Někdo je v domě diskuze

Druhá básnická sbírka jedenadvacetileté autorky obsahuje poezii, která se snaží definovat postavení a pozici dnešního člověka v současném světě. Stejně jako ve svých předcházejících pracích (a to jak v poezii, tak i v próze) zůstává i zde Kocábová věrna svému základnímu tématu, kterým je popis světa uprostřed nezvládnutelného chaosu. S tímto iracionálním stavem souvisí i další motivy, jež autorka ve větší míře využívá: nezakotvenost i určitá vykořeněnost člověka, který marně hledá pevné orientační body svého života. Tyto pocity ostatně charakterizuje i titulní báseň, v níž ani vlastní dům neznamená pocit klidu, jistoty či bezpečí. Právě naopak – toto místo se pro autorku stává symbolem schizofrenických představ, které tento prostor zcela ovládnou. Po formální stránce používá Kocábová opět svůj až expresivní jazyk, často zesílený naturalistickými výrazy. ... celý text