Jan Bodrov
česká
Nové komentáře u autorových knih
Cesta k moři
„Kniha s krásným, nádherným obalem. Bohužel tady všechna pozitiva končí, naprosto se ztotožňuji s komentářem Yokolobuna. Co bych podtrhnul je naprosto evidentní vykrádačka (inspirace je velmi slabé slovo) Pána prstenů. Knihu jsem dočetl, ale s opravdovou nechutí, která trvala ještě dlouho poté. A sypu si teď popel na hlavu za to, že jsem hodnotil knihu podle obalu.“... celý text
— michal0153
Cesta k moři
„Čteno jako součást Čtenářské výzvy 2020 – "12. Kniha, která je na Databázi knih v době čtení méně než 20x v Přečtených" (3x).
Otřesný. Nečtu výhradně fantasy, ale rozhodně jde o jeden z mých nejvyhledávanějších žánrů. Cesta k moři je pak nejen nejhorší žánrovkou, co jsem kdy četl, ale i jednou z nejhorších knih vůbec.
Jan Bodrov si vydal knihu, která měla zůstat zahrabaná na dně šuplíku, ideálně rovnou v popelnici. Takhle se ke čtenářům dostal text o kvalitách průměrné slohovky žáka druhého stupně, jen roztahaná na takřka čtyři stovky hustě popsaných stránek.
Jde o to, že Bodrov bohužel neumí vůbec psát a je příšerný vypravěč. To, co z počátku vypadá jen jako laciná vykrádačka LOTRA (hlavně zpočátku je shodnost motivů i prvků ve vyprávění až směšná, jen v případě Bodrova je vše samozřejmě podstatně horší), se záhy převrátí v takřka nečitelný brak.
Bodrov nezvládá gradaci děje ani základní literární postupy, jeho postavy neustále melou z posledních sil a všechno dělají "doslova", v nejvypjatějších momentech z nich padají odstavce dlouhé monology, ve kterých sice asi třikrát zmíní, že není času na zbyt, ale zopakují už podesáté stejnou informaci. To, co z členů výpravy padá za "perly", je pak kapitola sama o sobě. Unylé dialogy plné patosu a klišé mne opakovaně přiměly nevěřícně kroutit hlavou (vážně, fyzicky jsem valil oči a po vzoru kpt. Kirka jsem se plácal do čela). Když má být něco vtipné, autor to vždy nelení zdůraznit větou ve stylu "poznamenal vtipně Eragul", nebo tím, že se něčemu postavy strašně "řehní". Že jsou v knize vrcholem srandy prodřené kalhoty na prdeli, je pak věc druhá.
Autor neustále mění, překrucuje a ignoruje vlastní nastolená pravidla. Třeba kouzla si prostě vymýšlí jak se mu hodí. Vše jde absolutně přes únosnou mez a napětí se snaží Bodrov navodit tím, že proti pár postavám neustále posílá tisíce nepřátel, popřípadě na pár vět nesmyslně přepne do přítomného času. Kdejaký farmář ostrým klackem v Cestě k moři kosí místní verzi skřetů po stovkách. Každé kýchnutí schopnější postavy spolehlivě zabije alespoň pět po zuby ozbrojených elitních jednotek mocného hrůzypána Tajrona.
Cesta k moři také obsahuje pořádné množství chyb, sám autor si občas plete vlastní postavy, jindy zase denní dobu. Mám soudnost a vím, že i díla, co se mi příliš nelíbila a v komentářích jsem jim celkem naložil, bych sám napsat nedokázal. V tomhle případě dokáži s klidným svědomím říci, že bych to zvládl líp. Škoda, že se na to autor v rámci sebereflexe raději nevykašlal. Proč zrovna k téhle bestiálce složil Divokej Bill celkem slušný song je mi záhadou a pomyšlení, že se někde válí dalších 4.999 kusů tohohle "veledíla" mne budí ze spaní.
Pokud jste se dobrali až sem, asi vám je jasné, že pro mne bylo čtení nefalšovaným utrpením a jen moje tvrdohlavost mě přiměla ke čtenářskému masochismu. Po zamyšlení jsem však nakonec nesáhl k hodnocení "odpad!". Ono se dá asi něco napsat ještě hůř, ale vážně jen o trochu. Jedinou spásnou pasáží je cesta do podsvětí, ale jak se říká... z ho*na bič neupleteš.
Zakoupeno v roce 2019 v kompletu 27 knih za celkovou cenu 2200,- od prodejce na internetu.
Zkráceně? Příšerná fantasy s šílenými dialogy, blbými nápady a spoustou chyb. Místo radosti mi čtení téhle amatérské slátaniny přinášelo až fyzickou bolest a s nadějí doufám, že na pokračování se Bodrov vy*ere. Ruce pryč!
Hodnocení na DK v době přečtení: 80 %; Moje hodnocení: 15 % jako 4. hodnotící.“... celý text
— Yokolobuna
Cesta k moři
„Kniha se čte jedním dechem. Chtěla bych pokračování o té cestě na dračí ostrovy. Prostě luxus.“
— Alis590
Cesta k moři
„První díl cyklu Hledání dračí země má na pozadí zajímavý příběh: kniha je vydaná samonákladem a v každém vydání je los s kódem k písni Divokýho Billa navázané přímo ke knize a možností vyhrát jejich nové CD.
První, co člověka praští do očí, je opravdu nádherné zpracování knihy – ať už obálky nebo vnitřku. Marná sláva, tady si autor opravdu vyhrál.
A to nejdůležitější: obsah. Pokud máte rádi klasickou fantasy a / nebo Tolkiena, rozhodně nebudete zklamáni. Máme tu skupinu sympatických dobrodruhů vedenou mocným druidem, starobylé proroctví, hlavního záporáka s jeho armádou, a mluví se i o dracích, i když se v tomto díle neobjeví. Čeká vás putování plné nástrah, kdy se pořád něco děje – mnohé věci jsou sice předvídatelné, ale stejně je to zábava. Jo, a trpaslíky, elfy a další „klasické“ fantasy rasy budete hledat marně, šlo to docela dobře i bez nich
Na první díl slušně rozjetý příběh, zajímavý svět s propracovanou mytologií a historií, vyprávět autor také umí. Jediná slabina je horší propracování postav, ale na to ještě bude dost prostoru v dalších dílech.“... celý text
— Matob
Jan Bodrov - knihy
| 2017 |
 Cesta k moři |
Žánry autora
Literatura česká Fantasy Pro děti a mládež
Štítky z knih
Bodrov je 1x v oblíbených.