Hoří chemička, něco si přej
Bára Bažantová , Michal Karvay
Ve vybydlených panelácích, během vyvolávání duchů, nebo pozorování mraků nad litvínskou chemičkou narážíme na hranice (ne-)důvěry a hloubku vrytých předsudků, ale také na sílu vznikajících spojenectví a krátkých momentů sdílené radosti. V těch aspoň na chvíli roztávají všechny bariéry a Janov patří všem. Druhá část příběhu se odehrává někde hluboko uvnitř v myšlenkové krajině, kde se realita neustále konfrontuje s nesplnitelnou touhou po rovnosti a kde se mezi sebou proplétají otázky týkající se pojmů integrace, kulturní kolinizace a podoby života uvnitř vyloučených lokalit. Text vznikl během pokusů vytvořit prostor pro sdílenou kulturu Podhoubí v sousedském domově v Libuši v Janově.... celý text
5 | 9 | |
4 | 8 | |
3 | 1 | |
2 | 1 | |
1 | 0 | |
odpad | 0 |
Každý uživatel musí ohodnotit alespoň 20 knih, aby se jeho hodnocení začalo započítávat do výsledného hodnocení. Z toho důvodu se může lišit počet započítaných hodnocení ve statistice nahoře, se všemi hodnotícími níže.