28.pluk "Pražské děti"

Bylo to počátkem února r.1915 měsíce nezvykle vlažného,proto téměř u všech "hovězích"vagónů byly oba boky dokořán otevřené,aby umožňovaly pohled na krajinu jako kulečník - krásně rovnou, trochu také zelenou, ale ponejvíce bahnitou, jejíž nekonečnou horizontální linii občas překrajovala silueta vztyčeného,dlouhého bidla od čerpadla k napájení prasat. Některé bagouny poznali tito cestovatelé osobně - ale již zesnulé, kteří tuto cestu před nimi zaplatili svým životem.Ti,kteří tuto cestu před nimi zaplatili svým životem, leželi prostě vedle kolejnic,kam jejich tělesné pozůstatky byly vyhozeny z vagónů při hromadném transportu.Před chvílí právě luxusní vlak Osmadvacátníků míjel krásně naondulovanou svini - blondýnu - rozměrů v Čechách zřídka vídaných, která čekala se svoji sádelnou tělesnou schránkou patrně na nějaké uherské šakaly,aby ji pohřbili ve svých žaludcích. "Kluci - už jsme tady!"volal od předních vozů napjatý pozorovatel radostně,zatím co vlak vskutku zmírňoval jízdu,až železná kamínka i s vězeňskými plechovými kýbly s puklicemi , zvučně ve vagonech drncaly. S rovné plochy uherského Banátu vynořovala se pomalu vysoká stavba s kopulí, o níž se cestovatel dozví,že je to židovská synagoga.Vévodí celému Szegédu a hlásá samolibě světu,že stála křesťany sedm miliónů předválečných korun.Že by ty milióny vydělali židé na svých souvěrcích,nedomnívá se snad nikdo.... celý text