Vážkopis diskuze

V rodinné kronice jsem nalezl opsané verše (zápis zhruba z roku 1968):

"Až se srdce v popel promění,
po větru jej hoďte,
aby zapad v trávu na lukách.
Kdyby z něho rostla kopretina,
ať se převysoko k slunci vzpíná,
jako živé lidské ruce,
které do dlaní chtěly vzít slunce."

Pátral jsem na webu, verše jsem nalezl (mnohdy s úpravami), ale taktéž bez autora. Obracím se tedy na vás. Nevěděl by někdo – prosím – odkud to je. Zjistil jsem jen, že to všichni moc rádi zneužívají při vykonávání obřadů po kremaci atd.
Děkuji...