1938: měli jsme kapitulovat?
Vlastimil Klíma
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/218066/bmid_1938-meli-jsme-kapitulovat-218066.jpg
4
3
1
Vlastimil Klíma (1898-1987) patřil v meziválečném období k nejvýraznějším osobnostem mladé generace národně demokratické strany. Vynikal jako publicista, znalec zahraničně politické problematiky a ideolog českého nacionalismu. Koncem třicátých let, kdy byl poslancem Národního shromáždění, se výrazně angažoval v boji na obranu republiky, za druhé světové války se účastnil domácího odboje. Po únoru 1948 byl devět let vězněn v komunistických žalářích. V posledních desetiletích svého života se soustavně věnoval psaní politických memoárů. Zvláštní hodnotu mají jeho vzpomínky ohlížející se za událostmi roku 1938. Podrobně zde zachytil svou politickou a publicistickou činnost v dramatických předmnichovských měsících i v následujícím soumračném čase druhé republiky a podal svědectví o postojích některých francouzských politiků, s nimiž v létě 1938 vedl rozhovory týkající se obrany spojeneckého Československa. Zároveň přesvědčivě ukázal, jakou roli sehrála v mnichovské krizi česká nacionální pravice, důsledně odmítající kapitulaci před hitlerovským Německem i appeasementem západních mocností. Čtivě napsané paměti přinášejí mnoho neznámých faktů a dnešnímu čtenáři zpřítomňují atmosféru osudových dnů roku 1938.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
1938: měli jsme kapitulovat?Kniha 1938: měli jsme kapitulovat? je v
| Přečtených | 3x |
| Knihotéce | 5x |
| Chystám se číst | 4x |
| Chci si koupit | 5x |
Určitě velmi zajímavé memoáry pana Vlastimila Klímy. Název knihy je ovšem trochu zavádějící - jistě by jí slušel titul obecnějšího charakteru. Na cestě časem se s autorem dostanete do doby předmnichovské, poté, samozřejmě, přímo do kritických dnů okolo mnichovského diktátu a zrady spojenců, ale také do období po Mnichovu. Pro mne osobně byla velmi zajímavá Klímova cesta do Francie v létě 1938, jeho rozhovory s francouzskými politiky a osobnostmi vůbec. Je zde velmi dobře ukázáno, jaké názorové rozdíly mezi nimi panovaly a že jsme mezi nimi měli řadu skutečných zastánců a příznivců - na rozdíl od Angličanů, pro které jsme byli jen zcela nezajímavá zemička ve středu Evropy, mimo sféru jejich zájmu a kterou bez sebemenších výčitek svědomí obětovali v děsivě naivní představě záchrany míru v Evropě. Nicméně zkázonosný byl i jejich trvalý nátlak právě na Francii, aby s námi a za nás do boje nešla. Tyto názory, bohužel pro nás, ve Francii, zmítané složitým vnitropolitickým vývojem a střídáním vlád, nakonec převládly....
Velmi zajímavá je i ta část, kde se hovoří o odporu skupiny opozičních poslanců z tehdejších vládních stran vůči naší případné kapitulaci při návštěvě u p. Beneše - zde byl Klíma jedním z účastníků, právě tak jako mimořádná osobnost dr. Ladislav Rašín. Bohužel, jakýkoliv apel na presidenta(jako obvykle u něho) byl marný...
Memoárová literatura bývá většinou velmi zajímavé čtení a je dobrou zprávou, že se nám tyto Klímovy paměti, paměti autora za minulého režimu perzekuovaného, nakonec přece jen dostávají do rukou.