Jakub Spurný
česká
Nové komentáře u autorových knih
Virus
„Vše důležité řečeno, jen ještě doporučuji přečíst i diplomovou práci.“
— fusshoku
Virus
„Tak VIRUS teda byla jízda! Přiznám se, že sáček mi bylo škoda porušit, když je možnost si gamebook zahrát na webové appce. Jedná se o praktičtější řešení, než lovení v obskurním mapovém formátu. Teď ale k věci. Než se dostanete do zdárného konce, tak asi nemálokrát těžce pohoříte. Svoji unikátností není úplně snadné jim projít a bohužel tím přichází i kámen úrazu, protože ani není jasné jestli jste došli do zdárného konce. VIRUS tak vybízí ke čtenářově představivosti, což může hloubavé potěšit, ale jiné naopak frustrovat. Rád bych jako hráč chtěl být odměněn a vědět, že jsem gamebook dohrál. Dle slov autora prý existují zakončení dvě a z toho jedno je "únikové". Jenže kámen úrazu je v tom, že se cítíte přesně jako po shlédnutí nějakého filmu od Davida Lynche. Musíte se sami sebe a okolí ptát a hodně přemýšlet nad interpretací. K celkovému hodnocení je to takové plus i mínus gamebooku zároveň. U filmu bych to celkem pochopil, ale u herně koncipované knihy dochází ke zmatení a dojem zůstává tak trochu neurčitý. Což je možná na jednu stranu škoda. Ale každopádně abych tvůrci nekřivdil, povedlo se mu zde bravurně ztvárnit prostředí blázince (nebo vězení?) a osobního šílenství, které koresponduje se snovou atmosférou. Za to palec nahoru a nějakou tu chvíli se určitě při hraní zapotíte a na odkaz 1 se vrátíte určitě s jistotou. I tak je VIRUS velmi zajímavý a netradiční počin u něhož se dokonce možná dočkáme pokračování!“... celý text
— Seabeast
Virus
„Musím ocenit tohle jedinečné dílo. Příběh je hodně ponurý a čtenář začíná od zrodu vlastního bytí. Musí přijít postupně na vše okolo sebe. Kde jsem? Kdo jsem? Čím jsem? Jaký je můj účel? Toť otázky, které řeší a postupně se mu otevírají. Není zde potřeba nějakých životních hodnot a osobnostní síly. Nosným prvkem je vůle jako taková. Vůle žít. Tento počin je však zajímavý více. Nápad za milion, řekl bych. Tím mám na mysl provedení. Plastová folie, QR kód a cár papíru, který skýtá víc než se zdá. Ono je to totiž i vizuální dílo. Pokud bychom ho v ústavu či nemocnici přiložili na podsvětlenou tabuli určenou k prohlížení rentgenu, tak se nám vyobrazí v celé své kráse (postačí i okno). Pavučina odkazů a spleť celé záhady v jednom. Tleskám. Jakube Spurný, klobouk dolů. Spojil jste účel a funkčnost s uměním. Navíc s dávkou tajemné elegance.“... celý text
— ienda.spk
