1. Domů
2. Autoři
3. Václav Semerád
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 18
• Bazar 2
• Životopis
• Citáty 7
• Diskuze 2

Populární knihy

/ všech 18 knih

Nové komentáře u knih Václava Semeráda

Kerré - bohyně z hvězd

„Kvůli nádherné obálce Teodora Rotrekla jsem se zlákal k četbě této knihy. Bohužel musím konstatovat, že jsem zklamán. Dialogy jsou toporné, děj je nezáživný a nudný a změť cizokrajných ras a jmen chaotická. Jen snad část historie Tavúnů a samozřejmě ony kresby za něco stály. Z mé strany krok vedle.“... celý text
— Temetese

---

Rusalky

„Celé dílo autora by se dalo charakterizovat jako kříženec starých Magnetů, Roberta Ansona Heinleina a Allatry, mignuté facebookovou skupinou "Přátelé Ruska". Přičemž jednotlivá dílka mají různý poměr zmíněných složek. Vcelku je to ale všechno na jedno brdo. Hlavní hrdina - hrdinové (nehodící se škrtněte) se setkávají s jedním - několika (nehodící se škrtněte) druhy mimozemšťanů a dostávají od nich prostředky na výrobu něčeho - všeho (nehodící se škrtněte). Prostě takové koláče bez práce. Navíc často dostávají léčení všech chorob a dlouhověkost. Tito hrdinové, oplývajhící zvláštní směsicí komplexu oběti a spasitelského komplexu bojují se zlem, které reprezentuje český stát, Američané, Židé, muslimové, Romové, Evropská unie, NATO, OSN (nehodící se škrtněte), nakonec zvítězí a vyřeší jeden - několik - všechny (nehodící se škrtněte) problémy lidstva. Boje jsou líté, semtam padne atomovka a na obou stranách bývají milióny mrtvých. Slovně hlavní hrdinové odsuzují kdeco, ale jejich činy je usvědčují z toho, že "Vodu káží, víno pijí". Dialogy těch "dobrých" s těmi "zlými" jsou téměř k nečtení, pokud u nich člověk nevypne kdeco. Jinak mohou být svou naivitou, prvoplánovostí a naprostou neznalostí lidské psychologie až zábavné, stejnou zábavností, jakou jsem shledávala ve svém nepříliš dlouhém"Magnetovém" období. Rušivým momentem jsou opakující se stále stejné hlášky, průpovídky a vysvětlování názorů, a to v jedné knize několikrát. Do jistého názorového proudu, možná spíš protiproudu, řadí romány i samotná čeština: skloňování slova Brusel podle vzoru píseň, což nám navíc autor neopomene explicitně vysvětlit, používání slov jako presstitut a podobně. Zaujalo mě hodnocení u jiné knihy tohoto autora - typická záchodová knížka, hlavně vypněte. Souhlasím, vypnout toho musím opravdu dost. V této knize na rozdíl od jiných nedostávají hlavní hrdinové všechno přímo do ruky, jako pečené holuby nebo "Stolečku prostři se", musí vyvinout jisté úsilí, i když velmi malé. Také nedostávají úplně všechno, ale dál platí výše uvedený obecný popis. Stejně jako ty ostatní, ani tuto nepokládám za vhodnou pro děti, a v této konkrétní knize je i jedna opravdu mimořádně odporná pasáž, nevhodná pro řadu dospělých, natož pro dvanáctileté děti. Hodnotit to nebudu. Literárně se to blíží braku a morálně je to, řekneme břečka. Odmyslím-li si všechny výše uvedené výhrady, děj docela ujde, urputná snaha cosi propagovat a odtrženost od reality mě místy baví a občas si něco z toho přečtu. Můžete to pokládat za mou osobní úchylku na Magnety a příbuzné věci. Citát (je zkrácený, nechci prozrazovat děj): "Komise Evropské unie vydala pro všechny členské státy přísný zákaz. Druhý den parlament České republiky bod zahrnul do nejbližší schůze v podobě vládního zákona, zdálo se, že je naše parlamentní mašinérie již rozjetá a zákon bez prodlení schválí." Tento citát mi připadá ve srovnání s realitou velmi pikantní. Poslanecká sněmovna byla v období kdy kniha vyšla a v období před tím ochromená obstrukcemi, dokonce vyšel i návod pro poslance, jak sněmovnu účinně blokovat. Ve stejné době dostávala Česká republika čočku, že evropské směrnice nezapracovává do svých zákonů v termínu a spolu s Polskem měla nejvíce žalob.“... celý text
— IvanaPaukert

---

Odstup, Satane!

„takový návrat ke staré klasice :) jednoduchý děj rychle odsýpá a člověk se rozhodně nenudí :)“
— Merlin_CZ

---

---

Válka s mloky doktora Jaroše

„Nejvíce mě při čtení tohoto románu překvapilo autorovo urputné nepřátelství vůči americkým vládnoucím elitám. Jako scifíčko působil úvod velmi nadějně, ale po čase se příběh stával rozvleklým a velký rozsah dostávaly různé organizační záležitosti mloků, které pro mě byly zdlouhavé. Ke konci už byl děj přemrštěný a schopnosti obou šéfů Salamandrů přehnané. Velice kladně hodnotím velmi početné dokumentární fotografie. Citace: "Srbové stavěli na mosty řetězce vlastních těl, aby je před Američany uchránili. Mysleli si, že jim lidskost zabrání bombardovat. Na západě se nejprve rozčilovali, že tam Miloševič lidi nahnal, ale nebyla to pravda. Šli dobrovolně - prostě věřili, že i na druhé straně jsou lidé. Když několik amerických bomb smetlo mosty i s lidmi, ostatní rychle vystřízlivěli a nechali toho.“... celý text
— Eicherik

---

Zoidée, dívka z planety Bardžá

„Příjemné čtení - místy poněkud přehnaně naivní, ale jinak pěkně popsaný svět. Trochu mi vadilo několikanásobné vysvětlování již objasněného. Např. jací jsou vlastně pozemšťané. :)“... celý text
— iferdai