Sněhuláku, sněhuláku / Laguna diskuze

Kniha představuje českému čtenáři nejznámější novozélandskou spisovatelku. Svazek obsahuje novelu Sněhuláku, sněhuláku (1963) a soubor povídek Laguna, jímž Frameová v roce 1951 literárně debutovala. Sbírku čtyřiadvaceti povídek sepsala jako pacientka psychiatrické léčebny, kam byla v době svého dospívání umístěna s chybnou diagnózou „schizofrenie“. Krátké, námětově zdánlivě jednoduché příběhy inspirované vlastními zkušenostmi jsou rámované kulisami autorčina dětství a jsou vhledem do autorčina částečně ještě adolescentního pohledu na svět, jejího ohledávání vlastního vnitřního světa, popsaného ovšem velmi obrazně, výsostně poeticky, se smyslem pro výstižný detail a metaforu. Spojujícím prvkem všech příběhů je jednak ztráta: ztráta pocitu bezpečí, ztráta domova, ztráta mysli nebo i sebe sama, a jednak znepokojivá, syrová a emocionálně silná otevřenost. Když tato prvotina získala nejprestižnější novozélandské literární ocenění The Hubert Church Prose Award, zachránilo to autorku od lékaři plánované lobotomie a byla po letech propuštěna. Pozdnější novela Sněhuláku, sněhuláku zpracovává v magicko-realistickém duchu téma věčnosti a konečnosti. Sledujeme zde „dobrodružství smrtelnosti“, jak je prožívá sněhulák postavený malou holčičkou před jejím domem.... celý text