Hlásky

Sbírka obsahuje verše, v nichž převládají především hořké intimní reflexe. Laureát Ceny Jiřího Ortena používá i v této sbírce „zbraní“, které se stávají charakteristickým znakem pro jeho rukopis. Langer bohatě apeluje na zjitřenou citovost, s jejíž pomocí z něho doslova tryská neúnavný tok slov, valící se jako nespoutaný, prudký horský potok, který strhává a podemílá břehy kolem sebe. Tato živelnost autora často nutí k zachycení svých nejniternějších pocitů, takže jeho básně jsou často „podbarveny“ až neovladatelnou zlobou a impulzivními výbuchy. V takto pojaté kompozici autor nezadržitelně směřuje k zachycení vyhořelosti a odcizení, k naprosté absenci vztahu mezi mužem a ženou, ústící téměř až do ztráty vlastní identity. „Nebude očekávání ani touha / Nebude sen ani vášeň / Bude jen Nic / a protože Nic je Nic / nebude ani Nic.“ A tak se intimní reflexe náhle mění v krutý a drsný obraz, jenž jen dokládá neutěšenou i nevyrovnanou existenci lidských bytostí v dnešní společnosti. První vydání....celý text