A co?
František Halas
Poslední sbírka Františka Halase, jednoho z největších básníků českého jazyka, vyšla jako samostatná knížka poprvé a naposledy v roce 1957. Už tehdy byla díky komunistické kulturní politice opožděna Halas byl už osm let mrtev, všechny básně sbírky měly za sebou časopisecké otisky už v letech 1946 1949. Vznikaly v pohnuté době, kdy jejich autor čelil postupující chorobě i postupujícímu rozkladu kulturní scény i mezilidských vztahů, kterými se vyznačovala těsně poválečná doba, rozpadu spjatému s nástupem komunistického režimu. Halas v roce 1948 vydává sbírku V řadě, kolekci angažované poezie, za kterou stály ideály, jež se neměly nikdy naplnit, a rodí se v něm básně, které snad měly být "rozloučením s poezií", ale staly se spíše prvními náznaky nové, maximálně sevřené, syrové a moderní tvůrčí polohy, kterou už však František Halas nemohl rozvinout. Sbírku A co? najde čtenář ve třech souborech Halasova díla (z nichž ten nejmladší je starý dvaadvacet let!), dvě tři básně z tohoto útlého svazku se pravidelně objevují v antologiích. Vydáváme-li ji konečně znovu samostatně, nechápeme to jen jako připomenutí "klasika", ale jako zpřítomnění stále živého a intenzivně působícího básnického slova... celý text
Přidat komentář
Sbírečka čtrnácti básní - ale ta síla v nich! "Proti přitažlivosti zemské / do výšky volím pád .... a levou chci jen psát / tygra i s beránkem..." a potom ten závěr: "Chci být i kýmsi čten / a pochválen / na světlou památku / až svedu / sám sebe psát / vytržen z Poesie // nešťastně šťasten" (b. A co básník)
Poslední básníkova sbírka, jejíhož vydání se nedožil, ale dožili jsme se my... jaké štěstí!
Jak současný je tenhle Halas, který tolik let vyvolával nenávist režimníků - jak by ne:
"Nechci být masem vzduchu okolo / jak se to líbí jim / nechci být kůlem vyhlášek / veřejným míněním..."
Nelíbilo by se to ani dnes, kdyby ovšem někdo z těch, co vyhlášky vylepuje na "kůly", četl i něco jiného, než "své" paragrafy...
Doporučuji všem milovníkům poezie=poesie!
Autorovy další knížky
| 2001 |  Já se tam vrátím... |
| 1958 |  Torso naděje |
| 1948 | Kohout plaší smrt |
| 1946 | Staré ženy |
| 1997 | Před usnutím |
Moje nejoblíbenější sbírka. Sice nám na výšce říkali, že mu nikdo nerozumí, a že jediný kdo mu kdy rozuměl byl Ludvík Kundera, ale já mám pocit, že mu rozumím. Mé interpretace nejsou teda vždy učebnicové, ale myslím, že jde hlavně o ten pocit, který to ve vás zanechá.