne :D

To asi trochu přeháním, ale skutečně mám dojem, že se dočkáte scén nebo frází, které se vás hodně dotknou (jako třeba ještě nikdy žádná kniha) a v puse vám zůstane taková ta hořká chuť.

Set123
13. února

Povím vám, tohle byl teda s prominutím trip jako prase…

Slyšel jsem o knize mnoho informací, nejen zde v komentářích, ale i z jiných zdrojů. „Nejdepresivnější kniha dvacátého století“, říkali. Mno… Pokud chcete číst tento komentář, raději se připravte na případné prozrazení děje.

Smrad zdechlin se line z každé stránky této knihy. Když ji čtete, zabaleni do deky, cítíte, jak se vám přes ramena valí proudy hnisu, slizu a zkažené krve. Ta páchnoucí břečka vás pomalu svazuje a prožírá se vám do vnitřností, ničí vaši duši. To je tato kniha. Bible hnusu, perverze, fetiše a bestiality. Kniha krásná ve své bezbřehé odpornosti, brilantní ve své nejhlubší shnilosti.

Víte, kniha je velice zvláštním průvodcem. Průvodcem, který vás vede po třech stupních do pekla mysli, do sféry, kde opravdu existuje peklo. Ty tři stupně jsou označeny třemi kapitolami.

První stupeň vás zavádí do země fanatiků, šílených ve své výře, strašlivých ve své hlouposti. Octnete se v zemi hnusu, zaostalosti a nesnášenlivosti. Jednoduše v dokonalém prostředí pro zrod blázna. Seznamujete se zde s osobou, v jejímž pekle se nacházíte. S mladým Euchridem a jeho světem. Poznáváte trpícího, týraného, postiženého mladíka. Ovšem také mladíka podivného intelektu, který se svém okolí jaksi vymyká.

Druhý stupeň je předstupněm zkázy. Hodnoty se hroutí, vše co upevňuje svět v jeho obrysech pro Euchrida končí. Svět se pomalu zahaluje v háv kouře a… a vpravdě apokalypticky se rozpadá.

A pak stanete na stupni posledním, v nejhlubším pekle. Peklo se nazývá Psíhlavsko. Samozřejmě tomu tak není, ale Psíhlavsko mi připomíná parodii, karikaturu, na zářné Semihradsko z Krysaře, zemi dokonalosti, míru a klidu. Opakem je toto Psíhlavsko, pravým opakem Sedmihradska. Poslední kapitola je jakýmsi děsivým honem na štvanou zvěř, honem šílenství, slizu, zaschlé krve a ztráty jakéhokoliv rozumu.

Řekl bych, že první dva stupně zasadily čtyřicet a dvě rány do rozumu Euchridova a ten se nakonec rozpadl. Celý jeho život byl plný ran. A rány mohou také rozbít...

Mno… Zhruba takto na mne kniha působila. Podle mne není úplně pravdivé říci, že kniha téměř nemá děj. Kniha je vypravovaná chronologicky, až na pár odboček a postupně se propracovává k celkem jasnému konci. Říct o této knize že nemá děj je asi jako říct o knize Smrt krásných srnců, že nemá děj. I A uzřela oslice anděla je povídkovou knihou, kde hlavní postava popisuje své dětství, akorát je to poněkud jinak pojaté…

Poslední věcí, kterou chci zmínit, je jazyk knihy. Je krásný. Text je prokvetlý hrozivým množstvím biblických odkazů. Krom toho si autor fantasticky dokáže hrát se slovy, i větami a opravdu doslova kreslí jazykem. Je to fascinující zážitek. Dokázal ony tři stupně do pekla napsat tak, že se každá další kapitola, ba dokonce každá další stránka čte o něco hůře, nežli ta předchozí. Celý text opravdu působí jako jakési antievangelium…


stagno
11.12.2020

Jako motto na první stránku by se tu určitě hodilo Danteho varování:Zanechte
naděje,kdo vstupujete.Temné až morbidní zobrazení lidsky pokřiveného údolí
Ukulore,kde jedinou normální lidskou bytost představuje prostitutka Cosey Mo.
Velký román to určitě není,ale je psán osobitým bohatým jazykem /výborný český
překlad Tomáše Hrácha/ a přečíst se dá.Ale asi jen jednou.

bararich8
01.12.2020

Uf tak tohle bylo velký sousto. Asi to není úplně typ čtení pro mě. Tolik zla, špatnosti, nechutností a úzkosti, až se mi při čtení svíraly vnitřnosti a pořád jsem si říkala, proč to vlastně čtu. Nemůžu si pomoct, ale Euchrid mi byl naposled sympatický jako nemluvně v krabici, pak už to s ním šlo z kopce. Jediný, co nemůžu popřít, je spisovatelova obří fantazie...až mě děsí pomyslet, kde se v něm takové věci berou. Možná tedy nejsem cílová skupina, možná jsem to nepochopila, ale jedno je jisté-jsem ráda, že mám dočteno a už nikdy nic takové číst nechci.

pismenkovyJoe
09.11.2020

Už si ani nevzpomínám, kdy jsem naposledy něco takhle hltal. Jo je to černej hnus, ale krásnej černej hnus.

tygřík2
04.11.2020

Tohle jsem nedala, po pár stránkách odložila. Nehodlám se vracet. Nemohu hodnotit.

Keporkakyně
18.10.2020

Hnus fialovej, co vás přilepí na stránky ani nevíte jak a proč, jen že se to stalo.

Penicuik333
05.08.2020

Nesmírně drásající a vyčerpávající kniha. Vyniká úžasně bohatým jazykem, telesnosti a jedinečným vykreslenim hrůz, osklivosti, nechutnosti, zoufalosti. Každá stranka při četbě bolela a zakusovala se do mozku.

1