Trojka
edice
36 knih, nakladatelství Lidové nakladatelstvíedice Trojka (1973–1990, 55 sv.) byla reprezentativní edicí ruské a sovětské klasiky, a to jak výtvarným a grafickým provedením, tak výběrem autorů. Zahájila Tolstého románem Anna Kareninová a Makarenkovou pedagogickou prózou Začínáme žít, dále zde vycházel A. P. Čechov, F. M. Dostojevskij, N. V. Gogol, M. J. Lermontov, A. S. Puškin nebo I. S. Turgeněv stejně jako Konstantin Fedin, Maxim Gorkij, Vladimir Korolenko nebo Michail Zoščenko. Podstatnou část edičních titulů představovaly výbory z díla jednotlivých autorů (Ivan Bunin, Lidija Sejfullina /oba připravil Jan Zábrana/, Saltykov-Ščedrin), popř. výbory tematicky koncipované (Tuláci, Chorobopisy krutého věku, Dobrodružství prostopášnic aj.). Na počátku osmdesátých letech se v rámci edice vyčlenila „malá řada“ s vlastním číslováním, zatímco původní linie edice pokračovala od roku 1983 s označením „velká řada“.... celý text
Bajky Ivan Andrejevič Krylov, 1973
Anna Kareninová I 1. v edici, Lev Nikolajevič Tolstoj, 1973
Anna Kareninová II 2. v edici, Lev Nikolajevič Tolstoj, 1973
Začínáme žít 3. v edici, Anton Semjonovič Makarenko, 1973
Dobrodružství prostopášnic 5. v edici, neznámý - neuveden, 1973
Idiot 6. v edici, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, 1974
Foma Gordějev 8. v edici, Maxim Gorkij (p), 1974
První radosti 9. v edici, Konstantin Alexandrovič Fedin, 1974
Stohlavá saň 10. v edici, Michail Jevgrafovič Saltykov, 1974
Tři žerty 11. v edici, Alexandr Sergejevič Puškin, 1975
Rozrušená země 12. v edici, Michail Alexandrovič Šolochov, 1975
Za prahem války 13. v edici, Milan Hrala, 1975
Zkáza železné divize 14. v edici, Vsevolod Ivanov (p), 1975
Eugen Oněgin 15. v edici, Alexandr Sergejevič Puškin, 1975
Pozdní hodina 16. v edici, Ivan Alexejevič Bunin, 1975
Krymské legendy 17. v edici, Ctirad Kučera, 1975
Kasař 18. v edici, Leonid Maximovič Leonov, 1976
Stesk rozumu 20. v edici, Michail Jurjevič Lermontov, 1976
Na obzoru plachta bílá 21. v edici, Valentin Petrovič Katajev, 1977
Historie mého vrstevníka 22. v edici, Vladimir Galaktionovič Korolenko, 1976
