ALETTA, MÁ DCERA

recenze

Aletta, má dcera (2023) 4 z 5 / Knižní střípky
Aletta, má dcera

9/2024
ALETTA, MÁ DCERA
ELLEN KEITH
Nakl. BETA
Rok vydání 2023
416 stran
4*/5

Tentokrát jsem si udělala výlet do Nizozemí v období 2.sv.v. a poznala jsem dvě sestry – Johannu a Liesbeth. Jako malá děvčátka byly nerozlučné, určitě je ani ve snu nenapadlo, že jednou budou stát proti sobě. Ale přišla válka, která krutě zasáhla do osudů spousty lidí po celém světě. A nejinak tomu bylo i u našich sester. Osud jim do života přivedl malé židovské děvčátko, jedna z nich stála na straně dobra, ta druhá však zastávala opačný postoj. Jestli dostaly druhou šanci, zda k sobě znovu nalezly cestu, právě o tom je tato kniha...

Četla jsem již předchozí autorčinu knihu HOLANĎANKA, líbila se mi tehdy hodně, ale ALETTA si mě získala ještě více.

Tento příběh byl výborný. Pokud se chcete dozvědět o tom, jak to chodilo v Nizozemí během války, rozhodně doporučuji. Zajímavý je i doslov autorky.

Bylo to hodně bolavé čtení, při němž si člověk zase uvědomí, jak strašné věci museli tehdy lidé zažívat. A v tomto případě ještě došlo k rozkolu mezi sestrami, které najednou stály na úplně jiných stranách, pořád se milovaly, to sesterské pouto bylo velice silné, ale rozdělilo je něco úplně jiného, v tu dobu mnohem silnějšího.

Bylo to výborně napsané, příběh mě pohltil a nechtělo se mi od něj odcházet. V uplynulém roce jsem se snažila knih s touto tématikou číst výrazně méně, než dříve, cítila jsem jistou přesycenost. Nicméně páru z nich jsem neodolala. A konkrétně právě za četbu ALETTY jsem tuze ráda, že jsem jí tu šanci dala.
( LEDEN 2024)

Komentáře (0)

Přidat komentář