Georges Cuvier

Začíná Geoffroy Saint-Hilaire: „Gá," pravrj tento slawný učený při gedné slawnosti, „gá měl to štěstj, učiniti swět pozorna na wtip, kterýž samého sebe neznal." „Přigďte," psal gsem gemu, „přigďte k nám, a buďte mezi námi druhým Linnéem, druhým zákonodárcem přjrodopisu." Pokud vás zajímá Preslův Krátký žiwotopis G. Cuviera z knihy Rozprawa o přewratech kůry zemnj, pro komentář příliš dlouhý, zde je na něj odkaz: http://cs.wikisource.org/wiki/Kr%C3%A1tk%C3%BD_%C5%BEiwotopis_G._Cuviera

Sem přepisuji ještě alespoň Preslovu poznámku: „Protože Alsacia tehdáž Wyrtenbergu náležela, musj Cuvier Němcem býti. Taktě nynj v Němcjch gest způsob každého za Němce mjti, který w zemjch, v něgakém potáženj s německými krajinami byvšjch nebo gsaucjch, byl narozen anebo se zdržoval. Taktě i Hus, Kopernjk giž Němci gsau. Kolik ale mužův mohli bychom my Slované právem nazpátek požádati od Němcůw ? Wědomoť, ze skoro celé nyněgsj obyvatelstvo Saska a Pruska gest puwodu slovanského, že ani tak tuze dlauho, že v těchto kraginách Slowenčina panovalo."