Válka začala v Mnichově
Jiří Dobrylovský
Historikové a vojenští specialisté na základě zhodnocení poměru sil v době mnichovského diktátu vesměs docházejí k závěru, že po zradě západních spojenců byla naše situace beznadějná a kapitulace prezidenta Beneše že nejspíše zachránilo národ. Německá převaha v rozhodujících zbraních (letectvo, tanková vojska, dělostřelectvo) byla zdrcující, a kdybychom se bránili, dopadli bychom stejně jako Polsko o necelý rok později. Možná ještě hůře, protože k Německu by se přidalo i Polsko a Maďarsko, jež se v rámci Vídeňské arbitráže připojily k dělení Československa a rovněž si pro sebe zabraly kusy území. Co kdyby se ale Československo ve 30. letech rozhodlo neutápět miliardy v betonu pohraničních pevností a bunkrů a věnovalo je spíše na rozvoj aktivních, ofenzivních strategií? Vždyť ne nadarmo se říká, že nejlepší obranou je útok. Co by se stalo, kdyby v den potupného mnichovského diktátu neměla ČSR pouhých 470 tanků (proti 1800 německým) a 570 bojových letadel (proti 3300 německým)? Co kdyby ten poměr byl jiný, zcela zásadně jiný?... celý text
5 | 0 | |
4 | 3 | |
3 | 3 | |
2 | 0 | |
1 | 0 | |
odpad | 0 |
Každý uživatel musí ohodnotit alespoň 20 knih, aby se jeho hodnocení začalo započítávat do výsledného hodnocení. Z toho důvodu se může lišit počet započítaných hodnocení ve statistice nahoře, se všemi hodnotícími níže.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) alternativní historie
Autorovy další knížky
2017 | Nevinný bratrovrah |
2018 | Omyl kronikáře Kosmy |
2007 | Makroekonomie: moderní přístup |
2020 | Tvůrce českých moří |
2019 | Tajemství Prokopa Velikého |