Městská knihovna Mirošov (Mirošov)

knihovny

Typ:veřejná knihovna
Město:Mirošov
Telefon:371121482
E-mail:knihovna@mirosov.cz
Web:http://knihovnamirosov.webk.cz
Adresa:Náměstí Míru 43, Mirošov, 338 43
Otevírací doba:Po 13.00-17.45
Út 10.00-12.30 - 13.00-15.45
St 13.00-15.45
Čt 10.00-12.30 - 13.00-15.45
Pá zavřeno

O knihovně

Z kroniky obce Mirošov
Občanská beseda založena 1874 pro vzdělávací potřeby občanů. Vedlo ji učitelstvo i zdejší duchovní, kteří zakládali knihovnu se slušnou četbou, bo „Beseda“ odbírala i literární časopisy, které byly hojně čteny. Občanská beseda půjčuje knihy i nečlenům a 7. dubna 1907 vysílá delegáty ( Karkoš, Jos. Čmolík) do přípravného sboru pro zřízení veřejné knihovny. Hned na počátku roku 1919 podařilo se ustaviti Masarykovu obecní knihovnu. Akce byla vyvolána dávno již před válkou ( Občanská beseda). Nyní hned přivolily spolky, které měly hodnotné knihovny, že propůjčí je pro obecní knihovnu celé veřejnosti. V ustavující schůzi 23. února 1919 Ing. Fiala shodnotil snahu po vzdělání a konstatoval, že obecní knihovna má propůjčeno k slibovanému počátku 253 knih od Všeodborového spolku dělnického, 437 knih od „Besedy“ a 107 knih u těl. jedn. Sokol, které do opotřebování budou vedeny ve spolkových inventářích. Kromě toho přispěly penězi: městská rada 100 Kč, Sokol 150 Kč, Kampelička 100 Kč, Hasiči 50 Kč, agrární organisace 50 Kč, celkem 450 Kč. Do knihovní rady zvolen: předsedou Frt. Špachman, jednatelem Václ. Holna, pokladníkem Frant. Fühauf, knihovníky Ing. Fiala a Jaroslav Hegenbart. Masarykova obecní knihovna otevřena slavnostně 18. května 1919 s přednáškou Dr. Horáka : „ Význam knihy v české literatuře a četba“. Zařaděných knih měla knihovna 713 čísel. V roce 1927 měla již knihovna 1745 čísel ( 1245 knih zábavných a 500 poučných) a 185 čtenářů v 35 týdnech četlo 8320 knih. V r. 1929 bylo 1825 knih a 168 čtenářů v 35 týdnech četlo knih 12660. V roce 1930 bylo knih 1866. Knihovnu vedli: Jaroslav Hegenbart obětavě a vzorně do roku 1922, Jindřich Valenta až do 1931, kdy jako strojvůdce přesídlil do Rokycan, a od 1. října 1931 odb. uč. Gabriel Veselý. www.portafontium.eu
Masarykova obecní knihovna byla umístěna na obecním úřadě a v dalších letech se o její chod staraly mj. paní učitelky Marie Nosková a Alena Holubová. V roce 1950 byla obecní knihovna změněna na knihovnu okrskovou. V letech 1976-1983 byla knihovnicí paní Dagmar Fotrová z Lipnice. Knihovnice byla zaměstnankyní Okresní lidové knihovny Rokycany. Za jejího působení byla středisková knihovna přestěhována ( 26.8. 1977) do nových prostor budovy čp. 128 -“ Majerovny“. Po dobu mateřské dovolené zastupovaly Dagmar Fotrovou paní Jarmila Hudcová z Mirošova a na zkrácený pracovní úvazek paní Jaruška Sochorová, která v knihovně pracovala až do roku 1993. V té době patřily k mirošovské střediskové knihovně spádové - místní lidové knihovny: Trokavec, Mešno, Kornatice, Skořice, Vísky, Příkosice, Kakejcov.
V období od roku 1983 - 1984 vedla střediskovou knihovnu paní Eva Norková z Mirošova ( Zaměstnankyně OLK Rokycany). Od ledna 1985 vede knihovnu paní Eva Švábová - Rothová z Oseka u Rokycan (Zaměstnankyně OLK Rokycany, od r. 1993 Městský úřad Mirošov). V letech 1985 - 1994 prováděla středisková knihovna metodickou činnost pro místní lidové knihovny obcí: Trokavec, Vísky, Štítov, Dobřív, Skořice, Příkosice, Mešno, Kakejcov, Kornatice, Nevid, Veselá a Raková.
V roce 1991 byla knihovna přestěhována do 1. patra budovy staré školy v Mirošově čp.43. 1.března 1993 převzalo město Mirošov od Okresní lidové knihovny Rokycany střediskovou knihovnu plně do své pravomoci a režie ( Městská knihovna Mirošov). V následujícím roce (1994) přestala knihovna plnit střediskovou funkci a knihovní fondy místních lidových knihoven byly předány jednotlivým obecním úřadům.

Zdroj textu: https://knihovnamirosov.webk.cz/pages/o-knihovne.html