Čitateľské fórum.
Těžko říct... první polovina si dává dost na čas, to je pravda, ale tam jsem si zase užívala některé slovní obraty a vůbec jazyk, jakým Scott píše. Jakmile se člověk dostane do hor a seznámí se s horaly, je to o něco lepší a druhou polovinu knihy jsem přečetla za tři dny. Ale těžko podle mě měřit, opravdu mi hodně sedlo téma, lokalita i styl psaní...
To s tým začiatkom a horalmi vnímam dosť podobne a ďalej sa uvidí...
A ešte otec Rose mi dosť lezie na nervy s tými neustálymi latinskými citátmi (ktoré inak mám rád, ale tu mi akosi nesedia).
Já se přiznám, snažím se, ale sotva klopýtám. Doufala jsem, že když vyměním e-verzi za tištěnou, půjde mi čtení snáz. Mám za sebou 2/3 tak prosím ještě týden. Žebříček přidám po dočtení skotských dobrodružství.
Nebojte, nenecháme Vás v tom.
Plavíme sa na Jednej knižnej lodi a do prístavu prídeme spolu.
V e-verzii som čítal Pygmaliona a nikdy viac.
Trápi ma, že väčšina starších kníh je dostupná len v slovenských prekladoch a ja som zvyknutý na české, preto pri čítaní trpím, ale nedá sa s tým nič robiť. Ešte rozmýšľam, že skúsim namiesto krajskej, vedeckú knižnicu, tie staré slovenské preklady to je umučení Páně.
Baron je hodně náročný, to je pravda. Později štve i horaly, hodně si z něj kvůli tomu dělají srandu. To, že je často mimo mísu a nikdo mu nerozumí, je podle mě jakýsi Scottův osobní vtípek.
Já jsem na e-knihy dost zvyklá, čtečka je můj dobrý kamarád. Četla jsem e-knihu dostupnou tady na databázi a překlad je super. Ale naprosto chápu, že na to někdo není zvědavý. A upřímně je na prd číst e-knihu bez čtečky, do svítícího displeje bych delší dobu taky koukat nevydržela.
No nic, počkám si až dočtete. Zatím přemýšlím, že si snad přečtu Cizinku, abych s jakobity zůstala o něco déle. Ale bojím se, že to bude po Siru Scottovi trochu nepoměr.
Text příspěvku byl upraven 09.08.19 v 22:03
Ja som nečítal v čítačke, len obyčajne v notebooku a pdf-ku, ale aj tak ma to neláka. Mám rád veci "po starom" má to svoje čaro.
Po tejto prvej osobnej skúsenosti s W. Scottom rozmýšľam, aké by bolo prečítať si niektorú inú, ďalšiu knihu od Waltera, aj keď ešte je priskoro.
Text příspěvku byl upraven 09.08.19 v 22:20
Ak máte chuť a možnosť, "objavil" som historickú zmienku o príbehu, ktorý práve čítame:
https://www.databazeknih.cz/knihy/dejiny-anglicky-mluvicich-narodu-vek-revoluce-39641
W.Churchill : Dějiny anglicky mluvících národů, zväzok III. strana 106 -109 (1999, ARGO)
je to celkom zaujímavé a zdá sa, že sa Walter držal historického rámca (čo ma dosť prekvapilo, ešte aj Flora je autentická)
prípadne to isté, ale slovenské vydanie:
https://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/dejiny-anglicky-mluvicich-narodu-vek-revolucii-dejiny-po-anglicky-hovoriacich-narodov-iii-255445
koľkatá je to strana v slovenskom vydaní netuším.
P.S. Myslíte, že cez víkend by sme už "mohli" ?
Text příspěvku byl upraven 12.08.19 v 23:47
Nevím, jest-li dočtu Waverleyho do víkendu, spíš asi ne. Přidám se později.
Tak ako spolu-čitatelia ? Ako stojíte ? Ja už mám...
Text příspěvku byl upraven 15.08.19 v 18:30
S Waverleym jsem co do přečtených stránek bídně - asi jako sedláci u Chlumce. (Nebo ještě o něco hůř.) Knihu mám jen v e-formátu a nečte se mi text pohodově.
Text příspěvku byl upraven 16.08.19 v 23:39
Přidávám svůj žebříček:
Epos o Gilgamešovi ....byla jsem jednoznačně nadšená
Gulliverovy cesty .... spousta skvělých myšlenek
Bílá velryba ...... opravdu překvapení. Ze začátku čtení jsem si nebyla jistá, že v dobrém smyslu slova, ale nakonec ano!
Skrytí, neskrytí, idem.
V piatok začína diskusia o Walterovi.
