40 dní pěšky do Jeruzaléma ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

Dvaadvacetiletý Ladislav Zibura v létě sbalil svůj život do 12 kilogramů, hodil batoh na záda a vypravil se po vlastních do Jeruzaléma. Bez mapy a orientačního smyslu pěšky ušel 1 400 kilometrů napříč rozpálenou krajinou Turecka a Izraele, stanul pod Zdí nářků a prožil největší dobrodružství svého života. Jeho cesta je příběhem omylů, pozoruhodných setkání, puchýřů a opruzenin. Těšte se na vyprávění cynického kavárenského povaleče, který vám svým laskavě nekorektním humorem dokáže, že poutník rozhodně nemusí být katolík, asketa ani nudný člověk. OBSAH Dvaadvacetiletý muž jde pěšky 1 400 kilometrů do Jeruzaléma. Pořád se ztrácí a je trochu nešikovný, cestou ale potká dobré lidi. JAK TO SKONČÍ Do Jeruzaléma dojde, ale pak ho na letišti málem zabije raketa. KOMU TO MŮŽU KOUPIT Komukoliv ve věku 14–99 let se smyslem pro humor. SEZNAM ALERGENŮ Obsahuje vtipy o náboženství a tlustých lidech....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366029/big_40-dni-pesky-do-jeruzalema-o-pouti--uR4-366029.jpg 4.42449
Nahrávám...

Komentáře (546)

Kniha 40 dní pěšky do Jeruzaléma

Alto98
26. listopadu

Povedená prvotina. Trochu netypický poutník. Je poznat, že to nebyla jeho první cesta. Více se mi líbila část v Turecku. Není to průvodce po cizích zemích, ale poutníkův deník, hodně o lidech a o sobě.

kokrokr
05. listopadu

Daura má pravdu v tom, že kniha je dost nadhodnocená. Je to jen průměrné až nudné čtení. Jiní cestovatelé dokáží psát většinou zajímavěji. Ovšem platit hostitelům, když tě pozvou, je nevkus a urážka. Chápu proto Ziburu, že to nedělá. Oni i chudí lidé mají svou hrdost a je tam také jiná mentalita a postoj k životu a pořád tam ještě platí „Host do domu, bůh do domu”.


Daura
04. listopadu

Promiňte mi to všichni, ale kniha je umělá, nad každou větou Ládík příliš přemýšlí... Nic moc se nedozvíme, nevíme, jak Ládík udržuje na cestách hygienu, kam kadí, jak se kam dá nebo nedá dostat... Od cestopisu si představuji zjišťovat, jak to kde chodí a jak bych to asi dala já. Chci poznávat lidi a jejich kultury. Tato (i jiné jeho knihy) je jenom sebestřední vyprávění bez informační hodnoty. Navíc mi fakt Ládík nesedí lidsky, vadí mi, jak nedá penízky lidem, kteří ho s dobrým srdcem ubytují, jinak mu pomůžou nebo vidí někde chudé lidi prosící o pomoc atd. Jiní cestovatelé s tím potíž nemají. Hold, někdo pro někoho něco udělá, jiný zas ne. Takový je Ládík.
Myslím si, že existuje mnoho cestovatelů, kteří píšou svoje knihy s otevřeným srdcem a očima, navíc také s humorem. Osobně nechápu, že se Ládík takhle vyexponoval. Vidím to jako nafouklou marketingovou bublinu.

Chrisstine
21. října

Moc se mi líbilo, že pan Zibura používá tak akorát slov - ne moc, ne málo. Knížka je hrozně moc příjemná a četba je takové pěkné pohlazení, asi jako pití čaje. Určitě přečtu i další knihy autora.

kokosek
03. října

Abych si odpočinul od spousty mrtvol v minulých knihách, tak si dáme trochu toho cestovatelského humoru. A nechám si to číst přímo autorem. No a můžu konstatovat, že to stojí za to.
Jen sakra koho napdlo do audioknihy míchat zvuky sirén, zvuky aut a jiné podivné divnosti. Nevím jak ostatní, ale já to poslouchám dost často v autě a tam to fakt ruší - hvězda dolů.
Ale pro ty co poslouchají v klidu domova, je to naprosto v pořádku a aspoň je to při dlouhém poslech krásně vzbudí - ti si hvězdu přidají.

esfinge
02. října

Zajímavé a obdivuhodné putování. Akorát mi občas dny přišly dost podobné.

Parwana
12. září

Naprostoboží. Už dlouho jsem hledala takhle báječnou knihu na dovolenou, která bude o cestování, zároveň jsem si jeho knihy chtěla přečíst a konečně se dostala k prvotině. Mělo to spád, spoustu humoru, utíkalo to... bylo mi až líto, že jsem dočetla. Určitě se k ní ještě někdy vrátím. Přímo mě namotivovala více cestovat.

Nikychlupova
07. září

Kniha se mi velmi líbila, čtení jsem si moc užila.

1 ...