Obecní knihovna Líbeznice (Líbeznice)

knihovny

Typ:veřejná knihovna
Město:Líbeznice
Telefon:+420 283 981 834
E-mail:knihovna@libeznice.cz
Web:https://knihovna.libeznice.cz/
Adresa:Martinova 142, Líbeznice, 250 65
Otevírací doba:PO: 16:00 - 18:00
ÚT: 9:00 - 12:00 14:00 - 19:00
ST: 14:00 - 18:00
ČT: 9:00 - 12:00 14:00 - 19:00
PÁ: Zavřeno

O knihovně

První zmínky o knihovně v obci jsou z druhé poloviny 19. století, z období po pádu Bachova absolutismu. Tehdy došlo k oživení českého ducha. Kulturní život se dostával z měst na venkov, zvláště tam, kde byla v místě škola a kostel /kostel i škola byly v Líbeznicích již od středověku/. Kulturní osvětu šířili převážně učitelé a mnohdy i kněží. Významnou osobností byl učitel Jiří Pavelka, který byl vynikajícím muzikantem a soustřeďoval kolem sebe hudebníky a vzdělance z blízkého okolí. Pořádali koncerty, recitační večery, divadelní představení a bály. Jejich hosty byli“ kněz a spisovatel Václav Beneš Třebízský, Josef Foerster v doprovodu mladého Antonína Dvořáka a jiní. Při oblíbených tanečních zábavách se zařazovaly do programu pěvecké a recitační vložky, které byly vedené v národním duchu. V roce 1889 kulturně a vlastenecky smýšlející občané předložili ke schválení stanovy na C.K. hejtmanství v Karlíně „Čtenářsko-vzdělávacího spolku KOS“, který vlastnil knihovnu, jenž vznikala z darů příznivců. Knihovníci, kteří se o knihovnu starali, byli převážně z řad místních učitelů. Léta v ní působil pan Florián Škoda. Po „vzniku“ samostatného Československa byl vydán zákon /v roce 1919/, který nařizoval obcím zřídit veřejnou knihovnu a financovat ji. Rovněž v Líbeznicích vznikla knihovna pro veřejnost (byla umístěna v č.p. 1) a převzala knihovní fond spolku „KOS“. Zájem obyvatelstva byl značný, tehdy nebyla kina, televize, radiopřijímače ani PC. Až II. Světová válka narušila její plynulý vývoj, němečtí okupanti ji zcela zničili. Brzy po válce obyvatelé Líbeznic knihovnu obnovili.V roce 1951 byla v Brandýse nad Labem zřízena Okresní knihovna, která převzala financování a řízení vesnických knihoven v regionu. Líbeznická knihovna byla součástí tohoto systému. Dlouholetým knihovníkem, který o ni vzorně pečoval, byl pan Miloš Blecha. V roce 1988 se knihovna zprofesionalizovala a současně se stala knihovnou střediskovou pro okolní obce. Zánikem okresní knihovny vznikla i její středisková funkce, profesionální zůstala nadále. Profesionalizace znamenala zvýšení počtu výpůjčních hodin, zvýšila se nabídka služeb knihovny, knihovní fond se rozrostl téměř na 10.000 ks j., důsledkem bylo výrazné zvýšení počtu čtenářů a výpůjček. Od konce 90. let 20. století knihovny prošly zásadními změnami. V současnosti již nepřevažují výpůjčky krásné literatury, dnešní svět je o informacích, a tak čtenáři informace vyhledávají mnohem více než tomu bylo v minulosti, a to z různých oborů lidské činnosti. Podle současného vývojového trendu jsou knihovny zahrnuty do programu celoživotního vzdělávání, mají být rovněž místem, kde se mohou setkávat obyvatelé na jakési neutrální půdě a trávit zde volný čas. Mají též přispívat k rozvoji funkčně gramotné informační společnosti, a to i průběžnou podporou čtení s využitím všech dostupných prostředků, včetně www.

Zdroj textu: článek pí. Hany Závorkové Obecní knihovna, Líbeznický zpravodaj č.3/2004