Výsledok hitparády ČF :
1. "Bílá velryba" (H.M.) štyri hlasy
2. "Epos o Gilgamešovi" (xy) tri hlasy
3. "Gulliverové cesty" (J.S.) dva hlasy
Text příspěvku byl upraven 20.08.19 v 22:09
Nikto nič, tak začnem svojimi postrehmi.
Veľmi ťažký rozjazd, prvých cca 30 strán sa zdalo, že to bude "malina" ale potom som sa nemohol začítať.
Na začiatku som premýšľal prečo je taká váha pripisovaná vzdelávaniu "mladého" pána, ale potom neskôr to začalo dávať zmysel. To, že nešiel do hĺbky a unikali mu súvislosti bolo príčinou jeho neskorších "chybných" rozhodnutí. Zase na druhej strane bez jeho povrchného vzdelania a z neho plynúcich zmätkov (prirátajme aj mladícku nerozvážnosť) by sa nezrodil príbeh.
Registrujem aj autorov zmysel pre humor.
Text příspěvku byl upraven 25.08.19 v 00:22
Plukovník Talbot Waverleymu říká: Kde je tolik viníků, musí být také většímu počtu dána milost, nepochybuji, že vám ji vymohu, pakliže vás uchráníme od spárů spravedlnosti, dokud si nevybere a nepohltí oběti....
I tak čestný člověk jako Talbot zastává názor že více záleží na spravedlností ohrožovaném známém, než na stejně vinném člověku bez zastání.
Tím mě zklamal
To by som možno nebral tak prísne, veď košeľa je vždy bližšia ako kabát. Navyše ak nejde o sudcu, alebo iného štátneho úradníka tak to nie je také zlé. Mne skôr "liezol" trocha na nervy tým, ako mu vadili highlanderi, nenechal na nich suchej nitky, nech išlo o čokoľvek, od jazyka cez obliekanie až po ich názory a životnú filozofiu..
Text příspěvku byl upraven 27.08.19 v 21:20
Pro mě tam byl popisován jako největší morální autorita. Tak proč Waverleymu, který si horaly naopak doslova zamiloval, bez mrknutí oka všechno odpouští?
Priznávam, že mám teraz trocha okno, ale nebol tam priateľský vzťah jeho strýka s Talbotom (alebo otca) ?
Plus zachránil mu v bitke s highlandermi život. Navyše asi dúfal, že ešte nie je stratený pre Anglicko a kráľa, že ide len o mladícku nerozvážnosť.
Text příspěvku byl upraven 27.08.19 v 22:23
Je to nezodpovědný dezertér (a snílek), který si jede okouknout hnízdo lupičů, stane se nejlepším přítelem horalského náčelníka, slouží "nepravému" králi, bojuje proti Angličanům. A to všechno se dá omluvit přátelstvím se strýčkem a mladickou nerozvážností? Navíc mu zachraňují nejen život, ale i postavení a majetek. Tak jak se má poučit, když ho nečeká žádný trest?
Veď to poznáte, u mladistvých sú tresty miernejšie (asi sa ešte dúfa v nápravu).
Na Waverleyho obranu... ona to vážně jen mladická nerozvážnost byla. On vážně k tomu povstání přišel jak slepý k houslím a než mu došlo, co se děje, vězel v tom po pás. Já se na ten happyend nezlobím. Přestože jsem si většinu času říkala, že je chudák tak naivní, že se bude jednou divit... a divil.
Taky berme v potaz, že mluvíme o době, kdy rodinné vazby a konexe znamenaly víc, než co jiného - včetně charakterových vlastností. A co se dezerce týče, možná jen připomenu podraz s falšováním pošty a schováváním dopisů...
Dalo by se taky dlouze polemizovat o tom, který král že byl ten "nepravý". Případně za jak dlouho se uzurpátor stává právoplatným panovníkem?
Doba sa až tak veľmi nezmenila a rodinné väzby a konexie platia stále...
A čo sa týka panovníkov, ono to s tou legitimitou bolo všelijaké. Je to skôr otázka toho, prívrženca ktorej strany sa opýtate. V Británii navyše veľakrát bola konfesia (dodnes je) jednou z veľmi podstatných vlastností pri práve na trón. Anglicko malo svoje skúsenosti s Francúzskom aj so Španielskom preto "pápeženci" boli nežiadúci element. Aj keď sa to celé začalo rozvodom Henricha VIII.
Text příspěvku byl upraven 29.08.19 v 22:46
Vybavuju si, že v prvním dopise Waverleyho nadřízený varoval, ať změní místo své dovolené a on nad tím mávl rukou. Takže varovaný byl.
Vložit příspěvek