40 dní pěšky do Jeruzaléma ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

Dvaadvacetiletý Ladislav Zibura v létě sbalil svůj život do 12 kilogramů, hodil batoh na záda a vypravil se po vlastních do Jeruzaléma. Bez mapy a orientačního smyslu pěšky ušel 1 400 kilometrů napříč rozpálenou krajinou Turecka a Izraele, stanul pod Zdí nářků a prožil největší dobrodružství svého života. Jeho cesta je příběhem omylů, pozoruhodných setkání, puchýřů a opruzenin. Těšte se na vyprávění cynického kavárenského povaleče, který vám svým laskavě nekorektním humorem dokáže, že poutník rozhodně nemusí být katolík, asketa ani nudný člověk. OBSAH Dvaadvacetiletý muž jde pěšky 1 400 kilometrů do Jeruzaléma. Pořád se ztrácí a je trochu nešikovný, cestou ale potká dobré lidi. JAK TO SKONČÍ Do Jeruzaléma dojde, ale pak ho na letišti málem zabije raketa. KOMU TO MŮŽU KOUPIT Komukoliv ve věku 14–99 let se smyslem pro humor. SEZNAM ALERGENŮ Obsahuje vtipy o náboženství a tlustých lidech....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366029/big_40-dni-pesky-do-jeruzalema-o-pouti--uR4-366029.jpg 4.42706
Nahrávám...

Komentáře (601)

Kniha 40 dní pěšky do Jeruzaléma

Mikik
22. ledna

Mě to prostě bavilo:-). Autor si nehraje na všeznalého cestovatele, ale na obyčejného kluka, který se sbalí a jde projít svět. Přiznává , že i cestování je občas nudné a popisuje krize po cestě. Po dočtení ve mně převažuje ale naprosto pozitivní pohled na svět a lidi v něm a dobro v nich. Jsem ráda, že jsem si přečetla :-).

LuckaDea
20. ledna

Skvělý cestopis s výbornými historkami z cesty do Jeruzaléma. V knize jsou příběhy lidí, které autor na cestě potkal, popisy zajímavých míst v dané zemi a nechybí ani humor, který mi teda opravdu sedl. U knihy jsem se moc bavila a hned jsem měla chuť začít cestovat.


Kajami
19. ledna

Skvela kniha, ma prvni od Zibury. Obdivuji jeho optimismus na cele ceste, kterou sel pesky. Diky jeho vypraveni vse vypada jednoduse a clovek by se v jeho krocich hned vydal poznavat dany kout zeme. Tesim se na dalsi jeho knihy. Krasna oddechovka, ktera vas obohati

TessieP
15. ledna

Moje první kniha od Zibury a bylo to super, humor přesně podle mého gusta. A taky asi moje první knížka v životě, u které jsem se opravdu smála nahlas. Původně jsem chtěla dát 4 hvězdičky, protože to mělo místy slabší pasáže, ale jako celek to bylo prostě skvělý. A ten závěr byl takovej milej, že si to těch 5* zaslouží :)

Timkim
10. ledna

Popravdě asi nejvtipnější kniha od Zibury. Poslouchal jsem audio a musel jsem se prorpět prvními kapitolami, než se dostal na cestu. Pak už jsem se skoro pořád jen usmíval, smál a řáchal, až mi tekly slzy. Jeho volání na infolinku cestovního pojištění mě odrovnalo na 5 minut. Vážně povedená kniha......" A všimli jste si někdy, jak jsou písničky od Madonny dlouhé"? :-D

kob
29.11.2022

Využila jsem audio verzi a musím přiznat, že nápad, aby vyprávění tehdy dvaadvacetiletého mladíka četl muž o půlstoletí starší, neshledávám nejšťastnějším. Miloně Čepelku mám moc ráda, čte báječně, ale pro posluchače je těžké si Ládíka představit. Mozek v tom má chaos ;) Ale právě to byl zřejmě záměr.
Vyprávění je zajímavé, vtipné a ráda si přečtu další. Tentokrát však už raději sama.

Vivetkav
24.11.2022

Hmm smekám..musím říct naročná cesta a to jako pro posluchače (měla jsem možnost poslouchat v audio verzi), který sedí pěkně doma v bezpečí a pohodlí... někdy to musely být opravdu krušné chvilky.. obdivuji takovou pouť a sám.. ano často sám nebyl, jak by řekl Ládík :-) jsem nějak pochytila jeho vtipné vsuvky... Krásně se mi s ním cestovalo .. doporučuji..kniha vtipná, plná zajímavých lidí postřehů informací a dobrodružství

IVANA0123
18.11.2022

Tak jsem s "princem Ládíkem" doputovala až k Mrtvému moři a musím říct, že se mi cestovalo skvěle. Bez bolestí zad z těžkého batohu, puchýřů a parného slunce. Obdivuju jeho nadšení i schopnost se družit a domluvit - někdy i beze slov - s úplně cizími lidmi. Ale hlavně odhodlání splnit si sen i tam, kde by to mnohý z nás stokrát vzdal. Líbí se mi jeho náhled na svět, kde hledá to společné a stmelující. Člověk je to možná trochu naivní v dnešní době, ale rozhodně inspirující a odvážný. A obdiv i jeho mamince... 4,8*

"Pocit štěstí podle mě není výsledek okolností, ale především vlastního rozhodnutí.... I lidé žijící v úplně stejném prostředí svět kolem sebe často vnímají naprosto odlišně... Náš život přitom neovlivňuje to, jaký svět skutečně je, ale jen to, jak k němu přistupujeme. "
(11/22)

1 ...