Hanka Fílová

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1991

Nové komentáře u autorových knih

Třikrát bílá mohyla Třikrát bílá mohyla

„V anotaci se píše, že se jedná o historický román, což je nesmysl. Náctiletá autorka se pokusila vytvořit fantasy román, který je však plný klišé a nelogičností. Celé vyprávění je naprosto černobílé - ti dobří jsou plní ušlechtilosti a odvahy a ti zlí jsou prolhaní, suroví a zbabělí. Nic mezi tím. Elen, poslední z rodu Horalů (jsou nesmrtelní a mohou být zabiti jedině svým mečem), žije u Podzemníků, kteří jsou napadáni kmenem Atinů kvůli dolům. Při posledním útoku unesou moudrého starce Alího a Elen se svým chráněncem Aldou, kterého jako nemluvně zachránila a vycvičila v bojovníka, se ho vydají do atinské pevnosti zachránit. Atinové neumí jezdit na koni, stěží se na nich udrží, neumí střílet z luku, nikdy se nekoupou, chlastají kořalku, všude odhazují odpadky a žijí ve špíně. Nechápu, že pro ostatní kmeny představovali vůbec nějakou hrozbu. Jejich náčelníkem je Igor, který k nim kdysi přišel a ovládl je. Donutil je vystavět dvě pevnosti Bartaga a Agatrab, udržuje je ve strachu svým řvaním a krutostí. Nechápu však, jak si náčelník, který několik let nevyšel ze své komnaty a jen ležel na lehátku, chlastal a žral tak, že se nevešel do oblečení, udržel svou pozici a poté, co se utká v souboji se svou starší sestrou - elitní bojovnicí (netrénovaný a obézní), ji zabije. Další nelogičnosti: pevnost má studnu venku mimo hradby, Atinové u sebe nosí klíče od postranní branky do pevnosti, Alda s Elen spěchají, ale mají ráno čas upéct si bažanta k snídani, kupci jezdili přes Hory Mrtvého muže, kde se poutníci musí plazit jeskynním tunelem (co vozili za zboží?), zajatého Aldu přiváže Igor v mučírně na žebřík, ale nechá mu u boku meč, který zajatce píchá do boku, Alda má být nejlepší bojovník a lovec, ale bojí se pavouků, lekne se veverky, atd.), Igor opustí svou armádu a sám se vydá k městu, kde už na něj Elen čeká. Samotnou kapitolou je Elenin pes Kvido - údajně nejobávanější lovec šířící svými tesáky zkázu. Psovi je minimálně 20 let, Elena ho na svých výpravách vozí v baťohu, aby si neušlapal nožičky, a na noc mu u ohniště rozprostírá kobereček. Když pojde, Podzemníci mu vystrojí pohřeb. "Alí Rea postoupil o krok vpřed, nabral do hrsti trochu hlíny a vysypal ji na malý hrobeček. Pod tunami hlíny ležel v malé nahrubo otesané rakvičce Kvido. Věrný pejsek byl pohřben za soumraku pod košatým bukem. celý obřad trval půl hodiny. Každý do hrobu hodil něco, co bylo čtyřnohému chlupáčovi drahé, co měl rád. Na dně hluboké jámy ležely porůznu jeho oblíbené hračky, sem tam i nějaký pamlsek.." Dočetla jsem s největším sebezapřením, abych věděla jak to dopadne. Naštěstí bez happyendu.“... celý text
— cori

Přejít na knížky autora