Robin Rinaldi citáty

americká, 1964

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (17)

„- Před čím se chráníš? -Před odsuzováním.“ — Můj divoký rok

„„Chceš hluboké duševně-sexuální spojení,“ prohlásil. Přesně tak. Zříct se téhle touhy mi připadalo jako umřít. Měla jsem několik osobnostních rysů, které bych zvládla odstranit, ale v tomto případě to nešlo. Zdálo se mi, že zrovna tenhle projev je až příliš blízký mé nejzákladnější podstatě.“ — Můj divoký rok

„Ať se děje, co se děje, chci, aby se mě někdo zmocnil a přivedl mě k extázi.“ — Můj divoký rok

„Chtěla jsem jejich mužnost, tedy to, co dávali nejraději ze všeho. Prahla jsem po jejich vůni, jejich břiše, pevném stisku a hladových rtech. Čím víc mužnosti se mi od nich dostane, tím víc budu ženou.“ — Můj divoký rok

„Jenom jsem po něm chtěla, aby dával najevo víc vášně, protože já jsem jí neuměla projevovat míň. „Jenom trošičku touhy, Scotte, jen tolik, aby se mi nestalo, že nebudu moci odtrhnout oči od nahého kolena jiného chlapa.““ — Můj divoký rok

„Každé slovo, které pronesl, se pro mě stalo podnětem, který jsem na chvíli zvažovala a následně ztělesnila. V jeho peřinách jsem odkryla ženu, která ve mně už léta skrytě dlela. S každým uplatněním jeho síly jsem se zvětšovala – nebo si spíš uvědomovala, jak jsem velká. Posouval neustále mé hranice, až se rozevřely donekonečna.“ — Můj divoký rok

„Mně kouzlo tělesné rozkoše bez příběhu, bez kontextu a vývoje jaksi unikalo.“ — Můj divoký rok

„Nakonec jsem na ten název přišla: bezpečí. Jiná lidská bytost mě poznala po všech stránkách a byla stále tady. Byla stále laskavá.“ — Můj divoký rok

„Prostě chci někoho, kdo mě zatahá za vlasy a plácne přes zadek. Chci toho tolik? Ale nechci nic šílenýho. Jen menší demonstraci síly. A taky mám ráda, když se mluví vulgárně. Chci vědět, že se necenzuruje.“ — Můj divoký rok

„Připadalo mi nemožné dostat všechno, co chci, od jednoho muže.“ — Můj divoký rok

„U mého ideálního muže šlo taky o to, že se nebudu muset moc snažit. Měl být krásný, bystrý, zajištěný, stabilní, ale taky vášnivý, umělecky a duchovně založený. Dokázal by v sobě pojmout nejrůznější emoce od neotřesitelného klidu, ale zároveň mi to dělat jako o život, když budu chtít. Měl by se ke mně chovat jako k sobě rovné, ale taky – občas a jen když na to budu mít náladu – jako k princezně, která potřebuje ochranu a výjimečnou péči. Kdybych se chovala defenzivně, uměl by si s tím poradit. Žena ve mně chtěla všechno, a to doslova. Podvědomě jsem si už několik měsíců kladla stejnou otázku: Jaký je rozdíl mezi tímto bezbřehým zdrojem „ženské touhy“ a čirým narcismem?“ — Můj divoký rok

„V duchu jsem mu děkovala za to, že pomohl vzkřísit tu holku, o níž jsem myslela, že už ji nikdy znova nepotkám – tu holku, kterou jsem byla, než se do mě začal vkrádat strach.“ — Můj divoký rok

„Víc mi záleželo na tom, aby si mě někdo vzal, než abych měla orgasmus.“ — Můj divoký rok

„Víc si hudbu užívám, když ji objevím sám.“ — Můj divoký rok

„Vzala jsem si z toho, že je to rozhřešení za moji touhu. Nebo spíš v množném čísle: za touhy. Přání vzít si Scotta navzdory jeho i svým vlastním chybám. Přání mít s ním dítě, i když ho nechtěl. Přání zkrotit svou sexální energii v manželství. A teď pro změnu přání vnést ji mimo něj. Moje protichůdné tužby po bezpečí i novotách, po domáckosti i vášni. Moje sobecké přání starat se o někoho. Dychtivé přání šukat i milovat se. Možná se mi nedostávalo toho, co jsem si přála, ale nehodlala jsem po tom přestat toužit.“ — Můj divoký rok

„Zmátlo mě, když teď někdo vyplnil moje staré touhy a nebyl to Scott.“ — Můj divoký rok

„Žena je duší a středobodem života. Muž, který si to neuvědomuje a nepečuje o ni, zůstane stranou a sám.“ — Můj divoký rok