eldirian diskuze

@Stuka: Děkuju za informace.

Ad du-forma. Mně to přijde krásná forma pro líčení vztahu mezi mužem a ženou například. Kdyby třeba muž vyprávěl du-formou okamžiky od začátku po ukončení vztahu atd.

Děkuju za odpovědi.

Du-forma musí být krásná. Dokážu si to představit. To mě nikdy dřív nenapadlo.

Děkuju všem za odpovědi.

Našel jsem včera o tom ještě tenhle článek: https://www.odstartujtesvojiknihu.cz/vypravet-v-prvni-ci-ve-treti-osobe/

Věc se má tak, že jsem asi před pěti lety napsal "román", který je poměrně obsáhlý (asi 500 stran). Nějak jsem dostal chuť se k tomu vrátit a celé dílo podstatně přepracovat, udělat styl psaní více konzistentní atp. A jak jsem říkal, většina je psána ich-formou způsobem vyprávění hlavní postavy.
"Hlavních" postav je v příběhu samozřejmě mnoho (i vedlejších), takže kapitoly, kde začíná jiná dějová linie, jsou psány er-formou. Přesně, jak řekla Stuka nade mnou - je tam nutné striktně dodržet a pečlivě sledovat to, co ví jen hlavní postava a co ví ostatní. Omezení toho, že hlavní postava nevidí do hlav druhým, řeším právě v kapitolách, které jsou v er-formě o nich - můžou to být dialogy postav, které si povídají a spekulují o mé hlavní postavě atd. A tam už mám svobodu.
Dále pak na začátku každé kapitoly (po cca 15 stranách) mám na úvod v jiném stylu písma vyprávění z "opravdového" deníku, který si psala hlavní postava, kde se postupně odhalují zajímavé nebo důležité věci z její minulosti - takže je tam vždy datum, místo a její věk čili ich-forma.

Zkoušel jsem si jednu kapitolu v ich-formě přepsat do er-formy a neznělo to tak osobně, pocitově. Prostě jako vypravěč z venčí. Takže jsem se rozhodl zachovat střídání forem vyprávění. Jen jsem se bál, jestli to není nějaké striktní porušení vyprávěcího procesu.

Ahoj,
chtěl bych se zeptat, jestli se v nějakém díle objevuje střídání ich-formy a er-formy. Jsem si vědom výhod i nevýhod obojího. V mém příběhu se obě formy střídají. Většinou po kapitole: jedna kapitola je očima hlavního hrdiny, druhá v er-formě o jiných postavách, dějových liniích atd.
Je to běžné a použitelné? Nebo je to literárně nevhodné?

Díky za názory.